Apel na činovníky: Dodržujte, prosím, nastavená pravidla a řády

Mistrovská sezona 2024 začala ve velkém stylu a podle všeho bude jedna z nejlepších a nejvyrovnanějších v historii české rally. Mezi špičkou rozhodují naprosté maličkosti a o titulu mohou rozhodnout i zdánlivé drobnosti. O to důležitější bude, aby i ze strany činovníků byla přesnost v rozhodování. Bohužel, hned zkraje mistrovské sezony se odehrály tři případy, které vyvolaly zbytečné kontroverze. Pojďme se za nimi chronologicky ohlédnout.

Případ první – Nesprávné penalizace na Valašské rally

Týkaly se celkem tří jezdců, přitom ten nejznámější případ postihnul dvojici Březík – Krajča.

Ve Zvláštních ustanoveních (ZÚ) Valašské rally se pod bodem 12.6.9 Zkrácení trati objevil termín „Vymezení průjezdu“ (Na trati RZ budou z bezpečnostních důvodů vymezeny průjezdy v místech křižovatek a rozšíření komunikací. Rozhodčí faktu budou zveřejněni na oficiální vývěsce. Za nedodržení stanoveného průjezdu vymezeného prostoru udělí ředitel penalizaci 30 sekund. Ve sporných případech rozhodnou sportovní komisaři).

Problém je, že termín „Vymezení průjezdu“ se neobjevuje ve Standardních propozicích rally (SPR), přitom ZÚ by mělo vycházet právě z těchto propozic a neměl by zde být prostor pro kreativitu jednotlivých pořadatelů. Pokud by jezdec neprojel daným vymezením, dopustil by se zkrácení trati a takový případ posuzují sportovní komisaři na podnět ředitele soutěže, neplyne z nich automaticky 30tisekundová penalizace. V opačném případě bychom připustili situaci, kdy jeden pořadatel si napíše do ZÚ za daný prohřešek penalizaci 30 sekund a jiný třeba minutu.

Známý je třeba případ protestu Yohana Rossella proti Nikolaji Gryjazinovi z Monte Carla 2023. Ruský jezdec si tam zkrátil při katování trať tím způsobem, že všemi čtyřmi koly opustil vozovku a na základě tohoto prohřešku mu byla udělena sportovními komisaři penalizace 5 sekund. To ale nebyl případ Březíka na Valašské rally. Ťuknutí o lehký soudek vymezující objížďku rozhodně není něco, co by se mělo penalizovat byť jen pěti sekundami. Tento soudek tam plnil pouze roli (pochybné) antikatovací zábrany. Pokud by chtěl pořadatel využít možnosti penalizace 30 sekund, měl daný úsek označit jako nestandardní retardér a podle toho jej vybavit. To znamená použít v onom místě těžké balíky slámy (minimální průměr 1,2 metru) tak, jak praví řády. To se nestalo a zmíněná penalizace tak nebyla spornou, nýbrž vysloveně proti řádům.

V souvislosti s tímto se nabízí hned několik otázek. Proč byly ZÚ Valašské rally schváleny na Autoklubu v dané podobě? Proč nebyla penalizace smazána ředitelem soutěže ihned poté, co si na ni stěžoval tým Adama Březíka? A proč sportovní komisaři neupozornili ještě před soutěží na spornou pasáž ZU, mohli dát pokyn řediteli k opravě prostřednictvím Prováděcích ustanovení?

Přitom podobná situace už má v historii českých rally svůj precedens. V roce 2017, shodou okolností také při Valašské rally, byla na předposlední RZ udělena penalizace Václavu Pechovi za posunutí soudku na parkovišti pod přehradou Bystřička. Udělený pětisekundový trest (tehdy se udělovalo 5 sekund za posunutí retardéru, které nemusely být nutně z těžkých balíků) byl zrušen krátce poté, co proti ní protestoval Pechův tým. I v tomto případě se totiž dané místo označovalo v itineráři jen jako „vymezení průjezdu“, a ne termínem retardér. V dramatickém závěru tehdy nakonec přeskočil Pech na úplně poslední RZ Jana Černého a o jedinou sekundu získal druhé místo.

