Dominik Stříteský: Nejdu do závodu, abych byl pátý - chci vyhrát

V sobotu odstartuje rallysprintová sezona a mezi přihlášenými na Rally Morava je i Dominik Stříteský. Využili jsme chvilky a vyzpovídali šestadvacetiletého jezdce, kdy jsme probrali loňský rok i plány do nadcházející sezony.

Dominiku, když jsme si před rokem povídali o skončené sezoně, bylo to úsměvné povídání hlavně díky mistrovské jízdě. Hodnocení loňského roku patrně tolik úsměvné nebude, mýlím se?

„Asi nebude a rozdíl tam je, ale vše záleží na úhlu pohledu. Samozřejmě, když se vám daří, tak se líp hodnotí. Sezona těžká byla, to nepopírám. Ale právě ty těžké sezony vás naučí nejvíc. Naučil jsem se pracovat s tlakem, zvládat chyby a udržet program i ve chvíli, kdy to moc nejde. Nicméně, je to za námi a svět tím rozhodně nekončí.“

Tvůj přechod z mistrovské sezony do té loňské se nesl ve znamení několika změn. Jak ses srovnával s novým spolujezdcem, týmem, pneumatikami a tratěmi?

„Bylo to složité a s odstupem času musím říct, že těch změn bylo až příliš moc. A možná proto to z části dopadlo, jak dopadlo. Nicméně i chybami se člověk učí a my jsme se snažili pro letošní rok některé změny eliminovat. Každá ta změna mě obohatila, jen kdybych je nebral najednou.“

Po bitvě je každý generál, ale jak bys to řešil nyní, respektive do které změny bys nešel?

„Nyní je to těžké posuzovat. Ty změny se dělaly z nějakého důvodu, aby celý projekt sedl a fungoval. Ale jak říkáš, po bitvě je každý generál. Pokud bychom měli tyto změny nyní na stole, tak uvažujeme jinak. Možnou variantou by třeba bylo ořezání programu startů nebo bychom zůstali u pneumatik, na které jsem byl zvyklý. Pokud bych měl vypíchnout jednu věc, tak by to bylo načasování přechodu na jiné pneumatiky. Je to jediná věc, která nás drží na cestě. Nejde v tu chvíli o to, co je lepší a co horší. Jezdec si musí na nové gumy zvyknout a potřebuje najet co nejvíce kilometrů. Michelin má obrovský potenciál, který jsem nebyl schopen plně vytěžit, protože jsem moc testovacích kilometrů před sezonou nenajel a o další jsem se připravil nehodou ve Španělsku. Ale jak jsem již říkal, je potřeba se poučit a jít dál.“

Tvůj úvod loňské sezony patrně nebyl podle tvých předpokladů díky haváriím na Sierra Morena a Rally Hungary. Co to udělá s psychikou jezdce?

„Rozhodně to není nic příjemného. Ale stalo se… Na Sierra Morena to byla vyloženě moje chyba a v Maďarsku to byla má chyba z neznalosti. Tam nám bohužel odešel tlumič… V tu chvíli jsem mohl zpomalit, což je nová zkušenost. Byl to pro mne krušný začátek a na psychice nijak nepomohl ani následující start v Českém Krumlově. Do první etapy jsem špatně zvolil pneumatiky, což se odrazilo na výsledcích. Nějakou dobu mi pak trvalo dát se dohromady a do klidu.“

Paradoxně české závody, pokud pominu Barum rally, ti podle výsledků vycházely dobře…

„Tady je potřeba se dívat na výsledky z několika stran. Ono je pěkné být po dvou haváriích čtvrtý v Krumlově, ale druhá strana mince je odstup od soupeřů. Ztráta tady byla poměrně dost velká, a pokud chcete bojovat o přední příčky, tak nemůžete na závodě dostat minutu a půl a víc.“

S výsledky bys byl tedy spokojený, ale s časy ne?

„Za mne to tam moc nešlo. Pro mě bylo důležité dojíždět závody a dostat se zpět do pohody. Bylo mi v tu chvíli jasné, že pokud by se ještě něco stalo, tak celý program padne úplně. Bylo tedy důležité dojet až na cílovou rampu, oddechnout si a nabrat zpět sebevědomí.“

Nabral jsi sebevědomí?

„Sebevědomí jsem nabral až před evropským startem v Itálii a tady se hned dostavil slušný výsledek. Rally di Roma Capitale vyšla parádně a rád na to vzpomínám.“

Po Římu byla Bohemka a tobě se tady opět zadařilo, i když tentokrát to vítězství nebylo…

„Tady se projevila pohoda, a i když to nebylo vítězství, tak to byla bedna, a to se počítá.“

Naopak loňská Barumka bude u tebe zapsaná asi hodně černým písmem…

„Určitě. To byla asi největší rána, jakou jsem kdy dal. Znovu to odnesla psychika. A kvůli tomu, že jsem se dostal do nemocnice a měl zdravotní problémy, tak utrpěla i fyzická kondice. A přibyly i finanční starosti.“

Jaké to je, když nastupuješ do závodu jako loňský vítěz a máš opět šanci na dobrý výsledek…

„Je to těžké. Já jsem zbytečně podlehl tlaku, který na mě byl. Barumka je těžká celkově a jezdec jde do závodu s tím, že to nebude snadné. Ale musí se s tím prostě smířit.“

Paradoxně, ty jsi zažil na Barumce dvě své největší havárie (2021 a 2025), dají se tyto havárie nějak porovnat?

