V Záhoří uspěli favorité i HUYdi

Už popáté se o prvním srpnovém víkendu odjela stále známější motoristická orientační soutěž s oficiálním názvem Rallye Design BOAS Záhoří. Do tradičního centra boasky v Žákovicích na Přerovsku opět dorazilo rekordně početné startovní pole, ve kterém ani tentokrát nechyběla známá jména české rally.

V ostře nabité startovce se sice našel jeden slepý náboj, když bohužel nedorazil Jaroslav Vančík s dvojnásobným vítězem barumky Honzou Tománkem, o medailistu z naší nejvýznamnější rally však nebyla půlkulatá edice ani tak ochuzena. Ladislav Kučera, spolujezdec stříbrné posádky na Barum rally 2016, dorazil do Záhoří po boku jezdce, který měl o své první podium ve Zlíně zabojovat už za pár dní. Nebyl jím nikdo jiný než vedoucí muž českého mistrovství Dominik Stříteský. Účast této dvojice byla bezesporu tím největší tahákem letošního ročníku. Neméně hvězdným statusem disponovali i René Dohnal s Romanem Švecem, kteří díky triumfu v seriálu ERT na českých soutěžích startují se startovním číslem jedna. To je ale v Žákovicích exkluzívně přidělováno loňským vítězům. Aby však lídři českých předohrabů nepřišli zkrátka, dostali jedničky rovnou dvě. Rallysport pak v seznamu přihlášených zastupovala celá řada dalších jmen, ať už šlo o výborné jezdce současnosti (Dominik Jakeš), minulosti (Petr Vraj starší), mitfáry (Zdeněk Bělák), předjezdce (Lukáš a Břetislav Křenkovi, Jakub Kučírka, Jan Bundil) nebo třeba ředitelku hustopečské rally Petru Mynářovou.

Mezi hlavní favority ale patřili spíš šampioni minulých ročníků z řad „civilních“ motoristů. Double z loňska přijel ve stejném složení obhajovat tým CAJQ motorsport. Prestižní jedničku na dveře své Felicie Pick-up si tak mohli nalepit úřadující vítězové Martin Ptáček s Petrem „Pluto“ Linhartem, vzestupné výsledkové trajektorie (3. a 2.místo) se pak chtěli držet Jakub Hofbauer a Petr Tauš, opět s jedničkovou oktávkou. Tato veleúspěšná sestava zároveň patřila k hlavním favoritům nově vypsané týmové soutěže. Čtyřnásobný medailista boasky Ondřej Bija se tentokrát musel obejít bez osvědčené Octavie Scout a do boje nakonec vytáhnul rodinnou „leštěnku“ Hyundai i30. Volba spolujezdce byla oproti tomu jasnou záležitostí a na pravé sedačce se tak opět ocitnul Michal Knedla. Spolu s posádkou Dohnal - Švec na Audi Q5 pak vytvořili tým se vskutku boaskovým názvem HUYdi. Pestrou příchuť startovnímu poli dodávala účast zajímavých vozů nedávné minulosti. Kroměřížský Milivoj Novák se svým nádherně zrenovovaným Favoritem přijel obhajovat vítězství mezi historiky, ze stejného města dorazili manželé Míšovi a jejich opečovávaný Citroen BX, nejdelší cestu pak do Záhoři vážil Matěj Škraňka s terénem ošlehanou malorážkou Fiat Panda. V kategorii terénních nákladních aut opět odstartovaly dvě posádky, když obhájce prvenství Miroslav Semenec s ventrou tentokrát vyzval k duelu bratry Macháčkovy s exotickým Gazem Gazelle. Do pilotního ročníku kategorie malých motocyklů se pak přihlásili čtyři jezdci na strojích značky Jawa.

Program letošní boasky začal už v pátek odpoledne administrativní přejímkou a volným tréninkem dovednostních disciplín. Pořadatelé také připravili krátký navigační shakedown, kde si především začínající posádky mohly udělat představu o tom, co je čeká v „ostrém“ závodě. Páteční večer byl poznamenán přeháňkami a silným větrem. Pořadatelé tak ještě narychlo řešili spadlý strom na trase navigační sekce. Vše dobře dopadlo a v sobotu ráno tedy všech devětadvacet posádek odstartovalo do plnohodnotného soutěžního dne. Začínalo se už tradičně dovednostními disciplínami. Úvodní kvíz sloužil spíše k pobavení soutěžích a žádné dramatické bodové ztráty zde nehrozily.

Ve střelbě ze vzduchovky se pak nejlépe dařilo favoritům, když zvítězili Hofbauer s Taušem, těsně následovaní oběma „HUYdama“. Téměř čtyřicet bodů zde na své konkurenty naopak ztratili obhájci vítězství Ptáček s Linhartem.