Proč se tak nestalo letos v případě Březíka, toť otázka pro oficiální činovníky rally. Námitka, že smazání penalizace na závěr soutěže by nic nezměnilo na konečném čtvrtém místě pro Březíka, určitě neobstojí. Po druhé RZ byli Březík s Krajčou na druhém místě jen tři sekundy za prvním Caisem, za sebou měli v tu chvíli Kopeckého i Stříteského. Pochopitelně když se na přejezdu k třetí RZ dozvěděli o udělení penalizace, která jim ani po stížnostech nebyla smazána, jejich motivace bojovat na úrovni špičky nutně musela poklesnout. S třicetisekundovým „zářezem“ od ředitele soutěže již nebyla šance dotáhnout čelo pole.

Případ druhý – Kdo by byl vítězem 58. Rallye Šumava Klatovy

Na začátku roku vydala Komise rally (KR) vzhledem k vyčlenění vozů Divize II do nové Rally Challenge jednoznačné stanovisko pro určení vítěze dané rally. Zní takto: „Vítězem závodu MČR bude vždy považována posádka startující v rámci MČR, tzn. posádka startující s vozidlem Divize 1. Absolutní pořadí MČR bude vyhlašováno odděleně od vozidel startujících v Rally Challenge, a to bez ohledu na případný dosažený nejrychlejší čas v daném závodě vozidlem startujícím v rámci Rally Challenge.“

I díky bouřlivé diskuzi na dané téma ještě o měsíc později vychází zpřesnění daného pravidla: „Případné mezinárodní závody, které se pořádají v rámci víceetapových rally, mohou mít jiná pravidla k vyhlašování absolutních vítězů (např. Barum Rally – ERC).

Způsoby vyhlašování výsledků jednotlivých rally budou vždy uvedeny ve Zvláštních ustanoveních dané rally. Oficiální výsledky rally jsou vždy zveřejňovány na oficiálních stránkách pořadatele a to v sekci soutěžících prostřednictvím aplikace Sportity. Takto zveřejněné výsledky jsou jedinými oficiálními výsledky dané rally.“

Z logiky daných prohlášení tak vyplývá, že na Šumavě, Bohemii a v Pačejově by se vítězem soutěže měla automaticky stát posádka z MČR, na Krumlově a Hustopečích (ERT) a Barum rally (ERC) si pořadatelé mohou určit vítěze dle vlastního uvážení.

První soutěží, která se jede podle nových pravidel, je tedy Rallye Šumava. V jejích ZÚ v kapitole 14. Klasifikace a ceny opravdu vychází rozdělení na 14.1.1 Klasifikace MČR a 14.1.2 Klasifikace Rally Chalenge, o celkovém vítězi soutěže ale ani slovo. Až týden před vlastním startem vychází Prováděcí ustanovení (PU) č. 1. A v nich se píše doplňující informace: „Celková klasifikace rally: Nejrychlejší posádka 58. Rallye Šumava Klatovy.“ Z čehož je zřejmé, že celkový vítěz soutěže může být kdokoliv.

Aby bylo jasno, autor tohoto textu zde nechce prezentovat vlastní názory, které rozdělují fanouškovskou obec. Jedna její část si přeje, aby se do celkové klasifikace započítávaly všechny vozy včetně vozů WRC. Jiná skupina argumentuje, že výkonově silnější speciály WRC nemají soupeřit s vozy kategorie Rally2. Co je však s podivem, když Komise rally vydá zásadní stanovisko k vyhlašování výsledků v sezoně 2024, aby o čtvrt roku později ředitel soutěže Jiří Valenta, jenž je předsedou této komise, svým způsobem popřel dřívější rozhodnutí. Vítěze celkové klasifikace rally (viz PU č. 1) si logicky každý musí spojit s celkovým vítězem rally. Je třeba říct jednoznačně: jestli platí stanovisko KR, pak na Šumavě, Bohemii a při Pačejově by měl být celkový vítěz brán pouze z jezdců startujících v rámci MČR, ne Rally Challenge. V opačném případě se má dané pravidlo zrušit.