„Obě mají společný faktor a to ten, že jsem byl v těch místech příliš rychlý. A společné bude i to, že jsem neustál tlak, který jsem cítil, ať už byl či nebyl vyvíjen. Navíc, vloni byly na Barumce dvě havárie během jednoho závodu.“

Možná by někdo mohl namítnout, že loňská druhá havárie byla zbytečná s ohledem na to, že jsi v sobotu musel odstoupit po defektech pneumatik…

„Určitě byla zbytečná, ostatně každá havárie je zbytečná. Musím ale říct, že v neděli jsme jeli jen pro fanoušky. Pokud by se nám stejná situace přihodila na jiném závodě, tak v sobotu sbalíme stany a jedeme domů. Bylo to ale doma, po loňské vítězné Barumce a před mnoha mými fanoušky a my chtěli jet. Havárie přišla ve špatném místě, kdy se mi auto svezlo. Do cíle moc nechybělo a nejhorší úseky jsme měli za sebou, ale prostě stalo se.“

Z Barumky sis odnesl drobné zdravotní problémy, už jsi doufám v pořádku.

„Ano, nyní jsem už v pohodě. Rekonvalescence trvala dlouho. Pro mne to byl čtvrtý otřes mozku a o to je to pro mě horší. Nicméně dal jsem se zpátky dohromady a letošní sezoně nic nebrání.“

Když to trošku odlehčím, jak předejít újmě v podobě otřesu mozku?

„Je to jednoduché, nebourat. Každá hlava, každý člověk reaguje na havárie jinak. Někdo se může mlátit do hlavy a nic se neděje a jiný se špatně uhodí a je problém. A hlava trpí víc.“

Předpokládám, že sis spravil chuť do závodění na konci roku, nejprve vítězstvím ve Fulneku a pak i třetím místem na Pražském rallysprintu…

„Já se v čase ještě posunu trochu zpět. Po smolné Barumce byly mé naděje na celkové umístění v českém mistráku mimo, ale v plánu byla evropská soutěž v Chorvatsku (Rally Croatia). Jako test jsem tedy jel do Pačejova, abych věděl, jak na tom jsem, ale potíže přetrvávaly a já z pačejovské soutěže odstoupil a do Chorvatska nejel. Fulnek byl jaksi nad plán a závod mne hodně bavil. Potřeboval jsem si vyzkoušet, zda jde vše správným směrem a pokud ne, ať na to mohu včas reagovat. Závod v pohodě, navíc jsem mohl lehce testovat nastavení. Pro mne to byly další důležité kilometry a vyzkoušení několika variant nastavení a pneumatik. To bylo super. Pražský rallysprint je velká šou a spolu s Jirkou Mičánkem a jeho týmem se nám to povedlo dobře skloubit. Ve výsledku další pěkná soutěž. Moc nechybělo a odvezli jsme si i vítězství.“

Svůj otřes mozku po Barumce zmiňuješ docela často, jak těžké pro tebe bylo období po havárii?

„Ono se říká, že nejlepší je usednout po havárii co nejdříve zpět do auta. Já ale seděl v závodním autě až při pačejovském shakedownu. Pro mne bylo těžké hlavně dát se sám dohromady. A ve chvíli, kdy jsem byl v pohodě, tak na nás čekalo na dílně rozbité auto, a to bylo potřeba připravit. Takže na nějaké testy a vození nebyl jednoduše čas.“

V průběhu loňského roku ti rozpis četli tři spolujezdci. Není to trochu velký kolotoč, pokud chceš jezdit na špici pořadí?

„Jo, je to tak. Ale na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že do tohoto průběhu promlouvalo víc věcí. Byly tam zdravotní problémy Igora. Když jsme řešili Řím, tak pro změnu Láďa měl nedoléčené bolístky po Kopné a tady zaskočil Ondra. Pokud by byl ready Láďa, jel by se mnou Řím on. V Pačejově měl být vedle mne Igor, ale tady byly důležitější jeho pracovní povinnosti, takže konec roku byl už s Láďou. Ona se ta loňská sezona celkově nesla ve světle neustálých změn.“

Přece jen co spolujezdec, to jiná intonace hlasu a styl čtení, to ti nedělalo problém?

„S Jirkou Hovorkou jsem odjel čtyři sezony a samozřejmě si za tu dobu na styl spolujezdce vedle sebe přivyknete. Nějaká změna tudíž přišla, ale nemohu říct, že by mi to dělalo problém. Když vezmu Igora, tak na slovenštinu jsem z domu zvyklý, takže to bylo v pohodě. Dále je to o souhře, kdy si domluvíme, jak by to mělo v autě fungovat. A pokud má člověk chuť a snahu, tak se dá cesta k spolupráci najít.“

Když jsi začal spřádat plány pro letošní rok, tak předpokládám, že kolotoč na pravé sedačce jsi už nechtěl dopustit. Měl jsi jasno, koho vedle sebe chceš?

