Rallye du Condroz Huy nejen v číslech – 1. část

Rozhodl jsem se s Vámi podělit o některé postřehy a zážitky z nedávného zakončení belgického šampionátu a zároveň vrcholu místní soutěžácké sezony - Rallye du Condroz, která jak se ukázalo je značně odlišná od v České republice dobře známé Ypres rally.

Nejpopulárnější belgická soutěž má své centrum ve starobylém dvacetitisícovém valonském městě Huy ležícím v hlubokém údolí řeky Másy asi šedesát kilometrů od východní hranice s Německem. Strategická poloha města byla důvodem jak jeho rozkvětu v dobách dávno minulých, tak i mnoha pádů z rukou různých dobyvatelů. Dominantou staré části města je mohutná pevnost z počátku devatenáctého století. Té nové pak dominuje jaderná elektrárna stojící v přilehlé části Tihange. Toto zařízení, které stojí v podstatě přímo ve městě je pak neomylným navigačním bodem v celém okolí města. Ačkoli je elektrárna skryta v údolí Másy, tak obrovský sloupec páry stoupající k obloze vás spolehlivě informuje, na jaké straně od servisu se zrovna nacházíte, což je celkem praktické. Horší stránkou přítomnosti elektrárny je to, že všechna ta odpařená voda musí taky někde spadnout...

Do Huy se dostanete snadno. Cesta z Prahy vede až na posledních pár kilometrů celá po dálnici a měří asi osm set padesát kilometrů. Za osm hodin ji stihnete i při dodržování předpisů. Pozor si dejte ale v Belgii, kde jsou silnice i dálnice doslova zaplavené radary a jezdí se tu tudíž poměrně pomalu. Velmi často jsou také v obcích nejen příčné prahy, ale i klasické retardéry, jaké známe z rally jen ne tak utažené, takže pak jízda vesnicí připomíná srandovní kličkovanou. Určitou zajímavostí také je, že kompletní dálniční síť v Belgii je přes noc osvětlená pouličními lampami! Důvodem tohoto opatření prý byly problémy s regulací elektrické sítě dané nízkým odběrem v noci a příliš vysokým výkonem jaderných elektráren. Belgie je totiž v procentuálním zastoupení elektřiny produkované jadernými elektrárnami na třetím místě na světě.

Co se týče servisu, tak ten stejně jako přejímka i startovní a cílová rampa se nachází přímo v ulicích města a na nábřeží Másy. To sice vede k menšímu chaosu, kdy se vozy musí prodírat skrze davy lidí, ale na druhou stranu má tak celá akce velice příjemnou atmosféru, kdy přímo v servisu můžete vysedávat v okolních restauracích, kde se setkávají fanoušci, jezdci, mechanici, novináři a vůbec všichni, kdo se na místě zrovna nacházejí.

Kdo zná z belgických soutěží jen známější, ale v Belgii zdaleka ne tolik populární Ypres Rallye Westhoek, ten by byl překvapený charakterem krajiny v okolí Huy. Ta je totiž velmi členitá, kopce sice nejsou nijak vysoké, ale je jich opravdu hodně a četná hluboká údolí skrývají krásné technické silničky. Ty však po hříchu z různých důvodů pro rally příliš používané nejsou. Většina RZ je poměrně hodně rychlá, najdou se však i krásné technické úseky a charakter zkoušek se často poměrně výrazně mění od rychlých zemědělských cest s pravoúhlými odbočeními podobnými Ypres přes uskákané úzké cestičky v hlubokých úvozech, četné průjezdy obcemi až po široké silnice se serpentinami. Společným jmenovatelem všech je pak všudypřítomné bláto. Díky tomu, že se soutěž koná na podzim, tak jsou cesty obvykle velmi kluzké a k velké zrádnosti v podobě vytahaného mazlavého bláta obvykle stačí i docela malé přeháňky, či déšť několik dní před soutěží. O zbytek se už postarají do nekonečna trénující domácí posádky. Když jsme se v průběhu přejímek bavili s jediným českým zástupcem v rally Davidem Tomkem, tak si postěžoval, že je snad jediným, kdo trénuje poctivě. Naši belgičtí přátelé tento dojem jen potvrdili se slovy, že tak to tady prostě je a nikdo to neřeší. Takže nejen Kopná...

Kapitola sama pro sebe jsou pak diváci. Těch se zde každoročně sejde několikrát více než na Ypres a jejich počet je blízký návštěvě naší Barum rally (Ypres není v návštěvnosti diváky ani na druhém místě, tam se totiž obvykle umisťuje skvělá historická zimní soutěž Legend Boucles de Spa). Narozdíl od Barumky zde ale nenarazíte na vysloveně přelidněná místa, ale na druhou stranu diváci jsou prostě všude. K tomu přispívá i fakt, že tratě jsou velmi snadno dostupné mnoha přístupovými cestami. K vyšší oblibě proti Ypres přispívá zejména fakt, že narozdíl od velmi striktních pořadatelů ve Flandrech se ve Valonsku neorganizuje pohyb diváků víceméně nijak. Pásku potkáte maximálně na křižovatkách s jinými cestami a pořadatele taky. Někdy jdete třeba kilometr po zkoušce a o pořadatele nezavadíte. Místním fenoménem jsou pak hromadné přesuny diváků v průběhu zkoušek. Většina diváků se totiž po projetí špičky přesouvá na další RZ a to bez ohledu na to, kde zrovna stojí. Pohyb velkých skupin diváků po RZ nejen těsně před startem ale i během zkoušky je naprosto běžný jev! Diváci se prostě jen rozutečou, když zrovna někdo jede, ale jinak klidně kráčí po trati. Obvykle jim to usnadňuje fakt, že mnohé úseky vedou mezi přehlednými poli, často ale cesty lemuje ohradník z ostnatého drátu, který naopak přesuny dost komplikuje. Výsledkem je to, že místa na RZ se zaplňují až krátce před jejím startem a po projetí prvních pár desítek aut obvykle na místě zůstává už jen několik málo lidí. Na vše dohlíží řada pořadatelských posádek, předjezdců, pořadatelský a policejní vrtulník, nicméně většinou prostě jen projedou či proletí kolem a o to, kdo a kde stojí, se moc nezajímají. Přitom tam, kde nějaká páska náhodou je, tak ji lidé sami respektují. Ačkoli je lidí všude dost, tak se fandí sporadicky. Většina lidí jen kouká. Za celou rally jsem neviděl ani jeden transparent a jedinou vlajkou byla ta naše. Zajímavými přírodními tribunami jsou pak u trati rozmístěné hromady cukrové řepy, které však není za mokra úplně snadné zdolat bez nehody.

Každopádně pokud si libujete v přejíždění, tak toto je rally pro vás. Pokud vás zajímá jen první desítka aut, tak můžete stihnout i všechny zkoušky (vyzkoušeno belgickým přítelem, který k tomu stíhal i servis uprostřed etapy).

Fotogalerie z Rallye du Condroz od Toma Buyse

Rallye du Condroz Huy nejen v číslech - 2. část