Jakub Jirovec: Vím, na čem mám makat

Letošní sezonu si Kuba Jirovec rozdělil mezi dva vozy. Kromě týmové „babi“, Škody Fabia R5, měl šestadvacetiletý jezdec příležitost otestovat Toyotu Yaris GR Rally2. Tím tak trochu předznamenal, jaký vůz by se mohl objevit v plzeňském týmu.

Kubo, ty jsi na konci loňské sezony avizoval, že z Alpinky přestupuješ do R5, nelituješ toho kroku? Beru to z pohledu Alpinka rychlé a atraktivní auto a proti ní stojí tzv. Fabia cup…

„Hele, rozhodně nelituju. Je to ve finále opravdu hodně jiné, než jsem čekal a zas to nebyl úplně jednoduchý přestup. Nicméně mě baví se zlepšovat, i když mi to častokrát nejde úplně podle představ. Letos jsem si vyzkoušel dvě různá auta a tuším, na co bych se měl teď zaměřit a kde mám nedostatky.“

S Alpinkou jel letos třikrát táta, není škoda, aby takový krasavec ležel ladem na dílně? Neuvažovali jste o pronájmu?

„Právě proto ji párkrát provětral (smích). Odjel s ní dva a kousek závodu a prý ho to hodně bavilo! Teď po Pačejově celkem zvažoval, co s ní dál, ale cestou pronájmu na 99,9% nepůjdeme. Uvidí se v příštích měsících, jaký bude její osud.“

Pojďme ale už na tvou sezonu. Ty sis dal na rozjezd Tiefenbach rallye a čtvrté místo na jejím konci hovoří o dobrém vstupu do letošního roku…

„Jo, 4. místo nás samozřejmě potěšilo. Byl to super závod na rozjezd a klaplo do toho i počasí. Ne že bych jim chtěl dělat reklamu, ale pravda je, že kdyby si někdo příští rok rozmýšlel nějaký test před sezonou, můžu jen doporučit.“

Tvou prioritou byl český velký mistrák, byly nějaké cíle?

„To víš, že byly, jen jsem si je letos úplně nenaplnil. Trochu jsem se střetl s realitou a ta je, že je opravdu hodně na čem pracovat. Po Pačejově jsem z toho byl trochu zklamaný, na druhou a tu lepší stranu, je dobré vědět, že to můžu zlepšit a že i tuším, co a jak.“

Pokud pominu smutnou Rally Šumavu, tak tvůj první ostrý start v Česku byl v Českém Krumlově a hned s novým vozem. Kde vznikl nápad svézt se v Toyotě Yaris GR Rally2 a jak probíhaly námluvy?

„Napadlo to tátu při loňských „Vánocích v Inveltu“. Táta tam dostal kontakt na inženýra z Erace WRT a začal to postupně domlouvat. Nejdřív mělo jít jen o jednorázový start na Krumlově, postupně přibyla Bohemka a Barumka.“

Byly kromě Toyoty ve hře i jiné vozy?

„Jo, tak ten nápad s Toyotou nebyla úplně náhoda, protože táta už tou dobou zvažoval nové auto. Pravdou však je, že z našeho pohledu tady v MČR dává smysl jen Fabia nebo Yaris. Když mu nabídli možnost si auto půjčit, tak bylo v podstatě rozhodnuto.“

Dá se nějak porovnat Toyota s Fabií?

„Tak měla by, jsou to ve finále auta stejné třídy (smích). Samozřejmě porovnat jdou, jen já na to nebudu mít asi úplně správný názor, protože jsem si nevyzkoušel poslední Fabii. Ale oproti té naší „babi“ je to o vesmírný skok dál, jak podvozkově, tak motorově. Je i opravdu hezky zpracovaná, je vidět, že se myslelo na detaily.“

S prvním startem s Yarisem jsi byl předpokládám spokojený, tři časy v TOP10 je slušný základ…

„Tak, naše výsledky ještě nijak šíleně ve výsledkových listinách neřvou, pocitově to bylo opravdu fajn.“

Chtělo se ti z Toyoty do škodovky?

„Jo fakt jo, obě auta mají něco, co tě baví. S Fabií jsem si zase v té době víc věřil.“

V Hustopečích to bylo pěkné deváté místo…

„Ano, tam nám to Karel s Petrem celkem slušně sečetli na předposlední erzetě (smích). Tyhle přetahovaný mě fakt baví, i když nám to tady chlapi ukázali, tak jsme měli s Péťou v cíli rohlík na tváři.“

Následovaly dva starty s Toyotou a hned na Bohemce jsi vrátil Trojanovi porážku z Hustopečí.

„Přesně, odplata (smích). Tady už jsme si s Yarisem mnohem víc věřili. Bylo to i díky tomu že jsme víc pracovali na nějakém nastavení. Zpětně si myslím, že to byl asi můj nejlepší závod sezony.“

Polovina srpna patřila Barumce a ta pro tebe nedopadla dobře, co se stalo?

„Poslední zatáčka přes letmý cíl, na nejdelší a nejhezčí erzetě závodu. Máme s Petrem celkem složitý druh rozpisu, na který se musím hodně soustředit, když si ho diktuju. Měl jsem tam tu zatáčku hodně optimisticky napsanou a úplně jsem se na ni při tréninku nesoustředil, tak mě vyškolila. Naštěstí se nikomu nic nestalo.“

Erzeta Bunč byla už před závodem považovaná za extra těžkou a měla dle mnohých hodně napovědět o pořadí. Jak jsi vnímal tuto zkoušku?

„Jedním slovem – nádherná... Fakt to je pro mě královna mezi rychlostními zkouškami. Střídá se na ní každou chvíli rytmus, z úzkého na široký, pak na šotolinu. Od objíždění hory po vrstevnici na úzkém, až po nálety proti kopci na širokém lesklém asfaltu… Ta erzeta má všechno.“

Na závěr roku jsi startoval na „domácím“ Pačejově, kde jsi byl první den v TOP10. Jak hodnotíš tuto soutěž?

„Chlapi se fakt vytáhli s erzetami. Spousta úseků nových, jedna RZ úplně nová a Čečelovice za šera/za tmy. Za mě to z tohohle pohledu byla paráda. Jen já se tam do toho nějak nedostal, nebál jsem se, jen jsem se nedokázal dokopat to zkusit zlepšit.“

Když se ohlédneš za sezonou, panuje u tebe spokojenost?

„Jasné, mohlo to být lepší z mojí strany, ale aspoň vím, na čem mám makat.“

Než se zeptám na plány do roku 2025, tak ještě jedna otázka k Toyotě… Přibude do vašeho týmu nebo nepřibude?

„Přibude, přibude a doufáme, že brzo (smích). Je na ni celkem dlouhá řada.“

No a teď ten plán, kde a s čím tě uvidíme v příští sezoně?

„Tak tím, že ještě nevyšel kalendář, tak nevím, kolik závodů to bude přesně, ale zůstaneme u MČR. Možná se do toho ukážeme i někde jinde, když to půjde, to se teprve ukáže.“

Poděkování a vzkaz fanouškům…

„Chtěl bych za mě i za Petra mockrát poděkovat všem, kteří nám fandí. Těšíme se na vás příští rok.“