SOUHRN: Azores Rallye opanoval Sébastien Loeb s vozem Škoda

Poprvé ve svém životě se představil Sébastien Loeb za volantem vozu Škoda a hned z toho byl nejvyšší stupínek. Vítězství na Azorských ostrovech však nebylo jednoduché - přestože soutěž letos nebyla zařazena do žádného prestižního šampionátu, na startu se sešla velice dobrá konkurence.

Ikonická soutěž na ostrově São Miguel uprostřed Atlantského oceánu patřila k výstavním klenotům Intercontinental Rally Challenge a mistrovství Evropy. Za trochu podivných okolností před letošní sezónou z kalendáře vypadla. Ať už za to můžou vnitřní rozkoly, snaha promotéra o redukci ostrovních závodů či záměry zástupců portugalské federace o vyřazení této soutěže z mezinárodních šampionátů, nezafungovala ani komunikace mezi jednotlivými stranami. A tak se pořadatelé o vyřazení z kalendáře dozvěděli náhodou z úplně jiného zdroje až na konci podzimu, přestože ještě dva týdny předtím dolaďovali s promotérem podmínky budoucího kontraktu. Následně portugalská federace rozhodla nenanominovat soutěž do seriálu ERT a nezařadit ji ani do portugalského šampionátu. A aby už tak zhrzené pořadatele definitivně dorazili, naplánovali na stejný termín soutěž portugalského šampionátu Rally Casinos do Algarve, která se jinak vždycky jezdívá až na podzim. Tím pádem i ty portugalské posádky, které by měly zájem na Azorech startovat, nebo alespoň půjčit auto některému z pilotů, tak měly smůlu.

Pořadatelům tak zbyl akorát nepříliš významný azorský šampionát. Situace skoro na mašli, ale přesto se organizátoři rozhodli nevzdát se. Dohodli se na zařazení do seriálu Tour European Rally, který sice nehýří nějakou zázračnější popularitou, ale dokáže vyprodukovat mediální výstup do zahraničí. A o propagaci přírody a okolního prostředí jde u podobných akcí primárně. Nemalé finanční prostředky ušetřené za neplacení poplatků mezinárodní automobilové federaci FIA a hlavně promotérovi ERC se pak pořadatelé rozhodli investovat do jezdců. Sice kvůli změně data testů vozů Rally1 padla plánovaná účast jezdců Hyundai Daniho Sorda a Esapekky Lappiho, i tak se na největším ostrově Azorů sešla skutečně hvězdná sestava. Tou nejzářivější hvězdou byl bezesporu Sébastien Loeb, který společně se svou přítelkyní Laurène Godey poprvé v životě usedl do Škody Fabie RS Rally2. Už úvodní předzávodní testy naznačily, že si pilot bude se svým novým vozem rozumět.

A bylo to potřeba - z původně plánovaného rodinného výletu na překrásný ostrov totiž vznikla velká řežba. Organizátoři totiž pozvali další velmi rychlé piloty, kteří samozřejmě cítili šanci na jedinečný skalp legendárního pilota. V čele vyzývatelů stál bývalý šampion WRC2 Andreas Mikkelsen, své k tomu chtěli bezesporu říct i Ole Christian Veiby, Nil Solans, domácí Ricardo Moura, Luis Rego či náš Erik Cais, jehož vůz putoval na Azorské ostrovy rovnou po nevydařené Rally Serras de Fafe.

