www.autosport.cz - Vše o rally sportu

Dnes je 8. prosince 2019, Svátek má Květoslava, zítra Vratislav

Mistrovství světa

ME

MČR a RSS

Ostatní soutěže

Autosport.cz

Komentář AutoSport.CZ - Rally Vysočina

4. dubna 2007 • 09:00

Poslední dvě zimy byly svým způsobem výjimečné – tu loňskou máme v hlavách uloženou jako extrémně dlouhou a štědrou na sníh. Ta právě (doufejme definitivně) odeznívající pak byla přesným opakem. Dny, kdy naše zeměpisné šířky během posledních měsíců pokrývala souvislá sněhová vrstva, by se s trochou nadsázky daly spočítat na prstech jedné ruky. I přesto však zima dokázala některé automobilové soutěže změnit k nepoznání, uveďme například lednovou Jänner Rally, která se kompletně odjela na asfaltu, nebo poslední podnik loňského rallysprintového mistrovství, vsetínskou Würth Partr Rally, která díky nečekanému přídělu sněhu hned z kraje listopadu značně zkomplikovala život jak pořadatelům, tak posádkám.

Díky mírnému průběhu zimy posádky očekávaly, že se úvodní podnik „malého“ mistrovství (vzhledem k novému třístupňovému systému by se snad hodilo lépe pojmenování „nejmenšího“), kterým byla během předposledního březnového víkendu Rally Vysočina v Okříškách, odjede za standardních podmínek. Avšak jen pár dnů před startem soutěže celou republiku zasáhlo mohutné sněžení a tak se začaly vynořovat obavy, zda se na této rally nebude opakovat podobné „peklo“, jaké mnozí zažili ve zmíněném Vsetíně loni na podzim. Zásah silničářů však zajistil včasné zprůjezdnění všech úseků, k čemuž později dopomohla průběhem teplejšího počasí i sama příroda.

I přes všechny zmíněné peripetie se stihlo vše připravit a tak mohly první posádky v pátek 23. března odpoledne absolvovat slavnostní start, který byl hlavní náplní show konané na Karlově náměstí v Třebíči. Během několikahodinového programu, který obsahoval i módní přehlídku či rockový koncert, projížděly rampou posádky v opačném pořadí; největší favorité se dostali na řadu kolem půl desáté večer. Poprvé a doufejme ne naposled předvedl české veřejnosti své Audi Quattro A2 skupiny B také německý jezdec Mike Reichert, který absolvoval Rally Vysočina v roli předjezdce. Dobrovolným slavnostním startem neprojel domácí jezdec David Komárek, který již během odpolední technické přejímky informoval o problémech jeho Lanceru Evo IX a místo oficiálního programu se věnoval odstraňování nastalých potíží.

A jaká jezdecká sestava se nakonec na Vysočině představila? Poprvé v historii měl na dveřích svého vozu startovní číslo jedna valašský jezdec Antonín Tlusťák. Jeho stříbrné Saxo však stejně jako Mitsubishi druhého jezdce startovní listiny, Slováka Petera Gavláka, nemělo nárok na body. Od letošního roku totiž mohou do klasifikace rallysprintového šampionátu bodovat jen „neprioritní“ jezdci, do kteréžto skupiny zmínění jezdci nepatří. Gavlák se však přijel rozjet a zejména nastavit auto před blížící se slovenskou Rally Matador. Třetím do party nebodujících byl Zdeněk Vlček, kterého jsme na rychlostních zkouškách mohli vidět naposledy při loňské „bohemce“. Nyní se po osmi měsících vrátil a při té příležitosti představil své dlouho stavěné Mitsubishi deváté evoluce.

