Honza Černý už si vydechl z poslední evropské rally v Lotyšsku, vstřebal všechny dojmy a pomalu ale jistě dohání to, co při absenci na závodech v rodinné firmě zanedbal. Možná, že únava z posledních dnů nebo jen poletující viry všude kolem způsobily, že jsme jej právě zastihli v posteli, kde se snaží vyléčit nachlazení. A to byl ideální čas položit tradiční tři otázky na Honzu.

Honzo, Lotyšská rally se alespoň od počítače jevila jako veliká bitva a velké drama až do konce. Čtvrté místo v takové konkurenci a těsně v doteku se špičkou, to je výsledek, se kterým musíš být spokojený, ne?

Celý tým jsme byli v závěru Liepaja rally určitě spokojení. Samozřejmě do každého závodu by se mělo jít s tím jej vyhrát a snažím se proto udělat všechno. Tady se našly tři rychlejší posádky, než jsme byli my s Pavlem. Jsou to ale všechno skvělí jezdci a není ostuda s nimi prohrát. Cením si toho, že jsme dokázali zajíždět časy jako oni. Když jsem si začal na sněhu a ledu věřit a pochopil jsem styl jízdy na dlouhých hrotech, tak jsme dokázali i některé rychlostní zkoušky jet hodně rychle. Sám jsem cítil ještě velké rezervy a vím dobře, kde jsme ten čas nechávali. Možná kdybychom přijeli na závod více rozjetí, například z předchozího závodu na sněhu a s dostatkem nových pneumatik, tak by to bylo ještě lepší. Ale třeba také ne. Jsme soukromý tým a náš rozpočet je maximálně napnutý, takže jsme si nemohli přezouvat vždy, kdybychom chtěli. Nedostatek najetých kilometrů při testech je také citelný, ale bojujeme. Trochu jsme možná podcenili i seznamovací jízdy a první den začali s autem z půjčovny, které nebylo úplně v nejlepší kondici a hlavně obutí nebylo úplně vhodné na led. Když pak dorazil zbytek týmu, tak jsme si vzali naše auto a rozpis z těchto dalších rychlostních zkoušek už byl o dost přesnější. To jsou všechno zkušenosti.

Jak se ti líbila Lotyšská rally jako taková a jak jsi se cítil v této zemi?

Organizace rally byla téměř bezchybná. Bylo cítit velké nadšení od organizátorů a zapálení pro věc. Můžu říct i to, že pořadatel měl eminentní zájem o náš start a podpořil nás i nějakými úlevami, takže nás závod stál o něco méně než obvykle. Nebyla to nějak dramatická částka, ale je to moc příjemný pocit, když vás někdo hezky pozve a dá najevo, že o vás opravdu stojí. Lotyšsko jako takové je země docela velkých protikladů. Jsou zde nádherná a upravená místa, ale přijedete zase do míst, kde je cítit, že se zde žije třeba i dost těžce a možná i chudě. Místy je poznat, že je to republika bývalého Sovětského svazu, ale na některých místech ve městech si přijdete normálně jako na západě. Všude jsme se setkali s milými lidmi a rozhodně jsem třeba neměl strach o naši bezpečnost. Některá místa se mi vyloženě moc líbila, co se přírody týče. Pobřeží Baltu jsou krásné písečné pláže a třeba v létě tady musí být krásně, i když asi trochu chladno. Teď v zimě to na některých místech u zamrzlého moře na pobřeží působilo až strašidelně. Určitě bych si ale dovedl představit, že se do Lotyšska pojedu podívat, když bych měl víc času.

Čemu se věnuješ v posledních dnech po návratu z Lotyšska?

Teď zrovna ležím v posteli a snažím se vypotit. Něco na mě vlezlo. Průběžně se snažím pracovat na tom, abych zajistil rozpočet na naše další starty v soutěžích mistrovství Evropy. Je to hodně náročné a zabere mi to veškerý volný čas. Rádi bychom startovali na další soutěži ERC na Azorských ostrovech, ale teď to ještě nemůžu potvrdit. Zatím jsem letos ani nevyrazil nikam na lyže, i když bych hrozně rád, ale prostě na to není čas.

Díky všem za podporu a fandění třeba i na našem facebooku během závodu. Držte nám palce, ať se podaří všechna jednání a ať vám můžeme přinášet další zážitky z rally na Azorských ostrovech.