Komentář AutoSport.CZ

Letos podruhé zavítal český šampionát za hranice. Tentokrát to bylo k našim východním sousedům na Slovensko. Na soutěžící zde čekalo především nevyzpytatelné počasí, velmi náročné tratě a jen málo českých fanoušků, kteří vážili cestu za svými idoly. Popáté v historii nejstarší slovenské soutěže dokázal zvítězit úřadující český šampión Václav Pech. Tím si nejen řekl nahlas o další český titul, ale stal se i rekordmanem Rallye Matador Tatry. I proto padnul v zákulisí návrh přejmenovat Púchov na Pechov...

Seznam převzatých posádek čítal 72 dvojic, které soutěžily o body do českého mistrovství, ale i do evropského poháru východ, v jehož rámci měla Rallye Matador Tatry velmi lichotivý koeficient 10. Česká špička nechyběla, konkurence ve třídách byla ovšem co se týče českých barev znatelně slabší. Do celkového pořadí se ale muselo počítat s velkým počtem cizinců, především Poláci přijeli v silné sestavě, hodně se očekávalo i od Bulhara Doncheva. Václav Pech měl v Púchově představit novou EVO IX, Jan Kopecký zase poprvé usednul do Citroënu C2. Na domácí půdě letos debutoval úspěšný junior Jozef Béreš, nového „sviště“ přivezl JM Engineering pro Poláka Kosciuszka. To všechno měly být zajímavé taháky pro diváky, vždyť podobnou konkurencí se snad může pochlubit jen zlínská Barum rally. Přesto jich do okolí tratě příliš mnoho nezavítalo, což je jen dalším důkazem o slábnutí zájmu o tuto nejatraktivnější motoristickou disciplínu.

V původním harmonogramu soutěže se mohli jezdci těšit na 224 ostrých kilometrů rozdělených do tří dnů závodění. Realita byla však nakonec jiná. Zrušení úvodní rychlostní zkoušky pro polovinu startovního pole bylo ještě v rámci obvyklých mezí, rozhodnutí o zkrácení RZ Zlatníky téměř o 20 kilometrů však pořádně zahýbalo kilometráží soutěže a jen poukázalo na malou předvídavost pořadatelů. Ti chtěli „nahnat“ kilometry pomocí zařazení polookruhových úseků (které nemají s rallye příliš mnoho společného), a nestihli při tom myslet na takové samozřejmosti jako je bezpečnost posádek. Úzký prostor v lese na šotolině skutečně není místem, kde by se dalo předjíždět. Samotné měřené úseky byly rozdílného charakteru. Zatímco na první a druhou sobotní zkoušku byla slyšet jen slova chvály, velmi rozporuplný byl vztah jezdců k RZ Zlatníky, která po třech průjezdech připomínala spíše tankodrom. Tradiční nedělní vložky kolem Púchova se pak nedaly nazvat jinak než letiště.

Start v pátečních odpoledních hodinách slavnostně „odmával“ slovenský prezident Gašparovič. Soutěžící posádky pak čekala při výjezdu ze sportovní haly pěkná průtrž mračen, která změnila úvodní rychlostní zkoušku na kluziště. Příjezd na RZ1 i RZ samotná měly nečekaně fatální následky pro několik favoritů. Už před startem do rychlostní zkoušky odevzdal kartu Filip Schovánek. Na voze Kopeckého totiž vytekla brzdová kapalina, a jeden z největších favoritů se tak na uzavřené trati ani neobjevil. Na zrádnou mokrou trať pak doplatili Poláci Bebenek, Beltowski a Kosciuszko. První jmenovaný předvedl kotrmelec těsně před cílem a s poničeným vozem mohl zapomenout na pokračování soutěže. Beltowski se skutálel se svahu, a i když při tom přerazil jeden sloup, škody byly minimální, a mohl tak druhý den nastoupit v rámci superrally. Nedařilo se Michalu Kosciuszkovi, pro kterého se stávají prology v českém mistráku zakletými. I v Púchově urazil kolo a výměna jej stála pět minut. Problém měl i Václav Pech premiérově startující v barvách Matadoru, který však své nedobrzdění do retardéru zvládnul s bravurou a opětovným projetím ztratil „jen“ necelých dvacet sekund. Pod VIP tribunou Matador Business Centra si „ustlal“ v příkopě Gavlák a musel vzít za vděk odtahovým zařízením až po skončení RZ. Mokro překvapivě nahrálo především Jozefu Bérešovi. Ten nadělil produkčním čtyřkolkám až neuvěřitelných 12,5 sekundy a hřál se v čele klasifikace před Krumem Donchevem s nejnovější verzí subaru. Třetí čas zajel Jandík, vynikající formu na úvod soutěže předvedl Frycz startující premiérově s novým puntem týmu Roto Plzeň. Páté místo díky ztrátě patřilo Pechovi, šestý byl úřadující mistr produkčních vozů Václav Arazim.