Případ třetí – Hlasování o udělení či neudělení bodů při Rallye Šumava

Poslední případ má své ospravedlnění vzhledem k emocím, které panovaly ve smutném sobotním podvečeru šumavské soutěže. I tak se ale měl najít v daný moment někdo, kdo si zachová chladnou hlavu a rozhodne hned pouze dle regulí. Na druhou stranu nabídku na udělení (polovičních) bodů lze pochopit jako určité vstřícné gesto vzhledem k jezdcům, byť hlasování nakonec ještě víc rozjitřilo již tak napjatou atmosféru. O co v tomto případu šlo?

Po ukončení soutěže se v prostorách janovického servisního parku setkává ředitel soutěže v doprovodu hlavního komisaře rally s velkou částí posádek. Po vzrušené debatě, kdy někteří z jezdců napadají původní myšlenku pořadatelů pokračovat v soutěži až do cíle 1. etapy a teprve pak nechat rozhodnout posádkami, zda se soutěž ukončí, anebo ne, přichází nečekaná nabídka. Posádky se mají vyjádřit, jestli chtějí za část závodu dostat alespoň poloviční body. Co na tom, že část z nich nereagovala na pokyn ředitelství umístit své vozy do uzavřeného parkoviště a ještě předtím ze soutěže odstoupila. Další kontroverzi vyvolává fakt, že v daný moment nebylo odjeto 25% z původně plánované délky měřených kilometrů, aby se dle řádů mohly body vůbec udělovat (vše by se muselo řešit mimořádným rozhodnutím sportovních orgánů). Nakonec převážná většina přítomných jezdců a spolujezdců hlasuje proti takové možnosti.

A co by případné udělení bodů přineslo pro závodníky v rámci hodnocení mistrovství České republiky? Za poloviční body ze šumavské soutěže by případný vítěz MČR (Cais) inkasoval pouze 22,5 bodů (= 1/2 z 30 b. za vítězství v soutěži a 1/2 z 15 b. za vítězství v první etapě). Dle stejného pravidla by měli dostat Stříteský 18 b., Kopecký 15,5 b., Březík 13,5 b. a tak dále, a to by se uvedené trojici ještě muselo odpustit, že své vozy nedala do UP. Tedy tak malé bodové příděly, které by v konečné klasifikaci MČR nejspíš nefigurovaly vzhledem k faktu, že by se jeden (nejhorší) výsledek škrtal. V nynější situaci se tedy započítává všech pět závodů (Krumlov + čtyři následující podniky MČR) a žádná posádka si již nesmí dovolit jakýkoliv výpadek či absenci. A to je docela zásadní problém především pro dva jezdce ze špičky (Mareš, Cais), kterým koliduje termín Hustopečí s podnikem ERC ve Švédsku.

Je jasné, že určitá nelegitimnost nabídky udělování bodů za Šumavu by se mohla ošetřit mimořádným rozhodnutím sportovní autority (Autoklub ČR). I v tomto případě už existuje precedens v podobě vydání dodatečně opravených výsledků při Valašské rally 2015. Nabízí se však otázka, jestli by vzhledem k situaci na Šumavě nebylo pro jezdce výhodnější mimořádné rozhodnutí upravující počet započítaných podniků do tabulky MČR na čtyři.

Případů, kdy ne všechno z hlediska práce činovníků je korektní, by šlo uvést více (mj. s chybami vydávané průběžné výsledky, nesoulad v řádech). V textu jsem se ale zaměřil jen na tři nejkřiklavější příklady z poslední doby. Jsem přesvědčen, že obrovskému množství financí a úsilí ze strany jednotlivých posádek a týmů by měla odpovídat preciznější práce i na té druhé straně tak, aby nedocházelo ke sporným momentům a situacím, které mohou vyvolávat rozčarování. Věřme, že v dalším průběhu sezóny se situace v tomto ohledu zlepší.