Filip Šipoš: Titulu šampiona ERT si hodně cením

Mladý slovenský jezdec Filip Šipoš (24 let) dosáhl na další životní triumf. V Česku je zatím jeho největším úspěchem 3.místo v RSS z roku 2024. V sezoně 2025 se vydal dobývat soutěže v rámci ERT a na konci roku získal celkové vítězství v ERT i titul v juniorské kategorii.

Filipe, na konci sezony 2024 jste se umístil celkově na třetím místě v RSS a ve třídě RC4 I jste získal post vicemistra. Očekával jsem, že vás tyto výsledky vyprovokují k dosažení lepších příček, ale vy jste se vydal jiným směrem. Kde a jak se zrodil plán startovat v šampionátu ERT?

„Musím přiznat, že sezona 2024 se pro mne vyvíjela dobře a na jejím konci jsme přemýšleli, kam dál. Jednou z variant bylo setrvání v českém mistráku sprintrally s cílem minimálně obhájit výsledky. Další možností byly zahraniční starty, ale tady jsme neměli přesně určeno, kudy se vydat. Až později přišlo osudové setkání s Mistrem ERT z roku 2024 Martinem Kysuckým. Společně jsme probrali několik témat a přišla řada i na šampionát ERT. Martin mi popisoval zážitky, ale i zkušenosti, které během roku na zahraničních závodech získal. Od tohoto momentu jsem tuto myšlenku nedokázal dostat z hlavy. Ostatně seriál závodů ERT je dobře známý i českým fanouškům rally, neboť v roce 2023 jej ovládl René Dohnal. A ještě jedna věc nás spojuje se závody ERT, všichni tři jsme startovali s vozy Peugeot 208 Rally4.“

Co bylo hlavním lákadlem pro vás v ERT? A jak hodnotíte tento šampionát?

„V první řadě si myslím, že to je jeden z mála šampionátů, ve kterém mají jezdci startující s vozy s jednou poháněnou nápravou šanci stát se absolutními mistry. Samozřejmě tato možnost se nabízí i v rallysprint sérii, ale přece jen ERT je považována za „malou Evropu“. Pokud tady někdo chce uspět, tak musí vyrazit pro body do zahraničí. A právě zahraniční starty byly pro mne hodně velkým lákadlem. Svou soutěžáckou kariéru jsem odstartoval v roce 2020 a krom jednoho startu (Rajd Cieszynska Barborka 2022 – Polsko) jsem závodil pouze v Česku. Jsem člověk, který rád zkouší nové věci a závody ERT nabízely opravdu hodně nového. Samozřejmě samotná třešnička na dortu je slavnostní vyhlášení FIA Awards, kde má člověk možnost potkat ty největší osobnosti motorsportu. To bylo pro mne hodně motivující. Závody ERT určitě doporučuji všem, kdo mají zájem se posouvat a zdokonalovat. V průběhu roku jsou kvalitní soutěže, rychlá konkurence a jako velký bonus vidím, že si jezdec určí soutěže podle sebe.“

Podle čeho jste se rozhodoval, na kterých soutěžích budete startovat?

„Tady platí to staré osvědčené kliše, že počet vašich startů v rally ovlivňují finance. Proto i u nás hrál badžet hlavní roli. Samozřejmě, že by bylo krásné startovat v mnoha zemích, ale je potřeba stát nohama na zemi. Cestovat do dalekých krajin na zahraniční starty je finančně ale i časově náročné. Proto jsme volili spíše podniky blíže k domovu. ERT umožňuje si vybrat závody a není povinnost startovat všude. Navíc tady se boduje i na základě počtu přihlášených posádek, což bylo pro nás dalším faktorem při volbě kde startovat.“

Dalo by se říci, že jste objel soutěže co nejblíže domova, nelákaly vás vzdálenější podniky, kam se běžně jezdec nepodívá např. Portugalsko, Turecko nebo Švýcarsko?

„Samozřejmě, že lákalo. Avšak jak už jsem výše vzpomínal, badžet a čas byly pro nás klíčovými faktory při rozhodování. Do budoucna bych určitě rád vyzkoušel i vzdálenější zahraniční soutěže. Na mém seznamuje hned několik míst, kde bych rád startoval. To jsou ty populární soutěže jako je třeba slavná Rally Monte Carlo a další, ale vše má svůj čas. Jednou z možností byl vloni start na legendární Rally San Remo. Tato soutěž se jela téměř na konci šampionátu a my v té době měli s ohledem na soupeře dostatečný bodový náskok. Proto jsme volili cestu spíše finance pošetřit, než se vyždímat. Ale věřím, že i tento sen si jednou splním a do Itálie pojedu.“

Nakonec vám stačilo šest startů k zisku titulu ERT. Kdy jste začal věřit v konečný úspěch?

„Musím přiznat, že jsem čekal až do posledního momentu, kdy byly odjeté všechny závody a náš úspěch se potvrdil na 1000%. Dokud nebyl všemu konec, nemohl jsem tomu uvěřit. Už po rally v Nové Gorici jsme doufali a věřili, že nám bodový náskok bude stačit. Do konce sezony v tu chvíli zbývaly tři soutěže a soupeři měli možnost tady sebrat body. Nestalo se tak a naše šance byly závod od závodu větší. Po zveřejnění startovní listiny na Lausitz rally jsme už věděli, že je titul ERT náš. Pravděpodobně by bylo rozhodnuto i dřív, nebýt nešťastného vypadnutí (prasklá poloosa v druhé etapě)z druhého místa v juniorech a pátého absolutně v Chorvatsku. Ale o tom je rally a je potřeba počítat se všemi možnostmi.“

Byla varianta, že byste jel v případě potřeby pro body například na Lausitz rally?

