www.autosport.cz - Vše o rally sportu

Dnes je 6. srpna 2020, Svátek má Oldřiška, zítra Lada

Mistrovství světa

ME

MČR a RSS

Ostatní soutěže

Autosport.cz

Okno do historie - Muž který nestárne (Safari Rally 1990)

1. května 2020 • 18:00

Vzhledem k tomu, že se ani v květnu žádné soutěže nedočkáme, rozhodli jsme se znovuoživit nepravidelný seriál nesoucí název Okno do historie rally, ve kterém se již od roku 2004 vracíme k událostem či osobnostem, které zanechaly v historii rallysportu výraznou stopu. Dnes si připomeneme přesně třicet let staré zážitky z Rally Safari 1990 tak, jak vyšly v časopise Svět Motorů 19/1990 z pera Vladimíra Nečase.

Björn Waldegaard - Fred Gallagher (Toyota Celica GT4) - Safari Rally 1990

Švédský veterán Björn Waldegaard, provázený na voze Toyota Celica GT4 britským navigátorem Fredem Gallagherem, vyhrál 38. ročník Safari rallye v Keni a po svých triumfech na horském africkém terénu v letech 1977, 1984 a 1986 letos znovu potvrdil své mimořádné kvality. Po brzkém odpadnutí vítěze zahajovací superrychlostné zkoušky v Nairobi Fina Markku Alena na zcela novém voze Subaru Legacy 4x4 zaujal Waldegaard záhy vedoucí pozici, kterou až na jednu výjimku udržel. S přehledem a inteligencí sobě vlastní zvládl mimořádné nároky 4181 l, převážně měkkých tratí, proměněných po třítýdenních vytrvalých tropických deštích často v tratoliště bahna, koryta potoků, řek a jezer s břehem v nedohlednu. A tak se nelze divit, že z 59 vozů, které se na Zelený čtvrtek před velikonocemi vydaly na trať Safari Rallye, jich do cíle strastiplného putování dojelo jen devět. Velkým překvapením je nezdar silného továrního týmu Lancia; dva vozy Integrale soutěž nedokončily. Nejprve musel pro poruchu motoru odstoupit Alessandro Fiorio a po něm přišel o šanci docílit hattricku po vítězství v obou uplynulých ročnících i mistr světa Massimo Biasion. Ze souboje továrních celků Lancia a Toyota vyšla tudíž vítězně japonská značka, zatímco „třetí vzadu“ Subaru neuspěl.

Bude nadcházející soutěž „nejmokřejší“ od neblaze proslulého ročníku 1977, kdy se předčasně utopily naděje mnoha špičkových posádek? Touto otázkou se dlouho zabývali pořadatelé i jezdci v posledních dnech před startem pětidenní soutěže poté, co východní Afriku postihly dlouhotrvající vydatné deště. Které způsobily, že jízda v některých úsecích tratě se dostala za hranice regulérnosti. Proto museli organizátoři operativně provést v trase soutěže potřebné korektury.

Celkem 83 rychlostních zkoušek bylo připraveno pro posádky, které do soutěže vstoupily obvyklou „televizní“ superrychlostní zkouškou (2,1 km) na značně nerovném dostihovém okruhu v Nairobi, jehož povrch dostal pod tíhou vodních přívalů pořádně zabrat. Na něm se prosadil Markku Alen (Subaru Legacy), kterého provázel jeho dlouholetý spolujezdec Ilkka Kivimäki. „Letošní soutěž bude těžká pro všechny!“ řekl Alen. „Tuším, že nás déšť bude provázet od startu až do cíle,“ maloval čerta na zeď Biasion. Alen s novým vozem s přeplňovaným motorem (1994 ccm) nasadil hned na začátku laťku velmi vysoko. Symbolické bylo, že zatímco při zahajovacím ceremoniálu svítilo slunce, jakmile se první vozy rozjely, začalo hustě pršet...

První etapa (1146,4 km) byla mimořádně těžkou prověrkou. Směřovala po okruhu v jihovýchodní části země zpět do Nairobi. Již v blízkém pohoří Mua narazilo pole vozů na rozvodněné vodní toky, které důkladně vyzkoušely, co kdo umí. V dalším pohoří Taita zůstal stát na trati blízko tanzanské hranice Alen. Motor jeho Subaru zanešený blátem a bahnem se přehříval a nakonec vzal za své, a to v době, kdy Fin jel na čtvrtém místě. Stejný problém sužoval i další jezdce týmu Subaru. Pod vrcholem Kilimandžáro, který se tyčí do výšky 5890 m, byly cesty nesjízdné, místy proudila voda dosahující hloubky až jednoho metru. Je logické, že tento úsek byl z programu vyřazen.

Miki Biasion, Juha Kankkunen a Alex Fiorio na Safari Rally 1990

„V jednom úseku jsem měl po nekonečných třicet kilometrů dojem, jako bych jel uprostřed půl metru hlubokého říčního koryta,“ vyprávěl v cíli první etapy Biasion. Belgičan Guy Colsoul (Mitsubishi Galant) se přidal: „Osmkrát jsem jel Rallye Paříž-Dakar, ale tak dlouhou a těžkou etapu, jakou jsme právě absolvovali, jsem dosud nezažil!“ Čtyřiadvacet vozů zůstalo na trati pro mechanické závady a v důsledku havárií, řadě dalších vozů přehradil cestu kamion, který zapadl v jednom zúženém místě do bahna. Posádkám nepomohlo ani přidání tří hodin z povoleného času. Waldegaard přijel do Nairobi jako první, výborně si počínal i nováček, jeho týmový kolega Mikael Ericsson na další Toyotě, který byl o 1:47 min pomalejší.

