www.autosport.cz - Vše o rally sportu

Dnes je 12. prosince 2017, Svátek má Simona, zítra Lucie

Mistrovství světa

ME a

MČR a RSS

Ostatní soutěže

Autosport.cz

Před Tomášem Pospíšilíkem stojí nová velká výzva

4. prosince 2017 • 14:00

Tomáš Pospíšilík zanedlouho oslaví čtyřiadvacáté narozeniny, ale dárek dostal už a pár týdnů dříve. Pojďme se v krátkém rozhovoru ohlédnout nejenom za letošní sezonou, ale také k onomu zmiňovanému dárku, nové technice, se kterou vyrazí na jaře.

Tomáši, vraťme se ještě trošku do tvé historie. Jak těžký byl pro tebe přechod z autokrosu do rally? Co bylo pro tebe nejtěžší?

Tomáš Pospíšilík - Jiří Hovorka (Škoda Fabia R5) - Mikuláš Rally forever 2017

„Jelikož jsou obě motoristické disciplíny velmi rozdílné, bylo pro mne ohromně těžké v hlavě přenastavit veškeré rozdíly a zažité věci z autokrosu. Autokros jsou okruhy, je zde nasazení 110% a přesně víš, co tě čeká po celé trati. Dokonale znáš každou zatáčku, každou díru, každý kámen. Automobilové soutěže jsou v tomto porovnání úplným opakem. Ve chvíli, kdy jsem přešel do rally, vyvstala přede mnou spousta nových věcí - samotné auto, spolujezdec, logistika, tréninky, závody i příprava na ně. Když se dívám zpětně na první závody, tak spolujezdec a poslouchání rozpisu, byl pro mne doslova očistcem. Pochopitelně jsem chtěl být co nejrychlejší, ale nešlo to a z chyb pramenily havárie. Zkrátka musel zcela zapomenout na to, co jsem se v autokrosu naučil a začít se učit nové věci.“

Čtyři sezony v rally a prakticky každá byla s jiným spolujezdcem, bylo to o hledání toho správného? Už jsi ho našel?

„Myslím, že to byla pro mne velká zkušenost. Od každého spolujezdce, který usedl vedle mne, jsem pochytil něco, co mi pomohlo a vždy jsem se díky tomu posunul o kousek vpřed. Během čtyř sezon jsem slyšel rozpis z úst sedmi spolujezdců. Každý ze spolujezdců byl jiný, ale s Jirkou Hovorkou jsem si perfektně sedl. Rozumíme si jak v autě, tak i mimo závody a já jsem rád, že mám v závodnice právě jeho. Nyní mohu i prozradit, že jsme se domluvili na spolupráci pro nadcházející sezonu a já se na společnou práci těším.“

Pojďme k letošní sezoně, jaká podle tebe byla?

„Letošní sezona byla velmi těžká. V naší třídě byla obrovská konkurence a jelo se ve velkém tempu. V průběhu roku jsme startovali ve velkém mistráku, kde jsme měli ve třídě 35 soupeřů a ve sprintech 33 posádek. Číslo samo o sobě vypovídá o nejsilnější třídě v jednotlivých soutěžích. I proto byla sezona 2016 pro mě opravdu šílená a já si šáhl doslova na dno. Byly okamžiky, kdy už jsem si říkal, zda má cenu pokračovat. Rozhodli jsme se ale bojovat, a v letošní sezoně se naše práce vyplatila. Letošní sezona byla plná krásných soubojů, za všechny bych vzpomněl na ten příbramský. Na posledním podniku z velkého mistráku jsme v první etapě zvolili špatné pneumatiky a hodně jsme ztratili. V druhé etapě nám odešla spojka tři zkoušky před servisem a my uvažovali o odstoupení ze závodu. Nakonec jsme si ale řekli, že zabojujeme. Každý start do erzety byl přes startér a do poslední zkoušky před servisem jsme se stěží rozjeli do kopce. V servisu mechanici odvedli skvělou práci a my šli do posledních rychlostních zkoušek připraveni poprat se o výsledek. Postupně jsme ukrajovali z náskoku na Rendu Dohnala až na rozdíl 1,6 vteřiny před poslední zkouškou. V autě jsme byli s Jirkou rozhodnuti, že poslední zkoušku nevypustíme a pokusíme se urvat stříbro. Závěrečnou zkoušku celé soutěže se nám podařilo ve třídě vyhrát, a přestože Renda zajel druhý nejrychlejší čas, přeskočili jsme jej o 1,1 vteřiny. Byl to opravdu velmi krásný pocit, završit sezonu krásným soubojem v závěru rally.“

Jaké jsi měl cíle na začátku roku?

