Ove Andersson tragicky zahynul

Ove Andersson, který v minulosti přivedl značku Toyota do světové rally a později šéfoval týmu japonské značky ve Formuli 1, tragicky zahynul při nehodě během Milligan Vintage Trial, jihoafrického závodu historických vozů. Volvo 444 sedmdesátiletého pilota se v předposlední etapě rally čelně srazilo s autobusem.

Ove Andersson pocházel ze švédské Uppsaly, kde také vystudoval. Po vojně v roce 1958 zůstal ještě nějaký čas v armádě, když se ale vrátil do civilu, netrvalo to dlouho a usedl do Saabu, se kterým absolvoval svou první rally v životě – a dojel jako šestý. Kvůli nedostatku financí ale nemohl pomýšlet na soukromé starty a tak začal zkoušet štěstí u továrních týmů. Zadařilo se v roce 1963, kdy odstartoval do Švédské rally s továrním Mini Cooperem, o rok později podepsal kontrakt s týmem domácího Saabu. Tam jej ale zastínil legendární Erik Carlsson a v roce 1966 tak první tři závody absolvoval v barvách Lancie. Současně se světovými závody ale startoval v domácím mistrovství s Lotusem Cortina, se kterým vyhrál i další ročník Swedish Rally.

I v sezoně 1967 reprezentoval Lancii, se kterou zajel druhé místo na Monte Carlu a první ve Španělsku. I nadále jezdil i s cortinou, se kterou vyhrál Gulf London Rally, o rok později spolu s Rogerem Clarkem ovládli maratón London-Sydney, v samém závěru ale přišli o vítězství kvůli technickým problémům. Po sezoně 1970 po Anderssonovi sáhl Renault. S klasickou alpinkou vyhrál na Monte, Sanremu, Acropolis a v Austrálii. O rok později skončil v horách nad Monakem druhý, tehdy jej navigoval Jean Todt, se kterým se po mnoha letech setkal v prostředí Formule 1.

V roce 1972 se uskutečnil první kontakt mezi Švédem a japonskou Toyotou. Po návštěvě v Japonsku založil Andersson doma ve Švédsku společnost Andersson Motorsport, která se starala o sportovní program Toyoty v rally. V roce 1975 se sídlo společnosti přeneslo do belgického Bruselu, došlo i ke změně názvu na Toyota Team Europe. Brzo se stáj dočkala i prvního triumfu ve světovém seriálu, když Hannu Mikkola vyhrál s Corollou Levin Rally tisíce jezer. Ove Andersson v tom roce vybojoval svůj poslední osobní triumf v MS, když ještě za volantem peugeotu vyhrál náročnou Safari Rally. Od té doby se již věnoval motosportu výhradně z funkce manažera.

V roce 1979 následoval další přesun TTE, tentokrát do Marsdorfu nedaleko německého Kolína nad Rýnem, kde vyrostlo zcela nové sídlo, sloužící dodnes formulovému týmu Toyota. Andersson byl majitelem společnosti do roku 1993, kdy ji odkoupila samotná Toyota Motor Corporation; od té doby nese název Toyota Motorsport GmbH. Pro japonskou automobilku to bylo zlaté období, s Celicami 4WD vybojovali tituly mistra světa postupně Carlos Sainz (1992), Juha Kankkunen (1993) a Didier Auriol (1994). Dařilo se i v hodnocení značek, tam Toyota vyhrála v letech 1993, 1994 a 1999. Poslední úspěch byl labutí písní japonské značky v rally, po třech letech s Corollou WRC se Toyota definitivně rozhodla přestoupit do Formule 1. Kaňkou byla sezona 1996, ze které byla Toyota diskvalifikována kvůli odhalení nepovolené úpravy turbodmychadla.

První koketování s okruhovým sportem přišlo v roce 1998, kdy byly nasazeny osmiválcové prototypy Toyota GT-One V8 Biturbo do čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans. S novým miléniem přišel i nový tým Panasonic Toyota Racing, jehož se stal Andersson šéfem. Na tuto funkci ale v roce 2003 rezignoval, v týmu zůstal coby konzultant. Po loňské sezoně definitivně odešel na zasloužilý odpočinek, který si užíval na svém ranči Kwelenga v Jihoafrické republice. Právě z něj před několika dny startovala klasická rally.

Ove Andersson byl třikrát ženatý, má dceru a syna, jenž je inženýrem u týmu Renault F1. Celý motoristický svět vyjadřuje hlubokou soustrast pozůstalým a přátelům Oveho Andersson.