Unikátní příroda Azorských ostrovů umožňuje vystavět neskutečně rozmanité rychlostní zkoušky, kde si chvílemi připadáte jako v Jurském parku, jinde si užíváte cesty nad kráterem sopky, projíždíte proslulou stromovou alejí, kolem termálních jezírek, nesčetných vodopádů či mezi zídkami rozdělující pole místních farmářů. A to vše za všudypřítomného proměnlivého počasí, které mění svůj charakter doslova z minuty na minutu. Tohle všechno měli soutěžící možnost poznat, byť v trochu omezenější formě, než bývalo zvykem. Tím, že se soutěž jela v rámci portugalské hierarchie jenom jako 'kandidátský podnik na mistrovství Portugalska', podle předpisů musela mít jen 100-110 km rychlostních zkoušek, tedy polovinu obvyklé kilometráže Azorů. Protože však organizátoři nechtěli přijít o žádný z unikátních úseků, rozhodli se pro krácení. Legendární zkouška na Sete Cidades tak jela jen po vrcholu prstence kráteru, nestartovala u proslulé vyhlídky Vista do Rei a ani jednou nezamířila dolů na úroveň Atlantského oceánu. Chyběl také ostrý průjezd proslulým vodním brodem u cíle zkoušky Tronqueira. I tak se bylo nač dívat.

Úvodní rozehřátí přišlo už na free practice a kvalifikaci, která se jela za extrémně vlhkého počasí, s všudypřítomnou mlhou a drobným mrholením. Vítězem kvalifikace se stal Mikkelsen před Loebem a Caisem, kteří si posléze vybrali sedmou, osmou a devátou startovní pozici do první etapy. Ta se uskutečnila na západě ostrova na klasických zkouškách Feteiras a Sete Cidades, které doplnila klasická superspeciálka v lomu Grupo Marques. Hned od začátku se nasadilo pekelné tempo, každý se chtěl ukázat a porazit Loeba, jenž se naopak nechtěl nechat zahanbit. A hned od první zkoušky ukazoval, kdo je tu králem. Kromě závěrečné superspeciálky, nejspíše i vinou prasklého čelního okna od kamene odlétnuvšího od vozu Mikkelsena, vyhrál všechny zkoušky, zkoprnělým soupeřům se předvedl hlavně na prvním průjezdu Sete Cidades, kde druhého Mikkelsena porazil skoro o sedm sekund, zbytek pole ztratil na zkoušce více než dvojnásobek. Více než půl vteřiny na kilometr byl pro Mikkelsena hodně potupný.

Po první etapě tak šel Loeb spát s více než patnáctisekundovým náskokem na Mikkelsena. Ten se na soutěž hodně pečlivě připravoval a bylo znát, jak je z tak suverénní porážky od Loeba zdrcený a byl připraven pokusit se zvrátit situaci ve druhé etapě, která se jela na východě ostrova, který je více zalesněný a připomíná Jurský park. Zatímco zkoušky kolem sopky Sete Cidades bývají spíše 'na rozjetí', chleba se většinou láme na zkouškách Tronqueira a Graminhais. A to je nutno poznamenat, že se startovní pole pro druhou etapu neobracelo, takže vedoucí Loeb startoval první a čistil trať. Hned na úvodním testu zatáhl Mikkelsen, i vinou defektu krátce před cílem najel na Loeba jen devět desetin. Následovala Graminhais, odmazání dalších dvou vteřin. Přeci jen méně techničtější úsek Ribeira Grande uprostřed ostrova zajeli oba v téměř shodném čase, druhý průjezd superspeciálkou vyhrál Mikkelsen o půl vteřinu.

Po dopolední sekci se tedy náskok Loeba ustálil na rozdílu 11,6 vteřiny a bylo jasné, že rozhodne závěrečná sekce. Tronqueiru vyhrál Mikkelsen a Loebovi, kterého zde porazil i Erik Cais, nadělil 3,2 vteřiny. Rozhodující se stala následující zkouška Graminhais. Loeb byl opět pomalejší než Erik Cais, Mikkelsen však dopadl ještě hůř - v jedné z rychlých levých zatáček přehnal svou rychlost, pravým zadkem trefil břeh a poškodil pravou zadní část svého vozu. Tím ztratil na svého rivala deset vteřin a bylo po nadějích. Loeb však jel naplno až do cíle, vyhrál i závěrečnou power stage, byť zde měl hodně namále, když jej komprese v jedné ze zatáček vykopla mimo trať, dokázal se však vejít mezi sloup a ve trávě skrytou betonovou skruž a úspěšně soutěž zakončit triumfem.

