Návštěva šestinásobných mistrů světa továrního týmu Citroën Sébastiena Loeba a Daniela Eleny v České republice byla bezesporu jedních z nejvýraznějších a nejpříjemnějších momentů letošní domácí soutěžácké sezóny jak pro laickou, tak i odbornou veřejnost. Před zahájením prvních jízd na Autodromu v Sosnové proběhla oficiální tisková konference s oběma členy posádky, jejíž obsah vám nyní přinášíme.

Který z dosavadních titulů byl z vašeho pohledu nejtěžší?

SL: Určitě ten poslední. V polovině sezóny jsme přišli o náskok, který jsme do té doby měli. Pokud jsme chtěli být mistry světa, tak na závěrečné soutěži v Anglii jsme tedy museli nejen dojet, ale i vyhrát. Rozhodně jsem si na začátku roku nemyslel, že letošní sezóna bude tak napjatá.

Co říkáte tomu, že se příští rok pojede soutěž mistrovství světa ve vašem rodném kraji?

SL: Mám radost, že se pojede v Alsasku. Jak už bylo řečeno, je to můj rodný region, kde mám spoustu přátel. Naposledy jsme tam závodili v roce 2001.

Jak se vám líbilo v Praze?

SL: Páteční večer jsme si v Praze hezky užili. Viděli jsme i část historického centra, šli jsme přes kamenný most. Líbilo se mi to.

Byl jste pozván do pořadu pana Ebena Na plovárně, jak se vám toto setkání líbilo?

SL: Bylo o velmi příjemné. A pan Eben mi pokládal zcela jiné otázky, než na které jsem zvyklý od motoristických novinářů.

Danieli, změnil se Sébastien nějak za poslední roky?

DE: Nemyslím, že by se Seb změnil jako člověk. Určitě se změnil jako pilot, máme oba nyní více zkušeností. Jedině snad že brzy zešediví.

Máte v plánu start na Rallye Dakar? Hodně se o tom diskutuje.

SL: Řeči o našem startu na Dakaru nejsou pravdivé, zatím to nemáme v plánu.

Zanedlouho skončí v mistrovství světa kategorie vozů WRC, co by mělo podle vás následovat?

SL: Jsou to věci, o kterých nerozhodujeme. Každopádně je ale třeba, aby do mistrovství světa přišly nové značky. Snižování nákladů a rozpočtů je ale cesta správným směrem. Konec kategorie WRC bych neviděl nijak tragicky, mění se jen pravidla, zůstane nám pohon čtyř kol a turbo. Takže žádné drama.

Jakým způsobem vám v rally pomáhá vaše manželka? A co její navigování?

SL: Žena se stará především o administrativní úkoly. Přebírá moji poštu, zpracovává e-maily. Po návratu z rally mi tím ušetří tak dva dny práce. Pokud jde o navigování, oproti Danielovi má tu výhodu, že na rozdíl od něj má ideální váhu.

Nejste zklamán tím, že jste nemohl nastoupit do závodu F1 v Abú Dhabí?

SL: Byla to určitě výzva a chtěl jsem to zkusit. Nijak speciálně jsem se na to ale nepřipravoval, takže to, že jsem nakonec nedostal superlicenci, není žádná tragédie.

Danieli, postrádal by Sébastien ve formuli 1 spolujezdce?

DE: Seb může řídit cokoliv, auto, motorku, vrtulník, má to prostě rád. Jeho možný start v F1 jsem nijak nekomentoval. Ale podle mě by měl výhodu v tom, že by startoval ze zadních pozic.

Jak odpočíváte po jednotlivých soutěžích?

SL: Během roku hodně cestujeme, takže volný čas se snažím trávit s rodinou a přáteli. Pokud jde o koníčky, mám rád jízdu na motorce a taky na motokárách.

DE: I já se snažím být s mojí rodinou. Mezi mé hobby patří jízda na čtyřkolce a pétanque.

Co čekáte od závodu tady v Sosnové? Víte něco o Václavu Pechovi a o českých rally?

SL: Uvidíme zítra. Pokusíme se zvítězit, ale Škoda je určitě dobré auto. O českých soutěžích toho upřímně mnoho nevím, znám jen některé jezdce, co jezdí mistrovství světa nebo IRC.

Jaká je nejhorší vlastnost Sébastiena Loeba?

DE: Trávíme spolu hodně času, ale celkem si vyhovujeme. Ale pokud jde o jeho nejhorší vlastnost, tak Seb chodí všude pozdě. Jedinou výjimkou je cíl soutěže.

Už jste dříve startoval na závodě v Le Mans. Chtěl byste se na tuto trať opět vrátit?

SL: Asi ano, ale zatím jsem o tom nepřemýšlel. V příštím roce by Le Mans nemělo kolidovat se soutěžemi mistrovství světa, takže se možná naskytne nějaká příležitost.