Mezi „republikovými hráči“ nastala po několika letech situace, kdy nebylo možné předem určit jednoznačného favorita. Počítat se muselo s Milanem Pantálkem, domácím Davidem Komárkem, Petrem Poulíkem, spíše příležitostným jezdcem Vlastimilem Neumannem, Petrem Hozákem, jenž startoval s loňským vítězným vozem po Josefu Semerádovi, či Lumírem Firlou, který již několikrát prokázal, že za zhoršených podmínek dokáže i se starší „šestkou“ pěkně úřadovat. Předvést se určitě chtěl i Lubomír Minařík, pro kterého tým Roto pořídil z italského Procaru druhé Punto S1600, odloženou premiéru ze Vsetína si konečně odbyl Milan Kneifel, když svou klasickou felicii vyměnil za kitovou fabii z dílny Vlastimila Brůzla. Šance „áčkových malorážek“ však byly kvůli zmoklé trati spíše na teoretické úrovni, v případě Jiřího Vlčka s Peugeotem 206 Kit Car hovořila v jezdcův neprospěch i devětatřicetistupňová horečka. Novinkou bylo kromě zařazení posádek z PČRR také vypsání Poháru mládeže, v jehož rámci se v Okříškách představili tři mladí jezdci – Jan Černý, Martin Bujáček a Jakub Urban.

Pořadatel pro posádky připravil čtyři úseky, které se měly projíždět celkem dvakrát. Zvolený formát 2x4 RZ sice nebyl nejšťastnější z pohledu diváků, kteří stíhali jen stěží přejíždět mezi jednotlivými úseky, na druhou stranu celá soutěž docela rychle odsýpala. Z harmonogramu vypadl páteční prolog; jednak proto, že loňské provedení třebíčské speciálky nebylo zrovna nejšťastnější, jednak proto, že organizování podobných zkoušek v předvečer hlavního závodu nedovolují u rallysprintů nové řády. Kvůli obavám z překročení rychlostního průměru byla také operativně zkrácena zkouška č. 1 a 5 Přeckov. Jak se ukázalo, ani toto opatření ve finále nepomohlo…

Celkem 90 převzatých posádek vyrazilo na deštěm zmáčenou trať v sobotu 24. března. Do první „erzety“ vlétl nejrychleji Peter Gavlák, kterého těsně následoval Rakušan Eddy Schlager, startující v rámci skupiny S s „áčkovým“ lancerem Evo VI. Třetí nejrychlejší čas zajel Poulík, následovaný Neumannem – všechny čtyři jezdce po první zkoušce dělilo pouze 1,3 sekundy. Mnozí jezdci, jako například Pantálek, Hozák, Mifka, Běhálek či Kundrát (jedoucí poprvé s dieselovou octávií) ztratili drahocenné sekundy, když hned zpočátku přehnali tempo, za což je vytrestala prakticky první větší zatáčka celé soutěže v diváckém místě v Beneticích.

Kdo však projel inkriminovaný úsek bez jakýchkoliv problémů, byli nejrychlejší „áčkaři“ Tlusťák s Minaříkem. Druhý jmenovaný s novým vozem před soutěží najel dle svých slov pouze tři seznamovací kilometry, avšak do boje s časem se vrhnul naplno. Podobně svou účast pojal i mladík Filip Ballek, který s felicií třídy A5 zajel třetí nejrychlejší čas v klasifikaci skupiny A! Jen o desetinu sekundy pomalejší byla nejrychlejší „en-dvojka“, Honda Civic Jiřího Hladíka. Do cíle zkoušky už nedorazil Komárkův lancer, na vině byla stávkující převodovka. Nutno dodat, že rychlostní zkouška se nakonec projela jen jednou – Gavlákova průměrná rychlost 134 km/h se postarala o to, že se Přeckov stal historicky první rychlostní zkouškou v Čechách zrušenou během samotného závodu kvůli příliš vysokému jízdnímu průměru.

I druhá rychlostní zkouška, vytýčená mezi Loukovicemi a Mastníkem, se nesla v duchu boje o cenné desetiny. Poprvé o sobě dal vědět Pantálek, který si mohl na volant udělat první zářez za vyhranou rychlostní zkoušku. Z nadějně rozjetého závodu se odporoučel Schlager, jehož zlobivý lancer dal pokračovat v tradici loňských technických problémů. Na průběžně druhé místo se posunul Neumann, následovaný Viktorem Szabó; Petr Poulík se propadl na čtvrtou příčku. Technické problémy nově postaveného vozu zdržely na několik minut Zdeňka Vlčka.

