Druhý světový start s vozem Mitsubishi Lancer Evo IX zakončili Martin Prokop s Janem Tománkem na dvacáté příčce absolutní klasifikace, ve skupině N zaujali šesté místo. Dvojice nejrychlejších časů mezi plejádou špičkových jezdců produkční kategorie však je výtečnou vizitkou kvalit české dvojice.

Úvod řecké soutěže obstarala divácká superspeciálka v okolí dostihové dráhy, která byla během soutěže na programu ještě dvakrát. Pro Martina znamenala další možnost otestovat kvality lanceru a čtvrtý čas byl pro další průběh závodu určitě zajímavý. Na klasických testech začal jihlavský pilot opatrněji, přesto se po první sekci držel na solidní šesté příčce skupiny N. Pátý čas na krátké RZ5 za Aignerem a následné dva čtvrté časy v řadě při druhých průjezdech posunuly českou posádku na čtvrté a posléze dokonce na třetí místo klasifikace produkčních vozů. Za vedoucím duem Arai a Hänninen sice zaostávala o minutu, za sebou však držela Pozza či Arauja.

„V úvodu soutěže jsem byl hodně nejistý. První klasická zkouška navíc byla hodně úzká a pomalá, takže jsem přemýšlel, jaké zvolit tempo, jak ukočírovat tak těžké a rozměrné auto. Zjišťoval jsem, co s lancerem udělají díry a kameny. Časy však byly rozumné, což mě uklidnilo,“ komentoval úvod Martin Prokop. „Jelikož jsme před závodem testovali na pomalé trati, lancer měl v těchto pasážích výtečnou trakci, ale v rychlých zatáčkách se nechoval optimálně. V servisu jsme však dokázali s Romanem Krestou najít optimální řešení, což se potvrdilo na časech odpolední sekce,“ dodal.

V druhé etapě poutala největší pozornost předlouhá vložka Agii Theodori. V prvním průjezdu Martin Prokop skončil pátý, aby na dalších dvou testech ho jeho rychlost vynesla nejprve na třetí místo, na RZ12 dokonce k nejrychlejšímu času skupiny N. To znamenalo nejen 14. absolutní čas, ale rovněž kontrolu výtečné třetí pozice kategorie. Kvalitní výsledky přišly i v druhých průjezdech (druhý čas na závěrečné superspeciálce, dva třetí časy), ale opakovaný průjezd nejdelší zkoušky soutěže znamenal (ztráta cca 5,5 minuty) propad posádky týmu Jipocar Racing na konec desítky skupiny N.

„První průjezd vražedné padesátky dopadl docela smolně, neboť jsme už v polovině zkoušky dojeli posledního jezdce PCWRC, dvě minuty před námi startujícího Jordánce Faraha. Připadal jsem si jak na Sardinii, prostě jsme za ním jeli v hustém prachu až do cíle, což značilo velkou ztrátu. Sice jsme podali protest a sportovní komisaři nám nějaké sekundy upsali, ale špička byla hodně před námi.

Na dalších zkouškách se však ukázalo, že s nimi můžeme držet krok a první nejrychlejší čas byl obrovským zadostiučiněním a odrazem pohody v týmu.

Před odpolední sekcí jsme provedli další změny nastavení. Prvních deset kilometrů nejdelšího testu totiž bylo hodně rychlých, a tak jsme od začátku zkusili zatáhnout. Bohužel na desátém kilometru jsme v jedné ze zatáček svlékli zadní gumu a museli ji měnit. Ztráta by nebyla nijak hrozivá, bohužel po návratu do auta, jsme nemohli odjistit ruční brzdu. Než jsme se rozjeli, tak nás předjela ještě další dvě auta. Jedno jsme potom dojeli, ale opět nás nechtěl pustit, až jsem do něj musel jak na motokárách ťuknout. Za těchto okolností se lancer přehříval. Navíc vložka už byla hodně rozbitá, jelo se v koleji, na trati byly obrovské díry a kameny, prostě auto už moc nestíhalo. Podle mého názoru nebylo zařazení druhého průjezdu příliš rozumné,“ uvedl Martin Prokop.

Výsledky posledního dne jen umocnily celkovou spokojenost v řadách jihlavského týmu. Martin Prokop s Janem Tománkem se na mezičasech úvodních testů opět pohybovali mezi nejrychlejšími, úvodní vložku zvládli opět nejrychleji a do konce soutěže postoupili až na šesté místo klasifikace skupiny N.

„V poslední etapě jsme neměli co ztratit, proto jsme chtěli dále zkoušet hranice auta. Všechny vložky jsme měly výtečně rozjeté, ale bohužel nás v závěru vždy někdo ze soupeřů ještě dokázal předstihnout. Přesto nejrychlejší čas byl dárkem všem členům týmu. Všichni si během soutěže neskutečně mákli, jeden den se měnila převodovka, samozřejmostí byly preventivní výměny ramen a poloos. Každý servis byl jejich koncertem, za což jim a rovněž Romanovi patří velký dík,“ uzavřel hodnocení soutěže Martin Prokop.