Jaký je z vašeho pohledu rozdíl mezi bývalým šéfem Guy Fréquelinem a Olivierem Quesnelem?

SL: Každý je jiný. Fréquelin byl obrovský nadšenec do rally, technicky založený, úzce spolupracoval s techniky našeho týmu. Quesnel je mnohem více manažer, dává lidem mnohem více prostoru pro samostatnou práci a zasahuje jen když je to třeba. Důležité je, že pořád vyhráváme. Je to sice v týmu trochu jiné, ale ne v negativním smyslu.

Po hlavní části oficiální tiskové konference bylo zástupcům vybraných médií umožněno ještě další setkání se Sébastienem Loebem a Danielem Elenou, které probíhalo v mnohem uvolněnější atmosféře a tak některé otázky i odpovědi často doprovázel smích všech zůčastněných. O zábavu se staral především navigátor Daniel Elena.

Jako profesionální jezdec jste samozřejmě vázán smlouvou. Omezuje vás tento kontrakt pokud jde o nějaké další aktivity?

SL: Ne. Mohu si opravdu dělat co chci, mám spoustu zájmů a je tu spousta věcí, které chci opravdu dělat, ale tým mě v tom neomezuje.

Váš sport je hodně náročný také po fyzické stránce, takže se musíte připravovat i v tomto směru. Co je vůbec nejdůležitější?

SL: Nejvíce zabrat dostává určitě krk. Působí na něj velké přetížení, hlavně v zatáčkách. Auto má velmi dobrou adhezi, takže se s přetížením potýkáte vlastně pořád.

Jak vám po stránce fyzické přípravy pomáhá vaše gymnastická minulost? Podle dosažených výsledků jste byl opravdu dobrým gymnastou ...

SL: Nevím, je těžké to posoudit. Možná to, že jsem byl zvyklý sportovat, mi pomáhá. Ale jezdíme rally, což je také věc o přemýšlení. Nedá se říci, jestli existuje nějaké spojení mezi gymnastikou a rally. Salta už nedělám, protože je to náročné na záda.

Příští rok pojedete opět na titul?

DE: To je sen novinářů, nikoliv náš. Ale jestli se pokusíme získat sedmý titul? To rozhodně ano. Na začátku sezóny musíte mít motivaci, jinak můžete rovnou zůstat doma.

Jakou motivaci tedy máte nyní? Přeci jen to musí být těžší, motivovat se více ...

DE: Podívejte se na tento sport, na jezdce a spolujezdce. Proč bysme neměli mít motivaci a měli končit?

Takže jednoduše řečeno, budete jezdit tak dlouho, dokud to pro vás bude radost?

DE: Jasně.

SL: Snažím se dělat věci, které mě baví. Pokud pro mě přestanou mít nějakou hodnotu, končím.

Mohli byste si vyměnit své pozice v autě?

SL: Ne.

DE: Ano.

Proč ne?

SL: OK, možná ano.

DE: Dobrá, promluvíme si o tom později.

Bál byste se sedět na sedadle spolujezdce?

SL: S ním? Ano.

DE: Sebastien vždycky musí řídit sám. Autobus, letadlo, vrtulník ... Chce to mít po celou dobu pod kontrolou.

Piloti jsou asi stejní ve všech motoristických disciplínách. Jaké je to ale doma, řídíte vy nebo vaše paní?

SL: Ne, to je v pohodě. Klidně si sednu na vedlejší sedadlo.

Danieli, nevadí vám, že stejně jako většina navigátorů, jste tak trochu v Sébastienově stínu?

DE: Jsem na to zvyklý. Vůbec mi to nevadí a koneckonců, je to součást mojí práce. A když Seb ještě musí rozdávat rozhovory, já už mám na rozdíl od něj klid a čas pro sebe.

Jak se vyvíjelo vaše vzájemné přátelství během let? Jste teď větší přátelé, než jste byli třeba před šesti lety?

DE: Je to stejné, pořád si hlavně děláme srandu. Ale v autě jsme jezdec a spolujezdec a máme společnou motivaci k vítězství. Mimo auto je to uvolněnější.

Dokážete si představit, že byste se museli rozejít jako posádka?

SL: Ne.

DE: Ne.

A jako přátelé?

SL: Hmm, OK, to možná.

Co vás napadalo v polovině sezóny, kdy se pro vás situace nevyvíjela příliš dobře?

SL: V Austrálii to začalo být lepší. Dostali jsme sice po soutěži penalizaci, ale v Austrálii jsme získali zpět sebedůvěru a pocit, že můžeme zase vyhrávat. OK, bez penalizace bychom zvítězili i tady, ale věděli jsme, že budeme bojovat o první místo na dalších soutěžích.

