Pokolikáté už? Drobná jezdecká chybička, kterou by možná jiní zaplatili maximálně pomuchlaným plechem nebo utrženým nárazníkem, opět zhatila Jiřímu Volfovi a Petru Novákovi dobře rozjetý závod...

Na start Labské Trotina rallye se Jiří Volf s Petrem Novákem poprvé postavili s vozem Mitsubishi Lancer Evo IX týmu NTS Plzeň - Gassner Rallisport. Poslední evoluce Lanceru měla zvýšit Jurovy a Novasovy šance v boji o nejpřednější příčky v soutěži samotné i v souboji o medailové příčky v celkové klasifikaci MČR sprintrally 2006. Zpočátku se zdálo, že se tyto předpoklady naplní.

Labskou rally, předposlední podnik sezony domácích sprintů, zahájil už v pátek prolog v okolí Všesportovního stadiónu v Hradci Králové. „Snad nikdy v životě jsem žádný z prologů neprojel tak čistě,“ líčil Jiří Volf, jak dosáhl nejrychlejšího času v úvodní rychlostní zkoušce. „Jel jsem naprosto čistě bez jediného smyku. Navíc jsem trošku zariskoval s obutím. Po loňské zkušenosti jsem věděl, že při čekání na start prologu pneumatiky úplně vychladnou. Proto jsem letos zvolil nejměkčí směs, jakou Matador dělá, a to se vyplatilo. Asi po čtyřech stech metrech se gumy ohřály a fungovaly naprosto ideálně.“

Do sobotní části rally, kdy na účastníky čekalo dalších šest měřených úseků v okolí Žamberka, nastupovala dvojice Volf - Novák v pozici leadera absolutní klasifikace. Na čele hodnocení se Jura s Novasem udrželi i po prvním sobotním testu, byť druhý Vladimír Barvík měl naprosto shodný čas. Předpokládaný napínavý duel bohužel rozhodla už následující třetí vložka.

„Byl jsem poněkud rychlejší v nájezdu do jedné pravé zatáčky,“ připustil Jirka Volf. „Měli jsme trochu problémy s ruční brzdou, která nefungovala úplně podle mých představ, takže jsem věděl, že už auto do zatáčky ‚neposkládám‘, proto jsem ho nechal jet rovně. Věděl jsem, že tam už ho zastavím bezpečně. Bohužel Lancer spadl předními koly do škarpy a při tom se zmáčkla hadice intercooleru, z čehož pramenila ztráta výkonu. Autu pak úplně chyběl kroutící moment a do kopce vůbec nejelo. Dvě vložky jsme tak absolvovali s vozem, který jakoby neměl turbomotor, ale svými vlastnosti se podobal spíš vozu se sotva stokoňovým atmosférickým motorem. Je to obrovská smůla. Neměli jsme zničený ani nárazník, nenechali jsme tam ani ‚spoiler - lízátko‘, jen nám něco přiskříplo tu hadici. V druhé polovině závodu jsem zahájil bezvýznamný útok. Prokázali jsme sice (1x výhra RZ, 2x výhra v N4 a absolutní časy v prvních 5 posádkách), že vozy z dílen Milana Lišky jsou kvalitní a rychlé. Naše ambice potvrzuje i posun ze 73 místa na 24 během 3 RZ, ale na bodované pozice šampionátu už to prostě nestačilo.“

Hodně smutný byl ze zmařených šancí na dobré umístění i navigátor Petr Novák: „Hrozně mě to mrzí. Ze spolupráce s Jurou jsem měl už od seznamovacích jízd dobrý pocit, rozpis nám seděl a začali jsme dobře. Myslím si, že Jirka nijak zbytečně neriskoval, naopak se spíš trochu držel při zdi. Jen si postupně posouval brzdné body, takže jsem musel v autě zvýšit hlas. Ale Jura komunikoval, takže o tom věděl. V inkriminovaném místě šlo o první větší brzdy na novém asfaltu a bohužel nám to uklouzlo moc. Škoda. Odpoledne Jura prokázal, že když nejede pod tlakem, časy tam jsou,“ zalitoval otrokovický mitfára.

„Moc mě to mrzí kvůli celému týmu Milana Lišky, který do poslední chvíle pracoval na autě i přes noc. Hodně mě to štve také kvůli Novasovi, protože se objevily v internetu a servisu hlasy, že právě on mě hnal vpřed, ale to není pravda, Petr to dělá jen v místech, kde je 100% jistý, že lze jet rychleji. Já to, ale vždy zhodnotím a rozhodneme společně. Naopak a jako vždy to byl on, kdo mi pomáhal uklidnit mou nervozitu před závodem ze startu s novým vozem, na který nejsem zvyklý, a navodit příjemnou atmosféru v autě. Možná právě kvůli mé nervozitě jsem chyboval. Snad si všichni zlepšíme náladu dobrým výsledkem ve Vsetíně, bohužel jsme přišli o naše třetí místo ve sprintech, ale dobojováno bude až po posledním závodě. Výsledek ve sprintech je naší letošní prioritou,“ zadoufal na závěr Jirka Volf.