Martin Lošťák – směřuji k Škodě Fabia S2000 nebo R5

Svět automobilových soutěží tvoří velká jména, ale také méně známí jezdci. Mezi ty, které závodění baví patří i Martin Lošťák z Příbrami. V minulosti tento sedmatřicetiletý jezdec pravidelněji startoval, což se mu v posledních letech moc nedaří a to byl důvod k rozhovoru.

Martine na úvod zahřívací otázka. Co děláš, jak se máš a co zdravíčko?

„Zdraví je důležité a to slouží zatím skvěle, takže dobré. Pracuji jako automechanik, v Příbrami mám malý autoservis o dvou lidech. S přítelkyní Janou mám sedmiletou dceru Nelinku. Jinak mám pocit, že jsem pořád v práci, proto veškerý volný čas věnuji mým dvěma holkám a koníčkům, mezi které patří v létě kolo a kolečkové brusle. V zimě pak klasika – lyže a brusle, krom toho celoročně podnikáme různé výlety a lehkou turistiku.“

Pojďme ale k rally, to byl důvod našeho povídání. Ty nějak v poslední době českou rally zanedbáváš, proč?

„To si úplně nemyslím. Pokud nemám oblečenou závodní kombinézu a přilbu na hlavě, tak bývám na soutěžích často v pasivní účasti, tedy jako divák. Je ale taky pravdou, že když pak sleduji rally zpoza mlíka, tak si říkám, že jsem měl být raději doma… :-(“

Dva starty do roka, není to málo?

„Dva starty je jistě málo a dříve jsem jezdil více. Teď se snažím odjet alespoň nějaké závody v roce, ať závodění úplně nezapomenu. Důvod není, že by mě automobilové soutěže nebavily, ale je problém na ně sehnat nějaké peníze. I když mám kolem sebe pár lidí, co mi pomáhají a za což jsem jim moc vděčný, na celou sezonu to dohromady nedám. Proto ty sporadické starty, kterými se fanouškům rally připomínám, aby si mne náhodou nevymazali z paměti.“

Nebyly by lepší třeba za tu cenu jet čtyři sprinty?

„Možná ano a třeba v budoucnu pojedu sprinty. Spoustu jsem jich už odjel a jsou to hezké závody na krásných tratích. Na druhou stranu dvoudenní soutěže mají také své kouzlo, třeba rychlostní zkoušky za tmy, které mě baví a na sprintech z pochopitelných důvodů chybí.“

Letos máš na svém kontě již dva starty, jak se ti dařilo?

„Na Šumavě jsem startoval potřetí a konečně se dostal dál, než na Čínovský okruh. Už to je pro mne úspěch. Krásné závody a moc jsme si je s Jirkou Wimmerem užili i když já měl velké rezervy. Přece jen je znát, když nejezdím pravidelně. Dvě zkoušky před cílem jsem ale přeslechl odbočení, šel pozdě na brzdy a trefil betonový jehlan. Hned jsme jeli dál, ale po pár kilometrech nám praskl držák převodovky a my dokončili soutěž na blinkry… Bohemku jsem jel poprvé a opět musím tuto soutěž zařadit mezi ty krásné a těžké rally. V Mladé Boleslavi nás bylo ve třídě oproti Šumavě více a tudíž to bylo pro nás mnohem zajímavější. Se soupeři jsme se před startem hecovali a od první zkoušky se mi jelo dobře. Hlavně v sobotu jsme se s Jirkou opravdu hodně snažili. Třetí místo ve třídě bylo od nás ráno pouhých dvacet vteřin. Musím sportovně přiznat, že jsem měl párkrát i na mále, až to jednou nevyšlo a skočili jsme ven z silnice. Naštěstí se šlo rychle vrátit a autu jsme nijak neublížili, nechali jsme tam tak deset vteřin. Ani tato chybička nás však neodradila a stále jsme se snažili o rychlou jízdu. Cílovou rampou jsme nakonec úspěšně projeli jako čtvrtí ve třídě a na bednu nám chybělo 22 vteřin. Říkal jsem, že by to chtělo buď ještě víc přidat, ale to už mi nejde a nebo fabii.“

Jak se ti líbí současná rally? Co by se dalo zlepšit?

„Po všech těch neštěstích, co se staly, to nemá žádný pořadatel určitě jednoduché uspořádat jakoukoli soutěž. Navštívil jsem pár závodů v zahraničí a myslím si, že u nás je bezpečnost na velmi dobré úrovni. To, že není tolik posádek na startu, co bývalo dřív, asi nemá cenu řešit.“

Ty jsi věrný škodovce, po favoritu proháníš felicii… Kdy nastane čas na fábii?

„Je to tak. Začínal jsem na Favoritu a později přešel do Felície. S oběma vozy bylo vždy radost závodit. Samozřejmě nastaly chvíle, kdy nás vůz i pozlobil, ale to jaksi k rally patří. Postupný vývoj tedy jaksi směřuje k Fabii a nejlepší by byl asi model S2000 nebo R5. Legrace stranou a dál vážně. Fabia by se mi určitě moc líbila a přemýšlím o tom, že bych si nějakou pořídil. Jedna věc je ovšem touha a přání a druhá realizace. Uvidíme, třeba překvapím…“

Jaké jsou tvé vyhlídky do zbytku sezony? Divák či závodník?

„Kdyby bylo na mém rozhodování, tak závodní kombinézu svlékám pouze, když jdu spát. Tento plán mi zatím jaksi nevychází, tudíž nastává realistická verze. Původně jsem chtěl jet Pačejov, ale nakonec se mi nepodařil tento start uskutečnit. Tudíž jsem byl pouze coby divák. V letošním roce bych přece jen chtěl ještě jednou usednout do závodního vozu a to v Příbrami. Tu jedu každý rok, je to krásná soutěž a je doma. Tak mi držte palce, ať nesedím doma, nýbrž připoutaný v závodničce.“