ASCZ Exkluzivně: Kristianův pohled - Mexická rally

Mexiko je hodně specifickou soutěží, protože se jede ve velké nadmořské výšce. Připadáte si proto, jako byste spíš řídili sériové auto, než soutěžní speciál. V roce 2004 jsem jel v Mexiku s Mitsubishi a soutěž se nám moc nepovedla. Na první zkoušce jsme dostali defekt a poté jsme zajížděli hodně rychlé časy a tuto ztrátu slušně stáhli. Pak se nám ale nevyvedla poslední sobotní zkouška a skončili jsme mimo trať. Přesto byly ale mé vzpomínky na tuto rally dobré a opravdu jsem se těšil se na její letošní ročník.

Soutěž jsme zahájili vlastně už pondělním testem. Od loňské Finské rally jsem nestartoval na šotolině, takže bylo dobré si vše znovu zopakovat. Čekala nás také spousta práce s nastavením auta a test pneumatik. Díky našemu dodavateli tlumičů, firmě TEIN, jsme měli k dispozici naprosto vše, co jsme chtěli vyzkoušet. Otestovali jsme řadu různých nastavení a získali velmi dobrý výchozí setup pro start rally. Vyzkoušeli jsme i co snesou při dlouhodobé zátěži nové pneumatiky našeho dalšího týmového partnera, japonské značky YOKOHAMA. Výsledek mě potěšil a i když nás v obou zmiňovaných oblastech čekaly ještě nějaké další úkoly, s dosaženými výsledky jsem byl před startem soutěže velice spokojen.

Do první etapy jsme nastupovali s jasnou vizí. Naším plánem bylo v klidu absolvovat úvodní rychlostní zkoušku, abychom si udělali představu o tom, jak rychlí jsou naši soupeři. No, byli opravdu hodně rychlí. Ztratili jsme okolo 15 vteřin, ale dobře jsme věděli proč. Rozhodně jsem si toho nedělal vůbec těžkou hlavu. Na druhém a třetím testu jsme trochu přidali na rychlosti a posunuli se na čtvrté místo, zhruba 14 sekund za vedoucího Higginse. Do druhého kola jsme šli s tím, že zahajovací test zase odjedeme v klidu a zaútočíme na tom následujícím, ale bez zbytečného riskování. Jenomže na RZ 5 nás potkal opravdu smolný defekt, kvůli kterému jsme ztratili přes dvě minuty. Proražené kolo jsme museli vyměnit na trati a první den jsme zakončili na šestém místě s dvouminutovou ztrátou.

Pro druhou etapu existoval jediný cíl. Jet rychle, ale bez většího riskování. Na všech zkouškách se nám podařilo zajíždět velmi dobré časy a díky smůle Baldacciho v podobě defektu jsme se posunuli až na třetí příčku. Nicméně, potíže se nám úplně nevyhnuly. Na RZ 13 jsme měli pomalý defekt a na dalším testu jsme se museli potýkat s menším problémem s převodovkou a tlumiči. To nás stálo dohromady asi 25 sekund. Přesto jsme den zakončili na třetím místě a byli spokojeni s jeho průběhem. Fór byl v tom, že vše šlo naprosto hladce, i díky Teinům a Yokohamám. Mohli jsme možná trochu víc riskovat a byli bychom o dost rychlejší, ale taky bychom přitom mohli snadno vyrobit nějakou chybu. Auto se prostě skvěle ovládalo a pneumatiky byly v chladnějším počasí také výborné.

Před třetí etapou jsme byli minutu za Araiem. Plánem byla podobná jízda, jako po dva předchozí dny. Pořád se mohlo cokoliv přihodit. Na prvním testu jsme se pokusili trochu zatáhnout, ale Arai udělal totéž. Jeho náskok se nám tak podařilo pouze lehce snížit. Spokojili jsme se tedy se třetím místem a ziskem šesti bodů do klasifikace šampionátu a na posledních testech, včetně superspeciálky, jsme se soustředili na to, abychom neublížili autu a vyvarovali se defektu či jezdecké chyby. To se povedlo a soutěž jsme dokončili na 3. místě, čímž jsme se dostali do vedení průběžné klasifikace PWRC.

S průběžným vedením jsme samozřejmě hodně spokojení a už se těšíme na další rally v Argentině. Zatím jsem tam absolvoval jedenkrát seznamovací jízdy a soutěžil v roce 2004 s Lancerem, kdy jsme museli ve druhé etapě odstoupit kvůli poruše motoru z pátého místa. Nakonec bych chtěl ještě poděkovat našemu týmu SYMS, tlumičům TEIN, pneumatikám YOKOHAMA a mým hlavním sponzorům, energetickému nápoji RED DEVIL / MAD CROCK a LEMMINKAINEN.

S dalšími zprávami se vám ozvu hned po Argentinské rally a do té doby se budu těšit na shledanou.

Všechny vás zdraví