Závěr léta plný zvratů zažívají Filip Mareš s Radovanem Buchou. Zatímco prubířský kámen letošního 'velkého' šampionátu, Barum Czech Rally Zlín, měl pro ně trpkou příchuť a vyřadil je z dalších bojů o český titul, o pouhé tři týdny později přišla pro celý tým ACCR Toyota Dolák cenná náplast. Sezona navíc zdaleka nekončí a na rozdíl od mnoha jiných soutěžáků čekají na Filipa s Radkem ještě minimálně dvě zajímavé výzvy.

S ohledem na vysoký koeficient, kterým se získané body z Barumky násobí, je úspěch na zlínské soutěži pro uchazeče o český titul vždy klíčový. Posádka Toyota GR Yaris Rally2 si toho byla vědoma a nepodceňovala žádný detail. Pilot navíc přijel vyzbrojen nejaktuálnějšími poznatky z továrního vývoje, které stihl načerpat v týdnu před soutěží na testování ve Francii. „Z určitého hlediska to beru jako jeden z vrcholů mojí dosavadní kariéry. Už několik týdnů před Barumkou jsem totiž obdržel nabídku od továrního týmu Toyoty zúčastnit se dalšího vývojového testu v rámci projektu Rally2. A samozřejmě jsem tuhle příležitost hodlal využít stůj co stůj, a tak jsme v neděli před Barum Rally odlétali s Radkem na krátkou, ale více než vítanou návštěvu západní Evropy. Podobně jako na podzim roku 2023 šlo o skvělou zkušenost, kombinující zodpovědnost, neskutečnou profesionalitu, ale i vděčnost z pozice člověka, který je zvyklý závodit pouze v soukromých podmínkách. Zkoušeli jsme velké množství věcí od podvozku, přes brzdy a geometrii, až k motoru. Po každé jízdě následoval briefing se všemi inženýry, což v praxi znamenalo podat jednotlivě zpětnou vazbu devíti technikům, z nichž každý zodpovídal na voze za jinou část. Práce s takto profesionálním týmem lidí je pro mě vysněnou zkušeností, kterou jsem doufám nezažil naposledy. V neposlední řadě jsme několik málo detailů byli schopní v krátkém čase přenést i do našeho vozu a do Barumky tak jít s ještě lepším pocitem,“ přenesl se ve svých vzpomínkách do poloviny srpna Filip. Týden před Barumkou tak byl pro oba členy posádky skutečně závodní s velkým Z. Už v úterý ráno se vraceli do Prahy, odkud upalovali přímo na Vsetínsko, kde byl pro ně připraven soukromý test. Následovaly seznamovací jízdy s tratí, tradičně diváky obsypaná autogramiáda v obchodním centru Zlaté jablko a v pátek ráno kvalifikační „erzeta“. Čtyřiapadesátá Barumka mohla začít.

Filip Mareš s Radkem Buchou si uvědomovali, kolikrát jim letos cestu za vítězstvím zhatily nejrůznější drobnosti, a tak si na trati Barumky hlídali každý detail. Jak ale už během první etapy ukazovala časomíra, na většině „erzet“ byli o nějaký kousek pomalejší, než potřebovali. Maximem se pro nejrychlejší posádku Toyoty staly dva čtvrté časy na jednotlivých „erzetách“ a v průběžné klasifikaci jim po sobotním dni patřila pátá příčka. „Jelo se nám skvěle, dařilo se jet bez větších chyb a cítili jsme, že po stránce výkonu jsme blízko našemu limitu. Ostatně tak, jako po celou letošní sezónu. Se stejným pocitem jsme dokončili všechny RZ sobotní etapy a pohled na ztrátu necelých 25 sekund na čelo byl pro nás v tu chvíli popravdě matoucí. Zbraně jsme ale neskládali, z našeho pohledu těžší nedělní etapa byla ještě před námi,“ vzpomíná zpětně na pocity v sobotním velkém servisu Filip Mareš.

O postup výsledkovou listinou vzhůru se však oba Středočeši snažili marně. Jediným dílčím výsledkem, který naplnil jejich představy, byl třetí čas na prvním Podhoranu, o jehož „kompenzaci“ se bohužel brzy postarala desetisekundová penalizace za kontakt s retardérem. Když už to vypadalo, že by Filip s Radkem mohli uhájit alespoň páté místo v celkové klasifikaci a třetí příčku v hodnocení domácího seriálu, začala je v samotném závěru trápit převodovka. „Zbrzdil nás drobný problém senzoru řazení. Několikrát v průběhu RZ auto v náhodných momentech ztrácelo informaci o zařazeném rychlostním stupni a software v takových momentech rapidně omezil výkon motoru,“ vysvětloval Filip. V tempu, které špička nastavila, byla i drobná časová ztráta fatální a pokles na šestou příčku konečné klasifikace znamenal rovněž pád ze stupňů vítězů české klasifikace. A jelikož se body z Barumky násobily koeficientem 1,5, museli Filip s Radkem spolknout hodně hořkou pilulku v podobě ztráty nadějí na domácí mistrovský titul. „Máme dost zkušeností na to, abychom mohli říct, že jsme nepodali o nic horší výkon než v předchozích závodech MČR. Naopak jsem opravdu spokojený s tím, že když už chyba přišla, byla jen drobná a nestála nás v žádném případě mnoho času. Výsledek je ale bohužel takový, jaký je a realitou zůstává, že mnoho našich soupeřů, se kterými jsme v průběhu roku hráli rovnocennou partii, bylo ve Zlíně nad naše síly. O to víc se budeme v Pačejově snažit zabojovat alespoň o titul vicemistra,“ neztrácí bojovnou náladu čerstvě 34letý pilot, který před závěrečnou soutěží seriálu ztrácí na průběžně druhého Simona Wagnera čtyři body.

Zatímco ve „velkých“ soutěžích chyběla Filipovi s Radkem v rozhodující chvíli trocha štěstí, o to příznivější konstelace nastala v seriálu jednodenních automobilových soutěží. Reprezentanti lokálního týmu Toyota Gazoo Racing Czech byli už před Barumkou rozhodnutí, že následující sprintrally ve Vyškově vynechají a počkají si, jak bude před závěrečným závodem ve Vsetíně vypadat tabulka. Jejich největší soupeři však hozenou rukavici nechali ležet a zadělali na dálkovou korunovaci. Filip Mareš s Radkem Buchou se o svém letošním celoročním zlatu v hodnocení Poháru 2+ dozvěděli „v civilu“ a bez boje. Za tři vítězství v tomto seriálu ze čtyř startů si však „malý titul“ rozhodně zaslouží. „Z vítězství v Poháru 2+ máme samozřejmě velikou radost. I když naší prioritou v této sezóně je především velký mistrák, v letošní silné konkurenci má i celkové zlato ve sprintech svou váhu. Tento úspěch je pro nás cennou vzpruhou do závěrečné fáze sezony, která pro nás bude nejen ve znamení boje o titul vicemistra ČR, ale rovněž se znovu chystáme i na Středoevropskou rally, zařazenou do světového šampionátu. Pevně doufám, že se nám podaří zapomenout na zklamání z Barumky a udělat našim příznivcům radost,“ tvrdí s obvyklým odhodláním Filip Mareš.