Následující výměna kola měla shodnou podobu jako loni a soutěžící se tak mohli pokusit překonat rekordní čas jedna minuta a jednadvacet vteřin. Už v pátečních volném tréninku se to podařilo Dominiku Stříteskému s Laďou Kučerou a v sobotu dopoledne potom konkurenci doslova smáznuli jen těžko uvěřitelným časem minuta a sedm vteřin.

Vítězství ve „zbytku světa“ de facto obhájili Tomáš Bartošek a Dan Klein, stejného času dosáhli i nováčci boasky Jan Bundil s Danielem Vaňkem. Závěr dopolední sekce byl ve znamení výrazně obměněné jízdy zručnosti. Přibyla další garáž, střídání řidiče a během otočky se musel převézt kelímek s vodou. Do hry vstoupila také strategie, když variant, jak správně projet trasu, bylo celkem osm.

Výsledky této disciplíny přinesly nejedno překvapení. Tím největším byla výhra posádky Zdeněk Bělák - Martin Staněk s velkoprostorovým Citroenem Picasso. Druhým místem potvrdili průběžné vedení Ondra Bija a Michal Knedla, třetí flek si efektní jízdou vybojoval Lukáš Křenek s Petrou Mynářovou. Adepti na celkovou výhru Kuba „Karbonyl“ Hofbauer s Petrem Taušem tu ani letos neunikli penalizaci a skončili až ve druhé desítce. Penalizace srazily až na konec pořadí také favority této disciplíny Dominika Stříteského s Laďou Kučerou. Radost z jejich „skalpu“ tak mohla zažít celá řada posádek. Porazit za volantem lídra českého mistrovství se totiž nepodaří každý den...

V průběžném pořadí tedy vesměs očekávaně vedli Bija s Knedlou, druhé místo si vyrovnanými výkony zasloužili Michal Zralý s Karlem Uhříkem a průběžným bronzem zaskočili konkurenty nejlepší z nováčků Jan Bundil s Danielem Vaňkem. Čtvrtou příčku okupovali Petr Vraj s Lenkou Zralou a jejich MPLK team byl tím pádem jen o tři body za „HUYdama“. Skvělou pátou pozici držela v poledne jediná dámská posádka Pavla Mikulíková - Zdenka Ponížilová, poté co se ve dvou „chlapských“ disciplínách (výměna kola, jízda zručnosti) dokázaly prosadit do top 10.

Novinkou letošní boasky byl výběr startovní pozice do navigační sekce. Jako první si vybírali průběžní lídři a zvolili třetí pozici. Jejich největší konkurenti Hofbauer s Taušem, tou dobou sedmí s jednašedesátibodovou ztrátou, si určili pozici číslo dvě a čekal nás tedy přímý souboj o letošní výhru. Překvapit mohl samozřejmě i kdokoliv jiný a velkou otázkou bylo, zda úřadující šampioni Ptáček s Linhartem zopakují svůj loňský mistrovský kousek

a ze spodních pater průběžného pořadí vystoupají až na vrchol. Tentokrát sice nebyli po dopoledni až úplně poslední, bodová ztráta na čelo však byla podobná jako loni, což v praxi znamenalo, že by na konkurenci museli najet víc než čtvrt hodiny. Poměrně překvapivě pak zvolili pozici až na samém konci startovního pole a na trať měli vyrážet téměř tři čtvrtě hodiny po dvojici největších konkurentů.

Krátce po půl třetí vyrazila na víc než osmdesátikilometrovou trasu první posádka, konkrétně nováčci Zdeněk Pokusa s Tomášem Batrlou.Ti však velmi záhy „zakufrovali“ a v čele pelotonu se rázem ocitli dva největší kandidáti na výhru. Na náročné trati, která zavedla posádky až do kopců severně od Lipníka a Hranic, se i tentokrát střídaly „motanice“ v uličkách měst, uskákané asfaltky bývalých erzet Valašské rally nebo barumky a obávané pasáže s nezpevněným povrchem. Náročný kus šotoliny číhal na soutěžící i v samotném závěru, když je zavedl do cíle měřeného úseku poblíž obce Rouské.

Jako první tam dorazili Hofbauer s Taušem se ztrátou pouhých devíti minut na tzv. ideální čas. Tím nejenže překonali loňský výkon svých týmových kolegů, ale zároveň „zařídili“, že Pluto s parťákem vítězství na boasce neobhájí. Přesto ani oni ještě nemohli slavit a museli čekat s jakou ztrátou dojedou do cíle Bija s Knedlou. Karbonyl přiznal, že v jednu chvíli už jim posádka Hyundaie dýchala na záda, ale na rozbitějších úsecích využil lépe chráněného podvozku své ohaldexované Oktavie a jedničku HUYdi týmu se mu povedlo setřást. Spolujezdec Petr Tauš měl dobře spočítáno v kolik tu Ondra s Michalem musí být a kousek za časovou kontrolou si na příjezd svých soků společně s Kubou počkali. Šedá ítřicítka se opravdu velmi záhy objevila v cílové rovince, při uplynutí poslední vteřiny z minuty zaručující výhru (o bod!) ale korejskému kombíku chybělo k časoměřičskému stolku ještě pár stovek metrů... I tak to byl ze strany této posádky další výborný výkon, se Scoutem by zřejmě tu chybějící minutku někde „našli“. Malou náplastí jim může být alespoň historicky nejlepší výsledek pro „neškodovku“.

