www.autosport.cz - Vše o rally sportu

Dnes je 29. března 2024, Svátek má Taťána, zítra Arnošt

Mistrovství světa

ME

MČR a RSS

Ostatní soutěže

Autosport.cz

Komentář AutoSport.CZ - Eurostroj Rally Tišnov

13. června 2007 • 13:30

V České republice letos nevídaný počet 120 převzatých posádek čekala v Tišnově velmi obtížná soutěž. Za parného letního počasí se pak v cíli radovali ze stupňů vítězů naprosto stejní jezdci, jako při minulém dílu šampionátu MIO GPS Sprintrally v okolí Hrádku nad Nisou. Jedinou změnou byla přítomnost žlutého lanceru Zdeňka Vlčka, který se ovšem do klasifikace MČR nezapočítává.

Pořadatelé z Hanáckého Rally klubu si nemusejí dělat hlavu s podstatného úbytku soutěžících na českých tratích. Vhod jim přišlo sloučení sprintů s pohárovým závoděním, vlastní diplomacií pak opět vybojovali i posádky od jižních sousedů z poháru Austrian Rallye Challenge. Jindy chudé startovní pole se tím rozrostlo do nebývalých rozměrů. Favorité se také nehledali snadno. Navrch mělo mít jediné WRC v poli Karla Trněného, mezi produkčními vozy se však dala očekávat velmi těsná bitva. Na suchých tratích nebyly bez šance ani dvoukolky, ač byly částečně handicapovány nízkou maximální rychlostní.

Částečných úprav doznal harmonogram soutěže. Hned na úvod prověřila startovní pole dlouhá Tišnovská RZ, která byla letos mírně pozměněna otočením směru a přidáním oblíbeného diváckého vracáku v Žernovníku na začátku RZ. Jen kosmetické změny proběhly na Říkonínské RZ, téměř šestikilometrové Meziboří bylo naopak do itineráře zařazeno úplně poprvé. Zdejší trať ale nebyla pro rallye panenskou půdou, na její nástrahy má dlouhotrvající vzpomínky Silvestr Mikuláštík, který zde v roce 2003 „pohřbil“ zapůjčené zánovní Mitsubishi vsetínského kolegy Špůrka. Nepříjemné snad byly jen přejezdové kilometry, kterých bylo díky poněkud roztažené trati 231. Naštěstí na ně zkušení pořadatelé vyčlenili dostatečný čas a na přejezdech se tedy nemuselo vůbec závodit.

Sobotní ráno všechny uvítalo vlídnými slunečními paprsky, postupem času byl ovšem jejich spalující žár pro soutěžící i diváky spíše přítěží. Posádky neměly dostatek prostoru na rozkoukání, hned zrána je „probralo“ třináct ostrých kilometrů úvodní vložky. Podle očekávání se nejlépe probudil Trněný, druhému Vlčkovi ujel o více jak osm vteřin. „Musím to zaklepat, ale auto funguje bez problémů a tempo volíme čistě podle soupeřů tak, abychom si udržovali mírný náskok,“ přiznal taktiku Trněný. Mikroskopické rozestupy byly až za první dvojicí, produkční vozy byly velmi vyrovnané a seřadili se v pořadí Hozák, Jelínek, Pantálek a Poulík. Za Jelínka se ještě dokázal propracovat Minařík s puntem, kterému nejtěžší zkouška svědčila a „pévéčka“ zde pořádně potrápil. Ač se pro hodně posádek stala právě úvodní RZ jakýmsi malým Waterloo, špička na ní výrazné problémy neměla. Podobně „v klidu“ proběhl i druhý úsek, kde pořadí doznalo jen kosmetických změn, zejména na úkor Minaříka a Hozáka, které překonali Jelínek s Pantálkem.

Zajímavé byly výsledky třetí vložky, které vypadaly jako losování Sportky. Druhý čas zde překvapivě zajel Schlager, šestý pak rakouský host Huber se stařičkou EVO III, jedenáctý Donát před dvanáctým Plöderlem s další „trojkou“. Závěr první sekce pak přinesl smůlu Pantálkovi, který se otřel o sloup a musel vzdát, naopak Karel Trněný si mohl gratulovat k bezproblémovému úvodu soutěže. Po první trojici zkoušek měl totiž v čele náskok už téměř 22 sekund. O co rozhodnutější situace panovala na čele soutěže, o to dramatičtější souboje slibovaly další rozestupy. Na druhého Vlčka se díky jeho chybičce už stihnul dotáhnout bojující Jelínek, nic si nenechal líbit ani Hozák startující tentokrát opět s ex-Semerádovou EVO VII. Zuby nehty se první pětky držel Minařík, na záda už mu ale dýchaly „micáky“ Poulíka, téměř domácího Schlagera a hlavně Viktora Szabó, který doháněl nepovedený vstup do soutěže.

