Tropheé Andros: Prost si spravil náladu v exhibici

Pro Alaina Prosta to bylo po prohraném titulu alespoň malé zadostiučinění. V exhibici, kterou opět hostil pařížský stadion Stade de France vyhrál Alain Prost nejen klasický závod, ale i časovku. Mistr Dayraut tentokrát odešel poražen. Na Stade de France byl připraven čtyřistametrový ovál, který byl vyložen ledovými deskami, ty zaručily perfektní podmínky pro samotné jízdy. Velké exhibici přihlíželo publikum, které zaplnilo skoro všechny místa na tomto velkém a slavném stadionu.

Program se od klasického schématu závodního dne zásadně lišil. Byly odbourány tréninky a kvalifikace a jen se závodil. Závod byl rozdělen na dvě tématické části. V první se odjely čtyři finálové jízdy a v druhé se závodilo formou časovky. Nejelo se na body, proto se ani neřešilo dovažování.

1. finále Elite 1 – z pole position startující Pernaut měl problémy ihned na startu. Obranu své vedoucí pozice v nájezdu do první zatáčky prvního kola vyřešil tak, že narazil G. Stievenarta se Škodou Fabií na betonová vnitřní svodidla. G. Stievenart byl po tomto nefér zákroku vyřazen a u jeho vozu vzápětí zaparkoval druhý odpadlík – Karam. Ovšem i na Pernauta došlo, v druhém kole opět nezvládl nájezd do úvodní zatáčky, poslal své BMW tvrdě do bariéry. Pernaut se snažil pokračovat dále v jízdě, ale se značně poškozeným autem už to nemělo prakticky smysl, ve třetím kole proto své auto odstavil (mezitím stačil ještě jednou narazit do vnější bariéry). V tomto finále vyhrál Daziano před Jouetem a Lemonnierovou, poslední dojel Barbieri.

2. finále Elite 1 – v tomto finále již startovaly jen 4 vozy (z ekonomických důvodu se jezdci v Tropheé Andros v rámci svých týmů dělí o auto, tradiční výjimkou je Alain Prost, který měl vždy auto jen pro sebe a nedělil se o něj s žádným dalším jezdcem) a diváci tentokrát byli ušetřeni jakýchkoliv náznaků demoličního derby. V cíli bylo toto pořadí: Lubrano, Knapick, Fontanel

1. finále Elite Sup 1 – ve startovním poli nešlo přehlédnout dvě slavná jména – za volant závodního vozu se vrátili Jean-Noël Lanctuit a Philippe de Korsak (vedl první krůčky Alaina Prosta v Tropheé Andros). Z pole position startoval Lanctuit a byl pronásledován E.Stievenartem, který dostal k dispozici Daciu Duster, která je jinak výhradně určena pro Alaina Prosta. E.Stievenart se proto chtěl ukázat a již ve třetím kole úspěšně zaútočil na Lanctuita, byť to bylo s malým ťuknutím. To však mělo velké následky. Rozhozený Lanctuit se také lehce dotkl Belmonda a ten Stievenarta. Lanctuit přišel o přední kapotu, ale Belmondo na tom byl mnohem hůře. Jeho Fabie nebyla schopna držet směr. Belmondo se snažil jet dále, ale již to nešlo. Určitě si musel v jednu chvíli oddechnout, že nezpůsobil další hromadnou havárii. V cíli bylo toto pořadí: E.Stievenart, Villeneuve, Lanctuit a i samotný dojez do cíle byl velmi dramatický. Stievenart s Villeneuvem v poslední zatáčce posledního kola dostihli pomalu jedoucí Berénicu Demoustierovou, která jim blokovala ideální stopu. Stievenart musel prudce brzdit a přesto do Bérenicy lehce narazil a v rámci boje ji odstrčil stranou. V tu chvíli byl v chumlu i Villeneuve, který ze situace nedokázal nic dalšího vytěžit.

2. finále Elite Sup 1 – mistr Tropheé Andros nastupoval na startovní rovinku bez kapoty a zároveň na třetí místo. Na tom se držel i po startu. Panis v nájezdu do druhé zatáčky prvního kola zabrzdil až o vedoucího Prosta, což ho velmi zpomalilo. Toho využil Dayraut a posunul se na druhé místo. Prost pak sváděl s Dayrautem krásný souboj. Ten však bohužel netrval dlouho. Zavěšení levého předního kola na Dayrautově BMW nevydrželo zátěž a prasklo. Dayraut pak již byl jen pasažérem v neříditelném voze, přitom měl velké štěstí měl Dubourg, který dostal zásah od Dayrauta, ale jeho auto nebylo zásadně poškozeno a mohl pokračovat dále, byť bez krytu celé zádě vozu, kterou Dubourg utrhl po kontaktu s bariérou na jedné z rovinek. V posledním kole ještě otestoval kvality betonového hrazení kolem tratě Lubrano. To však již nezměnilo nic na tom, že z vítězství se mohl radovat Prost, druhý byl Dubourg a třetí Riviere.

Na závěr programu se ještě uskutečnila časovka. Jezdci startovali z protilehlých rovinek, jeli proti sobě tři kola, poté si prohodili startovní rovinku a jeli další tři kola. Vyhrál ten rychlejší. Do prvního duelu nastoupil Dayraut a Lagorce. Do druhého Panis a Prost. Z těchto duelů pak do finále postoupil Dayraut a Prost. Samotné finále vyhrál Alain Prost. Zajímavá byla i časovka – auto proti motorce. V autě jel Villeneuve a motorku sedlal Laconi. Laconi vedl vždy jen na startu, pak již bylo auto s Villeneuvem za volantem rychlejší.

Sezóna 2010/2011 skončila. Byla náročná, byla zajímavá. Počasí dokázalo pořadatelům zamotat hlavu, ale ti si poradili a připravili jak závodníkům, tak divákům vhodné prostředí. Alain Prost nedokázal ani v druhém roce působení za volantem Dacie Duster získat pro francouzský Renault mistrovský titul. Svou extratřídu potvrdil Dayraut. Zdálo se, že s ne tak dobrým BMW 1 bude mít značné problémy, ale on je dokázal překonat a v samém závěru sezóny pro sebe získal další titul mistra Tropheé Andros.

Rozhodně více se čekalo od Panise, který celkovým čtvrtým místem nepotěšil. Naopak příjemně překvapil Villeneuve. Od něho se očekávalo, že se bude především učit. Villeneuve přinesl na tratě Tropheé Andros tvrdší, více okruhový styl, který toho často neměl moc společného a klasickým klouzáním, které předvádějí všichni ostatní. To zákonitě vedlo k řadě kolizí a nepříjemností. Do závodů to však přineslo vzruch a napětí. Každý čekal co zase Villeneuve vyvede. Sezóna 2010/2011 zavřela svou oponu, již nyní se můžeme těšit, že na začátku prosince odstartuje sezóna 2011/2012.