Jen 25 vozů nastoupilo na start druhé etapy po okruhu severně od Nairobi (625,95 km) kolem zasněženého vrcholu Mount Kenya. Zrádné kluzké cesty napříč banánovými, kávovníkovými a čajovníkovými plantážemi a pralesy v jednom z nejlidnatějších území východní Afriky byly tým pravým soustem pro perfektně rozjetého Waldegaarda. První obětí této etapy se mohl stát Španěl Carlos Sainz, jehož Toyota (na devátém místě) náhle vybočila po smyku z tratě s končila ve stromě. Po téměř hodinové opravě však Sainz v jízdě pokračoval. Defekt tlumiče pořádně zdržel Ericssona, kontakt s čelem ztratili i Jim Heather-Hayes i Mike Kirkland (oba z Keni na Subaru). Chladiče doslova zalepené bahnem a blátem vypovídaly službu, takže se motory silně přehřívaly. I po druhé etapě vedl Waldegaard, Biasion měl ztrátu 6:06 min („někdy jsme mohli jet dlouho jen na jedničku nebo dvojku – a byli jsme rádi, že se vůbec suneme dopředu“). „Polepšily“ se i obě zbývající Lancie – Fiorio byl třetí, avšak o 26:08 min zpět, Kankkunen byl pozadu o 26:12 min.

Další etapa zamířila na sever do Eldorentu (685 km), přes savany do východní části Velké příkopové prolákliny a přes žitná pole na ugandské hranici. V itinerářích byl i průjezd západní částí pralesu Mau a napříč malými pouštěmi u Eldoretu. V soutěži zůstalo již jen 17 vozů. Waldegaard pokračoval v jízdě na vítězství, zatímco Lancie se dostaly do potíží. Biasion a Fiorio uvázli na dlouho v blátě. Krátce po vyproštění Fiorio s motorem, který málem shořel, zůstal stát na trati. Kankkunen měl vleklé problémy se závěsy kol, odpadl čtvrtý Subaru. A zatím stále lilo jako z konve. Waldegaardova konkurence se zmenšila na dva vozy: v Eldoretu měl Biasion ztrátu 39:06 min a Ericsson 59:47 min. Zbytek světa byl již mimo hru a jen zásah sportovního štěstí či smůly mohl další vývoj soutěže ovlivnit.

Safari Rally 1990

Sestrou populární „Noci dlouhých nožů“ v Rallye Monte Carlo se v Keni stala letos „Noc hlubokých močálů“, jak zbývajících 12 posádek nazvalo noční etapu na okruhu kolem Eldoretu (689,7 km) vedeném po kluzkých, místy kamenitých cestách s mnoha úzkými mosty na úpatí masívu Elgon při hranici s Ugandou. Konečně dolehly problémy i na Waldegaarda (závěsy, alternátor), a tak se Biasion dostal alespoň na chvíli do čela. Švéd však nezakolísal a rychle se opět ujal režie. V příští, páté etapě z Eldoretu do Nakuru v oblasti Velké příkopové prolákliny (657,45 km) vzala Biasionova snaha rychlý konec. Jeho Lancia zůstala stát uprostřed moře bahna. Brzy sice přijel vyprošťovací vůz řízený Biasionovým kolegou Fioriem, všechno však bylo marné, motor vypověděl službu. Po Waterloo týmu Subaru došlo i na mistrovský tým z Itálie, z něhož zbýval již jen Kankkunen na vynikajícím druhém místě v cíli již páté etapy, avšak o 40:12 min za Waldegaardem, jedoucím doslova exhibiční jízdu.

Do závěrečné, šesté etapy nastoupilo již jen deset posádek. Epilogu (Nakuru-Nairobi, 364,5 km) přálo počasí – vysvitlo slunce a bylo pěkné vedro. Bláto však nevyschlo, a tak zbývajících 365 km kladlo na zbývající posádky stále velké nároky. Waldegaard, jedoucí v Keni již posedmnácté, na okruhu z Nairobi do Nairobi diktoval tempo jízdy. O všem již bylo rozhodnuto v cíli před Sjezdovým palácem čekaly nekonečné davy lidí netrpělivě na příjezd vítěze. „Když se ohlížím zpět, neřekl bych, že letošní ročník Safari Rallye byl těžší než v minulosti. Mám velkou radost, že jsem zde vyhrál již počtvrté a věřím, že vyrovnám slavný rekord Shektara Mehty, který má na svém kontě pět vítězství!. Toyota podala spolehlivý výkon. Jediným větším problémem bylo zlomení hnacího čepu převodovky v době, kdy jsem zůstal trčet v blátě,“ řekl vítěz. Kankkunen dodal: „Zúčastnil jsem se této soutěže počtvrté a zdá se mi, že tento ročník byl nejobtížnější. Podmínky byly prostě hrozné.“

Safari Rally 1990
1.B.Waldegaard-F.GallagherS/GBToyota Celica GT48:39:11
2.J.Kankkunen-J.PiironenSFLancia Delta HF Integrale+38:12
3.M.Ericsson-C.BillstamSToyota Celica GT4+2:47:27
4.C.Sainz-L.MoyaEToyota Celica GT4+4:49:31
5.K.Shinozuka-J.MeadowsJ/GBMitsubishi Galant VR4+5:32:20
6.J.Heather-Hayes-A.LevitanEAKSubaru Legacy+6:33:39
7.R.Stohl-R.KaufmannAAudi 90 Quattro+9:10:47
8.P.Njiru-D.WilliamsonEAKSubaru Legacy (N)+9:27:40
9.A.Pattni-B.KhanEAKDaihatsu Charade+20:15:40

Okno do historie - přehled

Svět Motorů 19/1990
Sdílet

Příspěvky / komentáře

info

Abyste mohli psát komentáře ke článkům, musíte se přihlásit
toplist