„Kolotoč jsem rozhodně nechtěl. Jak už jsem dříve říkal, změn vloni bylo hodně a my letos chceme mít poklidný vstup do sezony. Proto nechceme žádnou rošádu se spolujezdci, ani jiné problémy jako například pneumatiky, auta a jiné. Co se týká spolujezdce pro letošní rok, tak tady byla souhra několika okolností. Byl jsem v kontaktu s Ondrou (Krajčou) a mezi řečí jsme se bavili, že bychom mohli spolu jet. Bylo na Ondrovi, jak si vyřeší spojení s Adamem (Březíkem), neboť v té době ještě „Bříza“ neměl pevný program. Po zkušenosti z Rally di Roma Capitale jsem věděl, že Ondra je dobrá volba. Aby to ale nevypadalo, že někomu kradu spolujezdce, tak s Adamem jsme se o tom několikrát bavili. Oba jsme dobří kamarádi a myslím, že dokonce víc, než jen dobří. Jsem rád za takové přátelství a věřím, že stejně to má i Adam.“

Na začátku rozhovoru jsme vzpomínali vloni několik změn, jak to máš před startem letos?

„Pro mne je důležité, abych slabé stránky zlepšil a poučil se z chyb. Proto je pro mě zásadní znalost, jak fungují dané pneumatiky, různé testování, nastavení… zkrátka, aby to mělo hlavu a patu. Změnu spolujezdce jsem již prozradil. Letos budu startovat u Jarka Orsáka a co se týká pneumatik, zůstávám u Michelinu.“

Do celého výčtu zbývají už jen tratě, takže kde tě uvidíme v letošním roce?

„Pro mne bude hlavní prioritou domácí velký mistrák. Po loňském roku jsme byli nucení trochu osekat program v Evropě, takže to vypadá na tři až čtyři soutěže v rámci ERC s tím, že dál se uvidí podle výsledků. Začínáme ve Španělsku na Sierra Morena těsně před Šumavou, pokračujeme pak dalšími asfaltovými soutěžemi, tedy Řím, Polsko a Barumku chceme jet. Na začátku září je pak ještě jedna asfaltová soutěž ve Walesu, kde bych taky rád jel. Co se týká šotolinových soutěží, tak to je jeden velký otazník. Z Evropy jsem rozhodně nechtěl odejít, a proto v tuto chvíli říkám jisté tři starty. Další se budou odvíjet podle toho, jak se mi bude dařit. A k tomu ještě v rámci testování pojedu vybrané podniky sprintového mistrovství. Jako ideální test před sezonou se hodila také Valašská rally.“

Právě Valašská rally byla díky počasí extrémně těžká a ty sis na jejím konci odvezl pohár určený nejrychlejší posádce. Jaká byla Valaška z tvého pohledu?

„Letošní Valaška byla hodně těžká, náročnost navíc ztížilo i počasí. Na české poměry bylo na rychlostních zkouškách docela málo antikatů, takže se dost katovalo. Na jednu stranu to bylo super, na druhou byly třetí průjezdy už po hodně rozbitých a znečištěných cestách. Erzety jako Bystřička nebo Lešná byly krásné a těžké a podle mne tyto zkoušky rozhodně patří do velkého mistráku. Pro mě s Ondrou to byl první velký test, navíc se jelo na vodě, takže podmínky podobné jako bývají na Šumavě, což jsme uvítali. Pro nás je každý kilometr testu hodně důležitý, neboť chceme bojovat o přední příčky. Valašku jsme si užili, vše šlapalo a už se těšíme na další starty.“

Jaké máš cíle do nadcházející sezony?

„Cíle mám vždy ty nejvyšší. Pro mne bude důležité, aby sezona proběhla v klidu, protože pokud jste v klidu, tak vše přijde tak nějak samo. Zapracovali jsme na věcech, které byly slabé a věřím, že jsme dobře připraveni. Pokud bude pohoda a správná příprava, tak si myslím, že budeme rychle zpátky. Je důležité najít sebevědomí, a to vše dohromady je pro mě to nejdůležitější.“

Byl by ideální útok na titul?

„Rozhodně nejdu do závodu, abych byl v cíli pátý – chci vyhrát.“

Vzkaz fanouškům a poděkování…

„Já musím poděkovat všem, kteří za námi stáli po celý loňský rok. Vloni se mi to moc nepovedlo a já cítil podporu od sponzorů, mechaniků, celého týmu i všech, kteří se kolem závodů motají. Tato podpora byla opravdu hodně cítit a já jsem rád, že mne po neúspěších nehodili přes palubu. Jsem rád, že jste se mnou a moc si toho vážím, a ještě jednou moc děkuji.

Fanouškům bych rád vzkázal, že se na ně těším, až se opět potkáme jak v servisu, tak i na rychlostních zkouškách. Vy jste ti, co dělají na závodech atmosféru a moc se na vás všechny těším.“