Tomáš Dudák: Rally je pro mě koníček

V loňském roce se Tomáš Dudák poprvé představil rallyovým fanouškům a v průběhu sezony ukázal styl dravého mládí. Na konci roku si za sezonní výsledky došel pro pohár určený nejlepšímu jezdci v Poháru mládeže. Rychlost si osmnáctiletý jezdec přenesl i do letošního roku.

Tomáši, ty patříš mezi dravé mládí v české rally a doposud se toho o tobě moc neví, zkus se nám na úvod představit…

„Ahoj, jmenuji se Tomáš Dudák, je mi osmnáct let a studuji gymnázium v Rakousku. Od mládí jsem se věnoval sportům. Už když jsem byl ve školce, jezdil jsem na motokáře, později jsem se věnoval plavání, atletice, lezení a v dospívání jsem se začal věnovat rally. Motorsport mi učaroval již v raném mládí, kdy jsem každým rokem s napětím sledoval Barum rally a tak jako spousta fanoušků i Formuli 1.“

Jak ses dostal k automobilovým soutěžím?

„S tátou jsem často navštěvoval jeho kamaráda mechanika na dílně, který mi umožnil okusit řízení závodního auta a v tu chvíli jsem přesně věděl, kterým směrem bych se rád dále orientoval.

Vše začalo na polygonu v Kopřivnici, kde jsem jezdil mezi kuželkami, a později i na okruhu s autem Toyota Yaris GR. V roce 2021 jsem měl poprvé možnost usednout do závodního auta, konkrétně Opel Adam Cupu od Jakuba Jančíka. Poté jsme se rozhodli pořídit jednoho „Adámka“ i pro mě, a tak začala má cesta za splněním klukovského snu.“

Dříve jsi jezdil motokáry, jakých výsledků jsi zde dosáhl?

„V pěti letech jsem začal jezdit na motokárách, ale s narozením mé sestry a časovou vytížeností táty jsem po čase jezdil pouze pro zábavu.“

Jak ti šel přechod z čisté tratě na vykatované zatáčky a jaké to bylo, když ti najednou někdo „kecá“ do řízení?

„Od motokár jsem měl dlouhou pauzu, takže jsem neměl moc zkušeností, a byl jsem téměř jako čistý papír, na který se začalo psát až později. Rozbité, vykatované zatáčky mi přijdou zajímavější než okruh. V rally se trať neustále mění, což mne naplňuje, protože nikdy není závod stejný a není nutné jezdit stále stejné kolo. Ze začátku bylo zajímavé, když mi někdo během řízení říkal zatáčky, ale často jsem vlastně spolujezdce neposlouchal, protože jsem neuměl pořádně napsat ani rozpis.“

Jaké byly tvé první dojmy z úvodního závodu?

„Sednout do závodního auta byl pro mě lehký šok. Jezdec se musí k autu chovat úplně jinak, protože jinak nebude fungovat správně. Poprvé, když jsem sedl do Opelu s Kubou, nebyl jsem schopen auto vůbec rozjet a zařadit bez spojky. Později jsem měl problém také s brzděním. Všechno bylo hlučné a pásy byly nepohodlné, avšak postupem času si jezdec zvykne a vše mi teď přijde naprosto přirozené.“

Tvá loňská sezona byla hodně o učení, kdy vedle tebe usedl Pavel Fuksa, jak jste se dali dohromady?

„Nejen ta minulá sezona, ale i ta letošní bude hodně o učení. Jsem stále na začátku něčeho obrovského a stále se mám co učit. Pavel mi moc pomohl s rozpisem, protože to byla věc, s kterou jsem neměl žádnou zkušenost. Právě Pavel mne naučil, jak si napsat zatáčku tak, aby mi vše vyhovovalo a dávalo smysl. Naučil mě také základy, ale detaily si už musím vymyslet sám a stále rozpis pilovat. A jak jsem se s Pavlem dal dohromady? Opět v tom má prsty již zmiňovaný Kuba Jančík a jeho „mitfára“ Honza Jurčík. Zmínil jsem se, že hledám zkušeného spolujezdce a kluci mi doporučili Pavla. Věřím, že pro Pavla to byla velká výzva učit mladého kluka. S Pavlem vše funguje skvěle, bez stresu a myslím, že si dobře rozumíme.“

První sezona byla, dalo by se říct na pohodu, sem tam nějaký „pohárek“, ale co ta Morava?

„Rally jsem začal dělat více méně pro radost a zatím neočekávám nic velkého. Často si jedu vlastní tempo, ale občas se snažím jet rychleji, abych dohnal soupeře před sebou. Na Moravě, která se mi moc líbila, jsem v poslední zatáčce celého sprintu vyjel ze stopy a sjel do příkopu. Měli jsme velké štěstí, že jsme z tohoto uklouznutí vyvázli zdraví, pouze s uraženým výfukem a zadním nárazníkem. Pro nás smůla v podobě hluboké příkopy, ze které jsme se dostali ven až za pomoci traktoru. Stále se učím a právě v této chvíli jsem udělal začátečnickou chybu.“

Loni bylo učení a letos už jistě pomýšlíš na vyšší pozice, jaké máš cíle do právě zahájené sezony?

„Letos se pokusím jet trochu rychleji, dohnat rychlejší a zkušenější jezdce, ale nejvíce se těším na nové tratě, které by mě mohly posunout dále, do rychlejšího auta. Nechceme ale nic uspěchat, proto se předpokládá, že pojedeme téměř celou sezonu v Adam Cupu. Pro letošek máme také v plánu účast na Barum rally. To ovšem pouze tehdy, pokud půjde vše, jak máme naplánováno. Mojí prioritou je v první řadě škola, maturita, později studium vysoké školy. Rally pro mě v tuto chvíli znamená pouze koníček.“

Když jsem tě viděl na erzetě při Valašce, chvilkami mi až zatrnulo, ale jízda to byla hodně rychlá, jak jsi spokojený s prvním startem v sezoně?

„Valaška byla rychlá a velmi zajímavá. Na začátku sezony bez testů to byl trochu šok jet tak rychle v lese, ale zase jsme se něco nového naučili. Jsem spokojený, druhé místo v Opel Adam Cupu jsem nečekal. Hlavně kvůli chybě ve 4. RZ, kde jsem probrzdil do vracáku, motor mi zhasnul a nebylo ho možné opět rychle nastartovat. Ztráta byla bohužel velká, oproti prvnímu průjezdu jsme si nadělili téměř minutu.“