DE: Čekali jsme, že se to otočí. V Polsku jsme předvedli nejlepší výkon, ale měli jsme problém v prvním dni. Ve Finsku jsme bojovali s Mikkem, ale Mikko byl pořád o trošku rychlejší než my. Taky tu byly nějaké defekty, ale říkali jsme si OK, bude to lepší, hlavně že máme body.

Existuje nějaká věc, kterou jako spolujezdec opravdu nesnášíte?

DE: Ano, psaní rozpisu na hotelu po skončení seznamovacích jízd. Zabere to opravdu spoustu času. Vrátíte se po celém dni v autě, kdy najezdíte 500 – 600 kilometrů, což občas znamená dvanáct hodiny jízdy. Pak si dáte desetiminutovou přestávku na večeři a jdete do svého pokoje, kde ještě tři čtyři hodiny děláte na rozpise. Ale to je prostě práce. Mám rád, když je můj rozpis jasný a v autě jsem v klidu a můžu se soustředit pouze na čtení.

Ve Walesu jste říkal, že první etapa začínala moc brzo. Přispíte si rád?

DE: Pro mě to bylo v pořádku, ale pro Sébastiena ne ...

Kolik toho tedy vůbec naspíte při samotném závodě?

SL: No, o spaní se nedá moc mluvit, ale když je to pět hodin, není to špatné. Musíte si zvyknout, chodíte pozdě spát a vstáváte brzy ráno. Osm hodin by bylo samozřejmě lepších.

V Cardiffu jste měli po soutěži party, ale myslím, že na nějakou pořádnou oslavu tam nebyl čas. Byla to největší oslava v této sezóně?

SL: Ne, určitě byly nějaké lepší ... smích

Pořád ještě oslavujete?

SL: Jasně.

Co obnáší vaše práce po skončení sezóny, třeba nyní?

SL: Třeba návštěva továrny koncernu PSA. Příští týden budeme testovat Peugeot 908, čeká nás start na rally mimo mistrovství světa ... končíme 20. prosince.

Je tedy tahle část sezóny nudná?

DE: Ano i ne. Poznáváme nové země, máme čas odpočívat a nejsme pod tlakem. Je to příjemné.

SL: Je to třeba jako tady, kde máme možnost poznat novou trať. To je vzrušující. Ale v zásadě chodíme v osm ráno do práce jako každý normální člověk.

Pokud jde o čas a kalendáře mistrovství světa, letos tu bylo dvanáct soutěží, příští rok čtrnáct, ale už jste absolvovali také šestnáct rally v sezóně. To je docela dost. Vyhovovalo by vám víc těch dvanáct?

DE: Určitě, ale je to mnohem komplikovanější. Ale čtrnáct je v pořádku.

SL: Šestnáct už je moc, pokud musíte třeba jako já absolvovat spoustu dalších záležitostí, tak už je to hodně našlapané. Dřív nám těch šestnáct rally nevadilo, ale teď už jsme starší, takže dvanáct by bylo lepší.

Přivezete si z Česka domů nějaké dárky?

SL: Ano, koupil jsem tady tučňáka.

DE: Ale nevydává žádné zvuky ...

Dokážete si představit, že byste zítra nevyhrál?

SL: Ano, to je možné.

DE: No, tohle bylo lepší než otázka: Dokážeš si představit, že prohraješ?!

Ohledně zítřejšího závodu, ve vaší kategorii WRC jedou jen čtyři auta. Ve skupině N bude víc auta a asi i větší konkurence, samozřejmě stranou toho, že jste mistr světa a pojedete proti bývalému českému mistrovi, který zná zdejší trať velmi dobře. Kdybyste si tedy mohl vybrat, závodil byste tady v lépe obsazené skupině N, nebo zůstal ve WRC, kde jste jen čtyři?

SL: Z mého pohledu je to jasné. Nemůžete srovnávat ostatní auta s WRC, takže u mě je jasná volba kategorie WRC.

Takže je to otázka auta?

SL: Ne tak docela. Kdybych měl k dispozici nějaké zajímavé auto, třeba buginu, rád by se svezl. To by bylo fajn.

Jaké nejbláznivější vozidlo jste kdy vůbec řídil?

SL: Tank.

DE: To se ani nebál stromů. Jo, ale tank na něj byl moc pomalý.

Existuje vůbec ještě nějaké auto, které byste chtěl řídit?

SL: No, řídil jsem toho už hodně. Normální auta, nejlepší soutěžní vůz, formuli 1 ... nevím, jestli existuje něco zajímavějšího než tohle. Pokud ano, rád bych se s tím svezl.

Máte ještě ve své kariéře nějaké sny?

SL: Můj sen se mi plní v soutěžním autě. Před osmi lety jsem snil o tom, jaké by to bylo být mistrem světa, teď jsem jím po šesté. To je mnohem víc, než jsem čekal.