Vysoko nasazené tempo ve všech skupinách a třídách si na tomto úseku vybralo několik obětí. Tou první byl Ballek, jehož vůz „sežrala“ sněhová bariéra, která žlutou felicii následně nekontrolovatelně poslala „zády napřed“ do jednoho z okolních stromů. Posádka naštěstí vyvázla z ošklivě vypadající nehody bez zranění, vůz je však zralý na odpis. Druhým nešťastníkem byl Jiří Šén, který se svou hondou neustál skok u Sádku. Tentokrát se už havárie neobešla bez výjezdu sanitky a rychlostní zkouška musela být zrušena. Startovní pole MČR měřeným úsekem projelo celé, všichni účastnící PČRR však stejně jako „mládežníci“ projeli vložku pouze volným průjezdem.

Třetí zkouška startovala jen pár set metrů od centra soutěže, hned za hranicemi Okříšek. Test vedoucí přes Heraltice vyhrál opět Pantálek, který ujel Gavlákovi a Neumannovi shodně o 2,9 sekund, stále lépe se dokázali prosadit i Hozák s Firlou. Zdeněk Vlček naopak musel zvolnit poté, co zadním kolem trefil jeden z obrubníků. Dlouhé minuty ztratili Mifka a Běhálek, když si oba postupně „ustlali“ ve stejném příkopu. Jedinými vozy v top 10, které nenesly značku Mitsubishi, byly Minaříkův Fiat Punto S1600 a Tlusťákův Citroën Saxo Kit Car. Třídu N2 i nadále vedl Hladík, mezi „en-jedničkami“ vévodil Josef Koupal, jehož fabia si na Rally Vysočina taktéž odbývala svou závodní premiéru.

Rychlostní zkouška Opatov znamenala Gavlákovu odvetu za dvě předchozí dílčí vítězství Milana Pantálka. Slovák zkoušku vyhrál, ale svůj náskok navýšil jen nepatrně. Pantálek naopak zvítězil nad Vlčkem, který se opět vrátil do tempa a zajel třetí nejrychlejší čas. V následujícím servisu se však bohužel ukázalo, že při nárazu do patníku na RZ 3 praskla nápravnice žlutého lanceru, takže jezdec vůz raději odstavil a dál již nepokračoval. Zkouška přinesla smůlu i Neumannovi, když se jezdec dostal mimo trať; čtvrtý nejhorší čas jej rázem poslal do čtvrté desítky průběžné klasifikace. Podobně na tom byl i Kneifel, který nedobrzdil Opatovský „vracák“ a musel čekat na pomoc diváků, jelikož u kitové fabie nešla zařadit zpátečka. Šestým časem se naopak blýskl Tlusťák, Jiří Hladík s hondou zaslouží uznání za celkově devátý čas na RZ4. Tato zkouška byla konečnou pro Pavla Schwarzera a jeho kitový ford, který na ní přišel o kolo. Po tomto testu následovala servisní přestávka, v případě jezdců startujících v Poháru mládeže se rovněž jednalo o poslední neměřený průjezd, kdy si mladíci sami mohli vyzkoušet jízdu po rychlostních zkouškách (během seznamovacích jízd smí řídit jen spolujezdec). První pětka celkové klasifikace přijela do servisu v pořadí Gavlák, Pantálek, Poulík, Firla a Szabó.

Jak už bylo řečeno, druhý průjezd RZ Přeckov byl zrušen, nicméně posádky musely absolvovat celou trať a vložkou alespoň projeli volným tempem. Na následujícím testu se už ale opět naplno závodilo – s neutuchajícím deštěm a mokrou tratí si znova nejlépe poradil Peter Gavlák před Milanem Pantálkem a Viktorem Szabó, který svým časem odsunul Firlu na celkové páté místo. Zajímavý souboj skýtala kategorie dieselů, kde si to v boji o vteřiny rozdávali Karel Dawson a Pavel Kundrát. Třetím účastníkem této skupiny byl ještě Jiří Kulhan navigovaný Daliborem Gondíkem, ti však vteřinový souboj na špici sledovali z uctivé vzdálenosti.