Prvenství si tak připsal Sébastien Loeb, který jen potvrdil své mistrovství. Druhý skončil Andreas Mikkelsen, který tak musel spolknout další hořkou pilulku. Ať chceme nebo ne, všichni ostatní soupeři, byť se snažili sebevíc, tak bojovali jen o třetí příčku. I když se ostatním podařilo na některých zkouškách oběma prvním dvojicím přiblížit, tak pokud nepočítáme Mikkelsenovu defektovou zkoušku, tak se mezi oba piloty dokázali vklínit jen jednou Ole Christian Veiby a dvakrát Erik Cais, který dokonce dokázal RZ 11 vyhrát. Tak i tak, Loeb s Mikkelsenem si prostě jeli jinou ligu. Pořadí mezi zbytkem pole se hodně přeskupovalo. Po první etapě měl navrch později startující Veiby, trio Moura, Cais a Solans zůstalo na dostřel. Také ve druhé etapě se pořadí různě přelévalo a ještě před poslední rychlostní zkouškou měli všichni čtyři reálnou šanci na bronz. Díky mohutnému závěru se do tohoto souboje dostal i Erik Cais, prokletí závěrečných rychlostních zkoušek se mu však prolomit nepodařilo. Relativně krátce po startu dostal defekt a přestože se i s ním snažil jet rychle, bylo jasné, že nemá šanci. Celkový bronz tak získal Nil Solans před Veibym a Mourou. Až na šesté místo klesl po defektu Cais. Do toho všeho samozřejmě promlouvaly i pneumatiky a jejich volba. Jen pro zajímavost, Loeb, Cais a Moura jeli na pneumatikách Michelin, Mikkelsen, Solans a Veiby na pneumatikách Pirelli.

Taková byla letošní Azorská rally. Organizátoři si vyzkoušeli, jaké to je vrátit se do dřevních dob, kdy podobné soutěže nebývaly součástí významných šampionátů, ale dokázaly finančními prostředky hlavně z tabákových reklam přilákat zajímavé jezdce na start. Je také otázkou, jak moc chybělo v poslední době tolik propagované, ale finančně náročné All Live. I z letošní Azores Rallye byly k dispozici přímé přenosy, byť bez onboard kamer, takže jen ze statických kamer a dronů. O přenosy se starala portugalská televize RTP Açores a přenosy nebyly vůbec špatné. Pro ty fanoušky, kteří preferují externí záběry aut před onboardy, to bylo mnohdy zajímavější, než přenosy z MS a ME.

Je otázkou, jaká je budoucnost této jedinečné soutěže. Unikátní příroda i jedinečné rychlostní zkoušky je vykoupena nevýhodnou polohou uprostřed Atlantského oceánu. Vzhledem k finanční podpoře na dopravu nejsou pro posádky omezujícím faktorem finance, ale hlavně čas. Veškerá technika totiž putuje na ostrov i zpět trajektem, který zabere několik dní a omezí posádky i soutěžící v delším období, než klasické soutěže. Každopádně, organizátoři letos udělali majstrštyk pozváním Loeba, díky čemuž se na soutěž upřela pozornost po celém světě, a to nejen mezi fanoušky rally. Jenže podobná situace se už asi opakovat nikdy nebude, už skoro není koho 'proslulejšího' pozvat. Sami organizátoři si teď musí vyhodnotit, jestli má smysl snažit se bojovat proti větrným mlýnům o návrat do mistrovství Evropy nebo zvolit nějaký přístupnější formát.

Každopádně stále platí to, co říkám už několik let. Ať už v pozici jezdce nebo fanouška, každý by měl alespoň jednou absolvovat Azores Rallye. Stojí to za to.

Fotogalerie z Azores Rallye

Konečné výsledky Azores Rallye