A7

Nepočítaje kitové varianty strojů, které se dle regulí mohou zúčastnit jen klasifikace supersérie, sešly se áčkové dvoulitry na startu krumlovské soutěže celkem čtyři. Hodně rozdílná kvalita vozů se projevila ve velkých rozdílech ve výsledcích. Překvapením ovšem bylo, že první rychlostní zkoušku vyhrál s velkou převahou Oldřich Boček s dieselovou octavií. Už menším překvapením byly technické problémy golfu Miroslava Fišera... Jiří Skoupil svou počáteční ztrátu na druhé rychlostní zkoušce z větší části vymazal a už při opakovaném průjezdu úvodní vložky šel do čela třídy. O místo vpřed se ale vyhoupli všichni účastníci na úkor bratří Bočků, kteří zaznamenali technické potíže octavie a posléze z první etapy odstoupili. Druhé odstoupení si připsali při využití systému superrally i v sobotu, kdy je zradila převodovka. To už pořadí ve třídě vykrystalizovalo a bylo jasné, že letos potřetí vyhraje Skoupil před další almerou Šimečka. „Bylo těžko. Nakonec jsme dojeli, což je důležité. Na vodě nám to moc nejde, takže jsme se trápili, ale pak jsme zrychlili a na A sedmičky to stačilo,“ konstatoval Skoupil. Technika tentokrát vydržela Fišerovi. Ten nemusel využít superrally a vysloužil si bronz.

S1600 + A6

Po odstoupení Odložilíka s půjčeným cliem byla situace v „superšvestkách“ jasná. Josef Peták si s přehledem dojel pro vítězství. Dramatická však byla situace za jeho zády. Sebastian Frycz s plzeňským puntem sváděl zajímavý souboj s Dušanem Kouřilem, ve kterém měl po většinu soutěže navrch, dokonce se mnohdy osmělil k souboji s Petákem. Úvodní sobotní vložka ale pro něj byla studenou sprchou, když mu po ráně na ližinu poklesl tlak oleje a Polák se začal obávat, zda vůbec dorazí na cílovou rampu. Potíže se naštěstí podařilo vyřešit a sedmadvacetiletý Frycz se mohl opět zapojit do boje a odrazit Kouřilův útok. V závěru si Kouřil ještě prožil malé drama: „Zezačátku bylo dobře, pak střídavě oblačno a nakonec jsme to pos**** na poslední vložce. Škrtli jsme si lyží a poslali to do příkopy. Nechali jsme tam sedm minut…,“ zpytoval svědomí Kouřil. Naštěstí pro něj to už na zisk bronzu nemělo žádný vliv, protože poslední účastník této skupiny Petr Zedník ani nenastoupil do druhé etapy kvůli potížím se servem.

Ve třídě A6 jednoznačně dominoval Antonín Tlusťák. Na první rychlostní zkoušce nadělil druhému Antonínu Matysovy neuvěřitelné dvě minuty a nebylo co řešit… Velké problémy si naopak vyrobili potenciální soupeři a po první rychlostní zkoušce zbylo z třídy jen torzo. Pokladník byl po předchozích úspěších přemotivovaný a na návsi v Bohdalovicích dal „čuňovku“ stromu. S dalším zástupcem flóry se přetahoval i Tomek a kromě pomuchlaných plechů si odvezl téměř čtyřminutovou ztrátu. Jiřímu Vlčkovi v té nejnevhodnější chvíli přestaly fungovat stěrače, a tak se celou první etapu protrápil bez nich a na dobrý výsledek mohl zapomenout. Milan Blahout měl smůlu na přejezdu, kde havaroval. Matysův kit dodýchal na zkoušce následující (setrvačník), velmi záhy odstoupilo i domácí želízko v ohni Kundrát. Tomek zahájil razantně stíhací jízdu a už na RZ3 se propracoval na druhé místo. Zásluhu na tom ovšem měla především havárie Petra Dukáta a debutant ve velkém mistrovství Tomáš Pletka také chyboval. Druhý den se vrátili do soutěže Dukát i Blahout, druhý jmenovaný však byl záhy vyloučen, protože kvůli technickým problémům neopustil ve stanovené době prostor startu. Otázkou dne bylo, zda se Vlčkovi podaří stáhnout ztrátu z pátku, která se sice zdála být hrozivá, ovšem Kladeňan ji stahoval po minutách. Vlček nakonec na RZ10 svou snahu korunoval úspěchem, neradoval se však dlouho. Už na následující vložce musel vzdát pro poruchu převodovky. Tím se definitivně rozhodlo o sestavě na stupních vítězů, kde se umístil Tlusťák, Tomek a Pletka. Časové rozestupy byly ale obrovské a mohly se téměř měřit v kalendáři. „Jsme v cíli a auto je v pořádku, což byl prvořadý úkol. Podřídili jsme tomu taktiku, což se nakonec vyplatilo. Nedělali jsme chyby, nebyli jsme nikde venku a neměli jsme ani defekt. Je z toho desáté místo absolutně, druhé v áčkách a první ve třídě, takže co víc si přát. I kdybychom jeli jakkoliv, na Pepíka jsme tentokrát neměli, jel hodně rychle. Dopadlo to na tisíc procent dobře,“ potvrdil Tlusťák.

