Konečně jsem se vyspal. Ne tak Chachin a ostatní, jak svorně tvrdí. Nevím, co jim schází, když dneska dostali k dobru další hodinu. Dnešní plán je trochu milostivý v tom, že budíček byl až 6:45 a odjezd na RZ 14,17 v 7:15. Protože mi do toho včera nikdo nekafral, zvolil jsem nejjednodušší divácké místo z hlediska příjezdu. Zadal jsem pozici do TomToma a ráno vyrazili. Přestože jsem zvolil nejrychlejší trasu, v její poslední třetině už jsem silně pochyboval, že TomTom ví, co dělá. Nikde žádné směrovky k RZ jen úzké, kamenité lesní cesty. V jednu chvíli jsem i prověřoval, zda naše cesta vede k cíli. Vedla, tak jsme pokračovali a kupodivu jsme se asi 500 metrů od parkoviště zapojili do hlavního příjezdového proudu a s povděkem konstatovali, že naše lesní cestičky nás ušetřily pojíždění v koloně, kterou jsme díky TomTomu objeli.

Na místě byla přichystaná velkoplošná obrazovka a MTV3 na ní vysílala online přenos z této RZ. Na pódiu vystoupila mezi prvním a druhým průjezdem rocková kapela a program doplnila i show na endurech. Mezitím nám zprostředkovali přímý přenos z RZ 16, takže jsme se tu vůbec nenudili. Druhé kolo – tedy RZ17 jsme rovněž sledovali online na obrazovce a v reálu. Včera jsme si všimli, že měl Tuohino problém s chybějícím zadním oknem na své Fiestě. Dnes ráno při prvním průjezdu ho neměl zase. No, není to smolař?

Z RZ jsme zamířili rovnou do servisu. Při hromadném odjezdu stovek aut bylo jasné, že na cestě bude zase zácpa. Všichni souhlasili, že dáme na TomToma a použijeme pro cestu zpět původní trasu po úzkých lesních cestách. Když jsme konečně hladce vyjeli na hlavní silnici směr Jyväskylä, na přípojce od erzety byla zmíněná kolona a auta se prakticky na hlavní nedostávala. 'Dobrá volba,' řekli jsme si všichni a srdečně se zlomyslně zasmáli. Dojet do servisu už byla hračka. Zde nacházíme pouze Romana Krestu a Martina Semeráda. Romanův vůz vykazoval silné poškození po včerejším nárazu do stromu zadkem. Ostatní vozy už jsou na cestě k RZ 18. Je zde nachystána obrovská show se žranicí, na kterou nás ovšem nikdo nepozval. Mizerové!!! Vystoupit mají i Leningradští kovbojové. Zatím si krátím čas sledováním závěrečné erzety. Ostatní kluci vyrazili do města na procházku. Po dojezdu J-M Latvaly se diváci rozbouří nadšením. Stejný ohlas měl i dojezd Juhy Kankunena. J-M si své vítězství opravdu užíval. Skoro jako Petter Solberg, když se stal mistrem světa. Zato Juho Hänninen se v cíli vůbec neradoval. Vypadal dost otráveně. Ani přítomní diváci v servisu okolo mě neprojevili nadšení z toho, že vyhrál. Zatleskalo mu jen pár jednotlivců. Zato Raikönnen je bůh, i když jede na chvostu.

Po dojezdu hlavních hvězd jsem zašel do baru, kde jsem kupodivu objevil otevřenou síť a zjistil, že mám vzkaz od Ally s telefonním číslem. V té chvíli bylo jasné, že se mé plány na dnešní večer trochu změní. Alla byla pracovně v týmu Toniho Gardemeistera, kde jsem ji posléze vyhledal. Poté jsme zašli na drink a trochu pokecali. Po návratu do boxu A Style týmu, už na nás čekala Máša a vzápětí se objevila třetí Eva. Jistě každý pochopí, proč jsem nestihl závěrečnou rampu. K radosti člena ŠUG z výsledku 3:0 Škoda vs. Ford na pódiu se přidaly ještě příjemné strávené ve společnosti krásných žen. Co víc si více přát na konci tak povedené soutěže.

Z hlediska organizace je tato rally asi nejlépe organizovanou rally na světě a vše je přizpůsobeno divákovi. Na diváckých místech zajištěné parkování, občerstvení a kulturní vložky, aby se divák nenudil při čekání na další průjezd.

Zítra o půl sedmé ráno startujeme svá auta k přejezdu do Helsinek, kde po nalodění opustíme hostitelskou zemi a vydáme se na zpáteční cestu do svých domovů. Je čas vyprávění ukončit a popřát všem, kteří se kdy vydají do země tisíců jezer za touto krásnou rally, aby si ji užili stejně jako my.

Z Finska se naposledy hlásí a zároveň loučí