Naděje na druhé místo a triumf ve skupině N mohl živit Jan Jelínek ještě i po RZ4, kterou byla jeho neoblíbená „Tišnovská“. Už na páté vložce ale ztratil 7,4 sekundy a podle známého rčení o vrabci v hrsti kontroloval především dění za svými zády. Nejvážnějším pronásledovatelem byl stále Hozák, Jelínkovi se ale dařilo jej držet „z dostřelu“. Překvapivě se před Minaříka prosadil už spíše sváteční jezdec Petr Poulík, posun vpřed zaznamenal i Szabó a zejména král opakovaných průjezdů Firla, který pokořil Schlagera.

Z pěkné páté příčky se Petr Poulík neradoval příliš dlouho. Po servise ji kvůli závadě převodovky opustil a přenechal dalším „kohoutům“. Nejaktivnější byl Szabó, který postupně stahoval sekundu po sekundě a blížil se Minaříkovi, až jej na předposledním úseku udolal. Změny na úplném čele pořadí naopak neproběhly. Karel Trněný si jel svůj závod a zaslouženě vyhrál, ač v atraktivnosti u diváků spíše vedly některé dravé průjezdy produkčních vozů mladšího data výroby. Téměř půlminutový náskok na cílové pásce svědčil o Trněného převaze, meclovský jezdec se vítězstvím navíc dostal do čela seriálu sprintů a stal se žhavým kandidátem na titul.

O tom ani nesní Zdeněk Vlček, který kvůli národní prioritě nemůže do šampionátu bodovat, nic mu ovšem nezabránilo, aby pořádně oslavil druhé místo absolutně a vítězství mezi vozy skupiny N. „Ani jsem v podobný výsledek nedoufal. Přijel jsem vyloženě abych se sehrál s novým mitfárou, navíc příští týden jedeme bohemku a tak jsem do toho nemohl jít nějak natvrdo,“ řekl v cíli Vlček. Na výsledek si ale nemohli stěžovat ani další v pořadí. Jan Jelínek se stal nejúspěšnějším mužem skupiny N v hodnocení sprintů a připsal si důležité body za druhé místo v šampionátu.

Petr Hozák sice skončil „až“ čtvrtý, přesto se v tabulce vyhoupnul už za záda Karla Trněného a patří mu momentálně stříbrná příčka mezi sprintery. „Chtěl jsem být na bedně, ale už od včerejška jsme měli nějaké drobné problémy, které se nasčítaly, takže nakonec výsledek dobrý,“ přiznal se Hozák. Viktor Szabó doplatil na pomalejší začátek soutěže, ale na jeho stíhací jízdu v závěrečných fázích bylo radost pohledět. Být soutěž mnohem delší, kdo ví, kde by se jeho postup pořadím vzhůru zastavil. Lubomír Minařík podal s puntem jako tradičně na sprintových tratích moc dobrý výkon, který ovšem stačil „jen“ na šestou příčku absolutně. Lze se jen těšit, co předvede na domácí Kopné, která tradičně dvoukolkám svědčí mnohem více.

Lumír Firla debutoval s novým vozem EVO VII po Janu Kopeckém a i přes porci testovacích kilometrů pro něj byl Tišnov hlavně testovacím závodem. Jeho sedmá příčka není tedy ani výrazným překvapením a ani zklamáním. Výše v pořadí možná před závodem myslel Eddy Schlager s áčkovou verzí stejného vozu. Na domácí půdě působil sebejistě a dravě a mladším kolegům nedaroval ani píď trati, na užší špičku to i díky hodinám tentokrát nestačilo.

Jestliže se první osmička naskládala do necelých dvou minut, za Schlagerem už vznikla pomyslná minutová hranice. Za ní se na poslední rychlostní zkoušce rozhodlo o držitelích devátého a desátého místa. Lepší výsledek si z Tišnova odvezl Kurka, který byl nejen obvykle dravý, ale i neobvykle spolehlivý a zdá se, že mu závodění s ex-Flídrovou EVO VII jde k duhu. Debutant za volantem rychlé S1600 zlínského Sparrow Racing Teamu (v MMČR ji pilotuje Tarabus) Milan Kneifel se s novým vozem sžil hodně rychle, přesto mu připadla role posledního muže první desítky pořadí. V budoucnu by ale mohl s tímto vozem být dost vážným konkurentem zkušenějších kolegů.

Průběžné pořadí MČR ve sprintrally

Viktor Hausknotz
Sdílet

Příspěvky / komentáře

info

Abyste mohli psát komentáře ke článkům, musíte se přihlásit
toplist