Letošní ročník mistrovství Evropy je vpravdě revoluční. Po dlouhých devíti sezónách pod Eurosportem přichází nová éra, kdy bylo promotérství šampionátu starého kontinentu přiděleno společnosti WRC Promoter GmbH, tedy stejné skupině, která má na starosti i seriál mistrovství světa. A co tato změna přinesla zásadního?

Nejdříve se podívejme do oblasti sportovních předpisů. Kromě již skoro povinného každoročního přejmenování kategorií ze strany FIA přichází definitivní zrušení kategorie ERC2, která byla původně určena vozům R4, RGT a skupiny N. Mezinárodní automobilové federaci FIA se podařilo po několika letech 'konečně' tuto kategorii zaříznout. Nový promotér se na podzim rozhodl tuto situaci nějakým způsobem zvrátit, ve finále z toho ale vznikl kočkopes. Ten se jmenuje ERC Open a byl oznámen doslova na poslední chvíli. A ani teď po odjetí prvního závodu stále nejsou vůbec jasné pravidla. Ani jak se zaregistrovat - jestli do ERC1 přes FIA systém (samozřejmě s vysokým poplatkem) nebo úplně jinak. Každý z týmů navíc dostal protichůdné informace, takže z toho vzniklo FIAsko, kdy byli někteří jezdci na Fafe vedeni jako ERC prioritní, jiní zase ne. Posléze se několikrát hýbalo startovním pořadím a nakonec jezdci nemohli bodovat v absolutní klasifikaci ERC, přestože si někteří za registraci zaplatili nemalé peníze. Hořká pachuť z této kategorie bude mít jistě dohru. Stále totiž nikdo neví, jak to bude na dalších závodech ani jak se na ně mají správně přihlásit... Další zásadní změnou je zrušení bodování za jednotlivé etapy. Namísto toho přichází z MS převzatá Power stage, za kterou dostane první pětice v absolutní klasifikaci bonusové body. Už úvodní podnik ve Fafe ukázal možnou rozdílnost náhledu na body za etapu versus power stage - Simone Tempestini odjel celý závod téměř bez problémů, držel se na pátém místě absolutně a odstoupil po chybě na úplně poslední rychlostní zkoušce, takže si z Portugalska neodváží nic. Zato Ken Torn odstoupil v sobotu už na první zkoušce s chladičem poškozeným po jednom ze skoků, nedělní úvodní sekci odjel z půlky jen na přejezdový režim, protože se zaneseným blátem poškodil i druhý chladič. Takže za celý závod prakticky nic nepředvedl, ale i díky výhodnějším povětrnostním podmínkám vyhrál power stage a odváží si body.

Další nepříjemnou novinkou je nutnost použít zaregistrovaného výrobce pneumatik. Nekřesťansky tučný poplatek zaplatili jen tři výrobci - Michelin, Pirelli a MRF. Všichni ostatní mají smůlu...

Jednoznačně nejpozitivnější změnou jsou přímé přenosy ze všech rychlostních zkoušek, byť povětšinou jen na placeném internetovém kanále WRC Plus. Promotér dokázal, že televizní zpracování přímých přenosů zvládá skutečně dobře. Je ale otázkou, zda to není pro úroveň mistrovství Evropy příliš velké sousto. Produkčně je totiž tento systém přímých přenosů extrémně nákladný a jak pořadatelé, tak posádky na úrovni ME pracují s mnohem menším rozpočtem, než v MS. Ruku v ruce s přímým přenosem navíc přichází i povinnost používat stejné GPS jednotky a výsledkové zpracování, jako v MS. A i tento krok všechno jen prodražuje...

Ostatní změny jsou však spíše k horšímu. Ať už se bavíme o nutnosti roztáhnout časový harmonogram i rozvrh soutěže tak, aby to vyhovovalo přímým přenosům včetně nesmyslně dlouhého přeskupení před power stage či zasahování do startovního pořadí nebrajícího v potaz sportovní hodnotu, ale výhradně to, co se hodí do přímého přenosu. Prostě, přímému přenosu je podřízené vše a přes to nejede vlak. Mnohem horší je ale nekomunikace se zainteresovanými subjekty - ať už pořadateli, soutěžícími nebo dalšími přidruženými subjekty. Tolik potřebné informace tak jsou k dispozici pozdě; a nebo mnohdy vůbec. Stejně tak servis vůči soutěžícím, ať už se jedná o mediální pokrytí na webu, sociálních sítích či dostupnost materiálů, je na velmi slabé úrovni. A soutěžící stále ještě neví, co bude poslední soutěž v šampionátu.

A bohužel, konec Eurosportu a přístup nového promotéra se podepsal i na skladbě startovní listiny. Těch, co opravdu plánují odjet celý seriál, se na prvním závodě objevilo hodně málo. Navíc vymizela řada velkých jmen jako Alexey Lukyanuk, Andreas Mikkelsen, Craig Breen, Umberto Scandola či Miko Marczyk, na pravidelné starty abdikoval i Yoann Bonato. Ze seriálu se úplně stáhl tým Sainteloc, což znamenalo konečnou pro Lukyanuka. Toksport WRT se rozhodl nasazovat pouze vozy Renault kategorií Rally4 a Rally5. Úplně skončily dealerské týmy Hyundaie, Motorsport Ireland se rozhodl podporovat pouze jezdce v MS. A tak bychom mohli pokračovat dál. A zatím nejsou příliš pozitivní vyhlídky, že by se někdo nový plánoval zapojit do seriálu.

Mistrovství Evropy bude pokračovat již příští týden na Azorských ostrovech. Seznam přihlášených je hodně obdobný tomu z Fafe - přibyli domácí jezdci, naopak ubyli hosté z WRC2 Cais a Linnamäe. Jediným nováčkem je Simon Wagner, který se rozhodl odstartovat svou letošní kampaň právě na Azorských ostrovech. Na startu bude chybět také vítěz z Fafe Nil Solans bojující s chybějícím budgetem. Bohužel, uzávěrka přihlášek na Azory byla ještě před startem Fafe, takže ani vítězství na této soutěži nedokázalo, i z byrokratických důvodů, tento stav změnit. Jsem si jistý, že za předchozího promotéra by se tohle nestalo a minimálně na seznamu přihlášených by se vítěz prvního závodu objevil.