„My počítali s několika možnostmi a jednou z nich byl i závěrečný start v Německu. Chtěli jsme titul urvat za každou cenu a pokud by se soupeři bodově blížili, museli bychom na Lausitz. Tento závod původně v plánu nebyl a nakonec jsme na závěrečný podnik nemuseli. Můj premiérový start na šotolině se tedy odložil, což je škoda. Ale opět narážíme na povinnosti a finanční úhel pohledu.“

Který závod byl pro vás nejtěžší?

„To se velmi těžko posuzuje, neboť každá soutěž je jiná a každá má svá specifika. V Česku jsme vloni startovali dvakrát. Rally Český Krumlov jsem si lehce osahal již v roce 2022, kdy jsem byl druhý ve třídě, ale v Hustopečích jsem měl premiéru. Nejvíce mne asi potrápila Zagreb Delta rally v Chorvatsku. Místní asfalt je výrazně jiný než v Česku, grip je o hodně menší, tudíž je potřeba k jízdě přistupovat úplně jinak. Dlouho mi trvalo, než jsem si na tamní silnice zvykl. Hodně náročná byla i Nova Gorica, ale tady byla náročnost v rozpisu. Jednotlivé rychlostní zkoušky se jely doslova ze zatáčky do zatáčky. Pokud bych měl ale říct, která soutěž mi nejvíce sedla, tak bych volil obě polské rally, jak Rajd Rzeszowski, tak i Rajd Slaska. Tady byly erzety hodně podobné českým, ať už z pohledu charakteru trati nebo vozovky.“

Co pro vás znamená titul šampiona ERT a vítěze Junior ERT?

„Celkové vítězství v šamionátu ERT pro mne znamená opravdu hodně. Zapsat se do historie jako vítěz ERT a Junior ERT je něco výjimečného a jsem rád, že poslední roky tyto tituly získali jezdci z Česka a Slovenska. Zatím je to můj největší triumf a já věřím, že to je jen začátek cesty, která je přede mnou. Rovněž je pro mne a pro Marcela velkou ctí, že budeme součástí velkého slavnostního předávání ocenění nejlepším motoristickým osobnostem při akci FIA Awards. Trofej vítěze ERT bude doma jednoznačně patřit mezi ty nejcennější. Cennější jsou pro mne už jen všechny zkušenosti a zážitky, které jsem v průběhu roku získal.“

Ve finále jste porazil jezdce startující se čtyřkolkami. Samozřejmě je to o preferencích posádek, ale i tento fakt jistě potěší…

„To jednoznačně. Vždy je to pěkný pocit, když je možnost stát se vítězem i s vozidlem nižší kategorie. Šampionát ERT tuto možnost nabízí a je ideální právě pro posádky s dvoukolkami. Ale vše je o preferencích dané posádky.“

Další vrchol ve vaší soutěžácké kariéře jste dobyl, co plánujete dál?

„Otázka co dál je nasnadě, ale v tuto chvíli ještě nemáme pevně stanovený plán pro sezonu 2026. Samozřejmě variant je několik. K tomu mám sny jako například účast v seriálu podniků Junior European Rally Championship, ERC3 nebo starty s vozem kategorie Rally2. To jsou ale sny. Některé z nich jsou moc vzdálené a ambiciózní, ale na druhou stranu je potřeba mít vždy motivaci. Realisticky to ale vidím nejspíše na návrat do českých rallysprintů. Už jsem vzpomínal, že je rally náročná jak finančně, tak i časově. Na začátku loňské sezony jsem dokončil magisterské studium a plnohodnotně se už věnuji práci.Zaměstnání mi dovoluje omezený počet dnů dovolené, které musím brát v úvahu. Proto RSS je pro mne ideální volbou. Sprinty nabízejí kvalitní tratě, dobrou konkurenci a časově nejsou tolik náročné. Uvidím, kde tedy nakonec budu v sezoně 2026 startovat. Pokud to bude za volantem soutěžního vozu, budu nesmírně rád.“

Už u vás nastal čas přesunout se výš i v technice?

„Velmi rád bych řekl, že ano. Ostatně, ukažte mi jezdce, který by se nechtěl posouvat do lepších a rychlejších vozů. I mne láká kategorie Rally3 nebo Rally2. Neskutečně rád bych si jednu z těchto dvou kategorií vyzkoušel a dostal se konečně mezi ty „velké“ kluky. Ale na druhou stranu musím říct, že závodění s Rally4 je úžasné. Peugeot mne stále baví a je radost do něj usedat. Je až neskutečné, čeho všeho je to auto schopné.“

Cíle do sezony 2026...

„U mne zůstávají cíle pořád na stejné úrovni. Chci se v autě bavit a užívat si každý moment na erzetě. Vždy si říkám, že to může být má poslední sezona v kariéře a podle toho k rally přistupuji. Užívám si to, jako by to mělo být naposledy. Samozřejmě, že mne potěší, když budu opět patřit mezi nejrychlejší v kategorii. Konec konců všichni jsme závodníci a všichni chceme vyhrávat... Takže jaké jsoucíle do další sezony? Chci vyhrávat, učit se, ale hlavně se chci bavit.“

Poděkování...

„Celá naše cesta v sezoně 2025 by nebyla možná bez našich partnerů a sponzorů. A hlavně by to nešlo bez mého táty, bez kterého bych pravděpodobně nikdy naodstartoval tento rally život. Velké poděkování patří také mé rodině, přítelkyni a mému spolujezdci Marcelu Hrankovi, se kterým to táhnu úspěšně už několik roků. Nesmím zapomenout ani na tým Sparrow racing, který dělá výbornou a profesionální práci a já se na ně můžu spolehnout už třetí sezonu. Díky patří i všem fanouškům, ale také Hankooku, který mi na závodech dává správný grip a jistotu v autě.“