Chřipka, horečka a defekty, tak by se dala v kostce charakterizovat „nepohoda“, kterou musela posádka Jiří Volf a František Rajnoha projít letošní rally Příbram. Jirka se na soutěž poměrně dost těšil, i když jak avizoval dlouho v Příbrami nejel. Jaké poznatky si z Příbrami team přivezl vám přineseme v tiskové zprávě.

Jirko, jak probíhala z tvého pohledu soutěž, jak jsi vnímal podnik na kterém jsi 6 let nestartoval?: „Abych byl úplně upřímný, Příbram pro mě byla poměrně těžká. Již ve čtvrtek při seznamovacích jízdách jsem cítil, že to nebude v pohodě, protože se ohlásila nějaká viróza. Nasadil jsem homeopatika, kapky a koncentrovaný vitamín C, ale v pátek nemoc propukla naplno. Horečka, bolesti kloubů a únava. Pokaždé, když jsem nasadil helmu, okamžitě jsem se přehřál a už jsem jen co nejrychleji pádil do cíle RZ. Také proto, možná časy alespoň za něco stály a my šli spát první den někde na hranici první desítky, tedy okolo

11 místa. Nicméně, jsem si to vůbec neužíval a ani nevyzkoušel nové herní verze Need for speed SHIFT v našem stanu pro diváky,“ vysvětluje situaci pilot.

Jak se ti líbila trať letošní příbramské rally?: „Docela mě překvapilo jak moc klouzaly asfalty na RZ 2 a 5. Celkově mě tratě vůbec neseděly. Nenávidím taková letiště a myslím si, že by tratě snesly klidně několik retardéru navíc. Škoda, že pořadatelé nedostali povolení na techničtější trať. Přiznávám, že jsem zažil za svoji závodní kariéru snad největší krizovou situaci a to při brždění. Takže bylo rozhodnuto. Nelámat nic přes koleno a pouze se snažit udržet krok s první desítkou. To se druhý den povedlo skokem na 10 pozici. Celkově jsem vůbec nebyl spokojený. Před námi byly všechny tři špičkové dvoukolky. Čest jejich výkonům, protože já neměl žádný potenciál více zrychlit. Nejvíce mě asi mrzely defekty, ten první na RZ 5 skončil nebezpečným výletem do křoví, nicméně nás mnoho času nestál. Ten druhý do teď nechápu! Na poslední RZ jsem si řekl nic neriskovat, pojedu jen po silnici a přesně na rozpis. Asi někde v ideální stopě něco leželo a my kousek po startu poslední RZ chytli defekt, po kterém jsme absolvovali cca 6 km na ráfku. Jako zázrakem jsme neomezili Jana Dohnala za námi a ztratili pouze jednu pozici v pořadí. Celkově pro nás končila Příbram na 11místě absolutně a 9 ve třídě. Alespoň tak mohu být částečně spokojený dokončením těžké soutěže. Neboť František Rajnoha, auto a celý team Mirka Jandíka byli 100%ní, a tak by si zasloužili lepší výsledek,“ líčí Jirka druhý den.

Co bylo pozitivní a co negativní na soutěži?: „Hlavně apeluji na diváky! Jejich neukázněnost byla tentokrát opravdu nebezpečná. Pochopitelně myslím jen ty, kterých se to týká. Několikrát jsem teď dělal předjezdce na Krumlově, Šumavě a Vyškově a možná už vidím vše trochu z jiného pohledu. Hned po cíly RZ 1 jsem telefonoval mému kamarádovi a řediteli soutěže Tomáši Fialovi, kterého jsem upozornil na nebezpečně stojící skupinu diváků (dětí), která byla podle mých informací napomenuta. Bohužel hned v druhém průjezdu jsem ty samé děti zahlédl na tom samém místě. Tak takto by to nemělo být. Dále jsem komunikoval s Petrem Bryndou, který jel předjezdce a měl ty samé pocity, že lidé prostě neposlouchají a zbytečně riskují. Pozitivní? Jízda po defektu na poslední RZ nás stála pravý kryt prahu. Existují ale ještě charakterní a pozitivní lidé. Neznámý fanda tento práh dovezl až na cílovou rampu a vrátil nám ho. Velice děkuji!“ napomíná a děkuje divákům Jirka.

Mirku, jak to probíhalo z vašeho pohledu? „S právě odjetou Příbramí jsme samozřejmě velmi spokojeni. Obě auta , které již několikátou sezónu chystáme jednak Jirkovi Volfovi, tak Honzovi Jelínkovi, soutěž dokončily bez jakýchkoliv technických problémů na velmi dobrém celkovém pořadí. Jirkovo auto navíc absolvovalo náročný program třetí víkend v řadě a o to víc jsme museli dbát na pečlivou přípravu a preventivní kontroly všech důležitých komponent. Velký dík tak patří i mechanikům a všem partnerům, kteří se na startu podíleli,“ komentuje Miroslav Jandík přípravu vozů.