„Po ne zrovna vydařené sezoně 2016 jsme byli s cíli opatrní a drželi jsme se hodně při zemi. Jako jezdec jsem si tolik nevěřil a byl si hodně nejistý. S přibývajícím počtem odjetých soutěží bez problémů se vše začalo lepšit a postupně jsem zrychloval. Ke konci sezony jsme udělali na autě změny a po Rally Vsetín musím říct, že je jen škoda, že nenastaly mnohem dříve. Sprinty jsme použili jako testy a naše hlavní zaměření bylo uspět ve velkém mistráku. A to se nakonec podařilo. Být třetí ve třídě, stejné umístění získat i v kategorii dvoukolek a na konci roku si dojít pro ocenění určené pro druhého juniora, s tím musí být spokojený každý jezdec.“

V průběhu roku jsi startoval s Peugeotem 208 R2 ve třídě 6, která patří do TOP tříd v ČR. Jak se díváš na její obsazení a souboje se soupeři?

„Je to hodně vyrovnaná třída a jede se místy opravu velmi rychle. A počet startujících, které jsem zmiňoval, nutí jezdce jít do závodu naplno od prvního kilometru. Během sezony jsem se nestačil divit časům na samotné špici. Ale i v této třídě platí, že je potřeba sladit spoustu věcí dohromady a pokud se vám toto podaří, dostaví se i dosažené časy a potažmo i výsledky. Já jsem rád, že nám se práce podařila a za dosažené výsledky. Samozřejmě, mohlo to být i lepší. Ale jak už jsem se zmínil, začátek sezony byl pro mne hodně svazující. O to víc jsem rád, za konečné výsledky. Tím bych chtěl poděkovat tátovi, který mě podržel a díky kterému můžu závodit. Velký dík patří i mechanikům za výborně odvedenou práci v průběhu celého roku.“

Není trošku škoda, že jsi opustil nadupanou třídu? Nelákalo tě jit po titulu ve třídě?

„Abych pravdu řekl, tak po Vsetínu mě napadlo, že je škoda opustit třídu. Věřím, že pokud bych v šestkách pokračoval i v příštím roce, tak by bylo srovnání poněkud jiné. Nám se ale naskytla příležitost zakoupit novou techniku a tím jsem si mohl splnit velký sen. Proto přišlo přesednutí a nyní je na nás, jak se s novou technikou popereme.“

Na konci roku jsi tedy přezbrojil, jak probíhalo sžívání se čtyřkolkou?

„Sžívání a učení se ve čtyřkolce pořád probíhá a dlouho ještě bude. Je to nepopsatelný pocit. Vždy, když usednu za volant Fábie, připadám si jako ve snu. Je to prostě radost skloubená s nádherou. Škodovka má nádherné zrychlení, skvělé brzdy a perfektně fungující podvozek. To jsou věci, nad kterými člověk žasne. Fábie je strašně rychlá a vše hned uběhne, není čas na oddech. Auto se velmi snadně ovládá, ale využít jeho potenciál, to už tak snadné zdaleka není. Čeká mne dlouhá cesta a já věřím, že úspěšná.“

Zatím poslední závod s er pětkou jsi absolvoval na Mikuláš rally ve Slušovicích. Jak se ti líbilo klouzání?

„Na mikulášskou rally jsem se hodně těšil. Je to pro mne domácí závod, který má krom okruhové erzety i další pěknou rychlostní zkoušku. Auto jsme připravovali po pražském rallysprintu a dokončovalo se až den závodu, tedy v sobotu ráno. Co se týče závodu, tak po trénincích jsem váhal, jestli závod vůbec pojedeme, protože na většině míst rychlostních zkoušek byl led. A jelikož nebyly povolené pneumatiky s hroty, tak už samotný start do závodu znamenal poměrně velký risk. My jsme se rozhodli startovat s tím, že první zkoušku vyloženě projedeme. Nakonec jsme pokračovali, ale za volantem to byl opravdový očistec. Byl to velice těžký závod a mne těší, že jsme dojeli do cíle, aniž bychom udělali něco autu. Navíc jsme posbírali zkušenosti a hlavě ujeli další kilometry s novým vozem. Na to, v jakém jsme jeli klidu, byly dosažené časy velmi slušné, takže z mé strany maximální spokojenost.“

Už připravuješ sezonu 2018? Kde všude tě uvidíme?

„To je ještě brzo takhle říct. Kalendáře už sice jsou zveřejněné, ale náš tým teprve zasedne a proběhne rozhodování. Určitě bychom rádi jeli závody poblíž domova. Ale co vše a kde přesně, to budeme vědět později.“

Jak budeš trávit zimní přestávku?

„Nejsem profi pilot, který si dá během zimní pauzy nohy na stůl a čeká, až přijde nové sezona. Krom zaměstnání mne čeká spousta hodin na dílně, kde se budu seznamovat s novým autem. Příprava bude probíhat zatím jen na suchu a na samotné svezení si s Jirkou musíme chvíli počkat. Krom toho budu nahánět fyzickou přípravu různými sporty, především pak hokejem nebo fotbálkem v tělocvičně, ale také pocením v posilovně.“

Miroslav Vebr ; AutoSport.CZ
Sdílet

Příspěvky / komentáře

info

Abyste mohli psát komentáře ke článkům, musíte se přihlásit
toplist