O prvních dvou místech bylo v tuto chvíli už zřejmě rozhodnuto, zbývala však ještě spousta tajenek k rozluštění. S třetí nejmenší ztrátou dojeli do cíle měřeného úseku Jan Bundil a Daniel Vaněk s jejich snad až příliš extrémní variací na Kiu Sorento. Tři nesprávně zapsané kontrolní body je však srazily až na konec první desítky.

Bronz v navigaci i celkově nakonec uzmuli Renda Dohnal s Romanem Švecem. Pro sebe tak získali pohár za SUV třídu a pro HUYdi definitivně pojistili premiérové vítězství v týmové soutěži.

Obhájci vítězství Ptáček s Linhartem totiž po různých peripetiích dokončili navigaci „až“ jako pátí a to jim celkově stačilo „jen“ na sedmé místo. Útěchou jim však mohlo být vítězství mezi historiky. Manželům Slozskovým se naopak navigační sekce velmi vydařila a čtvrtým nejlepším bodovým skóre z odpoledne si zajistili obhajobu loňského pátého místa. Navigátorka Jana se pak opět stala nejúspěšnější ženou letošního ročníku. Bylo to bohužel na úkor dámské dvojice Mikulíková - Ponížilová, které bohužel neudržely fantastickou pozici po dopoledni, v závěrečné třetině trasy ztratily až příliš mnoho času a propadly se do druhé desítky. Cenu pro nejlepší nováčky si letos zcela zaslouženě odvezli Zdeněk Bělák s Martinem Staňkem. Po nečekané výhře v jízdě zručnosti zajeli výborně i navigaci a celkově skončili na vynikajícím čtvrtém místě. Zvítězili také ve třídě MPV. Ne všem se však odpoledne dařilo a zřejmě největší pohromou byla navigační sekce pro posádky MPLK týmu. Michal Zralý se z průběžného druhého místa poroučel až za hranici první desítky, ještě hůře dopadla jeho sestra s Petrem Vrajem, kteří skončili až na samém chvostu výsledkové listiny.

Všechny posádky, které letošní ročník dokončily si ale zaslouží uznání, což v cíli potvrdil i ředitel soutěže Jan Mikulík: „Letos se opět ukázalo, že na naší soutěži nemá nikdo nic jisté a obhájit v Záhoří vítězství je snad dokonce nemožné. Devítibodový rozdíl, který rozhodl o letošních vítězích, jen dokazuje, jak důležitá je v takové konkurenci vyrovnanost výkonů během celého dne. Věříme ale, že si soutěž užily i posádky, kterým boaska výsledkově nevyšla podle představ a za rok přijedou znova. Naší prioritou je i nadále pobavit co nejvíce účastníků našeho podniku.“

V kategorii terénních náklaďáků (při absenci Michala Nedbala) obhájil své loňské prvenství Miroslav Semenec. Společně se sestrou Petrou Krečmerovou si rozhodující náskok vytvořili během jízdy zručnosti a ani těsná prohra s hbitější a modernější Gazellou bratrů Macháčkových v navigační sekci je o druhou výhru v Záhoří nepřipravila.

Premiérovým vítězem mezi malými motocykly se stal Jaroslav Němec. Ten ovládnul jízdu zručnosti i navigační sekci, kterou piloti „fichtlů“ projeli podle seznamu GPS souřadnic. Spokojenost převládala i u dalších účastníků této nově vyhlášené kategorie a dá se tedy předpokládat, že napřesrok dorazí ještě v hojnějším počtu.

Závěrem ještě nechejme slovo Honzovi Mikulíkovi: „Chtěl bych tímto poděkovat všem posádkám nejen za početnou účast, ale také za vytvoření přátelské atmosféry, kterou se snažíme udržovat i při neustále se navyšujícím počtu startujících. Velký dík patří i organizačnímu týmu, který opět odvedl maximum možného na všech postech. Jsme si vědomi, že s rostoucí účastí jsou i na nás kladeny čím dál vyšší nároky a jsme odhodlání v této výzvě obstát. Už teď víme, že za rok zužitkujeme poznatky z letošního ročníku, aby boaska mohla šlapat na všechny válce a zároveň si udržela svůj unikátní charakter. Ještě jednou díky všem a za rok v Žákovicích na shledanou při šesté BOAS Zahoří!“

Základní informace k 5. Rallyedesign BOAS Záhoří