A5

Ač nebyl Krumlov součástí Fabia cupu, přesto se na startu sešla nevídaná konkurence čtrnáctistovek. Kromě trojice největších kandidátů na titul Bryndy, Kopelenta a Achse totiž přibyli Fiala a také Mr. Cimbu. Úvodních 23,5 kilometru patřilo Ladislavu Kopelentovi, neuvěřitelnou vyrovnanost pak demonstroval Robert Achs, který zajel čas jen o dvě desetiny horší. Pro Kopelenta však bylo toto vítězství labutí písní, už na RZ 2 odstupuje pro poruchu motoru, a protože odstupuje i druhý den a nepředává vůz do UP, ztrácí důležité body v boji o titul. Druhý úsek se stává konečnou i pro juniora Lukáše Veselého, podobně jako on doplácí na převodovku i Dohnal. Do čela se tak dostává Achs, jeho náskok před Bryndou a Fialou je ovšem mizivý. „Při těžkém odbočení vpravo jsme vyjeli rovně na mez. Nedalo se sjet dál, museli jsme couvat zpátky a navíc nám chcípnul motor. Strávili jsme tam dost času, odhaduju to na nějakých patnáct vteřin,“ popsal události Robert Achs. Za tmy přichází Bryndův drtivý nástup, konečně se osměluje i Mr. Cimbu. Brynda jde nakonec spát s téměř osmnáctisekundovým náskokem, jen o sekundu menší manko má na Achse Fiala, za kterým je nalepený Cimbu. Velkou část tajenky řeší už první průjezd Malonty. Končí zde naděje pro Fialu (motor) i Mr. Cimbu (elektrika), Achs zase na plné čáře prohrává pneumatikovou loterii. Brynda si tak na čele buduje neotřesitelný náskok, který do konce soutěže navyšuje více než minutu a zaslouženě vítězí. „Měli jsme trochu problémy s velkou spotřebou oleje. Naštěstí však auto vydrželo a můžeme slavit vítězství. Soutěž se nám líbila, voda nám asi nahrála do karet, protože máme asi momentálně nejslabší auto ve třídě,“ pochvaloval si příbramský junior, který se tím dostal do čela tabulky. Na stupně vítězů jej doprovodil Achs, který si alespoň spravil chuť po nevydařeném Krumlově, a Vlastimil Hodaň. „V prvním servisu nám vyhořela elektrika, ve druhém jsme měnili spojku a setrvák, což jsme nestihli. V dalším servisu jsme zase měnili spojku, a když jsme ji vyměnili, jeli jsme Malonty bez serva...“ popsal snad až neuvěřitelné potíže Hodaň. Těch chtěl využít dravý Robert Vodička. Chvíli také třetí místo ukořistil, Hodaň se však na bronzovou příčku vrátil. V poslední rychlostní zkoušce Vodička tempo neustál a havaroval. Na čtvrtou pozici se tak posunul nestor Markvart a třídu uzavřel Zeman.