Na RZ7 zamíchal celkovou klasifikací Lumír Firla, který již tradičně zažívá své hvězdné chvilky s blížícím se koncem rally. Tentokrát nezdolal pouze Pantálka, i to mu však stačilo na to, aby jedním šmahem přeskočil jak Viktora Szabó, tak Petra Poulíka. Ve čtvrtém resp. sedmém nejrychlejším čase se v cíli druhých Heraltic objevili „Valaši s pilkami“, tedy Tlusťák a Minařík. Na časy v nejrychlejší desítce si začal pomalu zvykat také Daniel Běhálek, jedoucí jako jeden z mála z produkční imprezou.

Posledním testem byl druhý průjezd Opatovem a při pohledu na výsledky je zřejmé, že se závodilo až do konce. Vždyť první čtyři posádky se vměstnaly do jediné půlvteřiny! O Opatovský skalp se tentokrát museli podělit Hozák s Firlou, Pantálkova či Gavlákova ztráta na vítěze tohoto testu však byla minimální a na celkové pořadí již neměla vliv. Trofej pro nejrychlejší posádku Rally Vysočina 2007 tak putovala na Slovensko, avšak maximální bodový příděl do klasifikace Mistrovství České republiky ve sprintrally patří Milanu Pantálkovi, který svého „osmičkového“ lancera přivedl do cíle na celkovém druhém místě. Za ním skončil výborně jedoucí Lumír Firla, kterého následoval Viktor Szabó. Ten vybojoval bronzovou medaili pro třetího nejrychlejšího „sprintera“ až na samotném závěrečném testu. Mezi vozy skupiny A byl nejrychlejší zádveřický „Tony“ Tlusťák, jelikož však podobně jako Peter Gavlák nemohl v rámci Rally Vysočina bodovat, putovaly všechny body k Lubomíru Minaříkovi. Vynikající jedenácté místo celkově vybojoval Jiří Hladík, který s civicem VTi i přes problémy s pohonnou jednotkou vozu v závěru soutěže porazil řadu produkčních čtyřkolek. Kategorii dieselů nakonec vyhrál Pavel Kundrát, když Karel Dawson chytil v poslední zkoušce defekt a musel zvolnit.

V celkové klasifikaci Poháru České republiky v rally, který je pro letošek přidružen ke „sprintovému“ mistrovství, zvítězil Pavel Hlaváč, který porazil o pouhé tři a půl vteřiny druhého Miroslava Janotu s ex-Petráškovou Asconou. Stupně vítězů doplnil Jiří Křišťan se Škodou 110 L Rallye. Prakticky po celou soutěž velel pelotonu „poháristů“ Petr Pelech s hondou, který však na poslední vložce havaroval. Historicky první klání mladých závodníků, kteří ještě nedovršili věk osmnácti let, vyznělo nejlépe pro výborně jedoucího Jana Černého. Přestože nadějní jezdci absolvovali v tempu pouze tři rychlostní zkoušky, mohl si druhý Martin Bujáček si při svém debutu v oficiálním mistrovství vyzkoušet i stíhací jízdu, když musel stahovat zhruba tříminutovou ztrátu, zaviněnou výměnou kola po defektu před neměřenou RZ 1. Plán nakonec vyšel a Bujáček na poslední vložce odsunul rodinnou dvojici Urbanových na bronzový stupínek.

Takový byl tedy v kostce úvodní podnik letošního seriálu jednodenních soutěží. Rally Vysočina předvedla řadu letošních novinek, velkou kaňkou však pravděpodobně zůstane příliš rychlý charakter tratí. V případě zimních podmínek, které v okolí Okříšek panovaly v posledních třech sezónách, by tento problém pravděpodobně nebyl tak patrný, na počasí se však spoléhat nelze – letošní ročník byl jasným důkazem.

Rallysprintový šampionát bude pokračovat o druhém květnovém víkendu, kdy se pojede Rally Lužické hory. Do té doby však fanoušci mohou zavítat například na dva podniky MČR dvoudenních soutěží ve Vsetíně a Hustopečích, či na mezinárodní soutěž do Českého Krumlova.

Jakub Hofbauer ; AutoSport.CZ
Sdílet

Příspěvky / komentáře

info

Abyste mohli psát komentáře ke článkům, musíte se přihlásit
toplist