Velmi těžké sobotní úseky kolem Bánovců nad Bebravou pořádně zamíchaly kartami. Z chyby se pomalu otřepal Ášín a dostával lancera pomalu do ruky. Druhé místo ukořistil hned ráno, v prvních dvou rychlostních zkouškách jej ale Béreš porazil a ani na Zlatníkách, které měly mitsubishi vyhovovat mnohem více než suzuce, příliš sekund nenahnal. „Jsme velmi spokojení jak se včerejškem, tak i s dnešními RZ. Závěr poslední je na strašném blátě a kamení, takže jsme mysleli, že oproti enkovým autům budeme hodně ztrácet. Pech nám ale dal jenom pět sekund, což není tak moc,“ potvrzoval spokojenost junior Béreš. Startovní pole mezitím přišlo o další dva favority. Sebastian Frycz musel své punto odstavit na RZ3 kvůli problémům s motorem, ještě zajímavější je pak odstoupení Václava Arazima pro poruchu turba. Znamená to, že úřadující mistr bude mít po bodových ztrátách velké starosti svůj titul obhájit. Stabilní formu předváděl Donchev, který držel v šachu zbytek Čechů. Pěkné časy zajížděl i Kosciuszko, vzhledem ke včerejší ztrátě všaknemá naději na dobrý výsledek. Velmi dobrou formu z posledních závodů potvrdil Barvík, který se posunul na čtvrtou příčku, o tu ale vzápětí přišel a propadl se až za Štajfa a Trojana. Ke konci první desítky řádili Poláci Kuchar a Grzyb, kteří si při generálce na soutěž polského mistrovství nedarovali ani metr trati. Smůlu měl Jandík, který ztratil minuty při opravě rychlospojky a ani s dalším svým výkonem nebyl spokojen. Před něj se tedy protlačil Peták s druhou nejrychlejší dvoukolkou v poli.

Druhá sekce měla být ve znamení Pechova nástupu. Pech si ovšem svůj útok schoval na obávané Zlatníky, kde z náskoku Béreš ukrojil plných jedenáct sekund. Své tempo si jel nikým neohrožován Krum Donchev, avšak za jeho zády se tvrdě bojovalo o body do českého šampionátu. Vyšší rychlost zařadil Trojan a vyneslo mu to čtvrtou příčku. Štajf, disponující velkými brzdami, naopak nechtěl chodit do přílišného rizika a navíc dostal na RZ7 defekt. „Na druhé zkoušce jsme měli problém s řazením – občas nám nešlo zařadit. Druhý a třetí úsek jsou hrozné, je velmi lehké udělat tam chybu. Budeme rádi, když přežijeme dnešek. Určitě ale nechceme zrychlovat. Auto jsme sice inovovali, ale velké brzdy jsou příliš citlivé a včera jsme skoro udělali vážou chybu,“ vysvětloval „létající“ novinář. Šesté místo patřilo Jandíkovi, ale jeho ztráta na Štajfa už narůstala do čtyřicetisekundových rozměrů. Po odstoupení Kuchara se mílovými kroky tlačil vpřed Ukrajinec Alexandrov a první desítku uzavíral Odložilík, který se po Petákových problémech stal druhou nejlepší „superšvestkou“.

Třetí průjezdy měly definitivně potvrdit, kdo bude v neděli vyjíždět jako první na trať. Když na RZ8 nadělil Ďodi Ášínovi 8 sekund, zdálo se být rozhodnuto. Pech ale Zlatníky projel tempem pekelným a šel do vedení po první etapě. Jeho náskok na neděli byl však mizivých 1,1 sekundy. „Jeli jsme dobře. Trochu jsme ztratili na předposlední zkoušce, protože Bérešovi se podařil úsek projet ještě za sucha a nám akorát začalo pršet. Ztratili jsme zbytečných osm sekund, ale to je prostě vyšší moc. Teď se nám vydařila poslední RZ. Velmi to klouzalo a zpomalovalo. Ale jsem rád, že jsme to absolvovali rychle. Protože je rozdíl 1,1 sekundy, nezbývá mi nic jiného, než jet zítra naplno,“ uznal Plzeňan. „Auto fungovalo od první rychlostky perfektně, až do konce dne. Na RZ9 se nám pokazil alternátor a tak přestalo fungovat i elektrické servo. Proto jsme byli rádi, že jsme na poslední rychlostce „nakoupili“ kvůli problémům jen zhruba dvacet sekund,“ zdůvodnil ztrátu Béreš. Třetí příčku si pojistil Donchev. Jeho hrozivá dvouminutová ztráta se dala připsat na vrub jak defektu, tak i zlomené ruční brzdě. Na poslední RZ měl smůlu Trojan a Mikulaštík. Průběžně čtvrtý Karel Trojan doplatil na průjezd kaluží, perfektně jedoucí Mikulaštík zase vyrobil chybu a při vyprošťování vozu upekl spojku. Druhá trojice měla tedy mezi sebou více než půlminutové rozdíly, které daly tušit, že druhý den bude především o výdrži. Čtvrté místo okupoval Štajf před Jandíkem a Barvíkem. Velký souboj se ale chystal o šesté místo Barvíka, za kterým číhali Alexandrov a Odložilík, kteří se v druhé polovině soutěže rozjeli k pěkným výkonům. Pořadí v desítce uzavírali Peták s Grzybem.

Neděle nabídla Púchovskou klasiku. Převážně suché rychlé vložky měly vyhovovat spíše dvoukolkám, opak byl ale nakonec pravdou. Václav Pech za to už od rána pořádně vzal a Jozef Béreš jen nevěřícně kroutil hlavou nad sekundami, které přibývaly na jeho kontě. Nic na tom nezměnily ani druhé průjezdy, Václav Pech s Petrem Uhlem si s přehledem dojeli pro páté púchovské vítězství a hlasitě si tak řekli o další český titul. „Jsem velmi spokojen nejen s výsledkem, ale také s naším novým autem, které fungovalo bezchybně. Musím poděkovat všem z Charouz Racing systému, kteří auto perfektně připravili. Úplně největší radost jsem však měl ze zapůjčených pneumatik Matador, na kterých jsem původně odstartoval trochu s obavami, ale musím říci, že už jiné nechci. Absolvovali jsme na různých typech těchto pneu celou soutěž a byli jsme opravdu velmi spokojeni. Na Matadorech pojedeme i zbývající soutěže celého mistrovství,“ nechal se slyšet čerstvý vítěz. „Myslel jsem si, že s Pechem svedeme dnes krásný souboj o prvenství. Ukázalo se ale, že známý klouzavý púchovský asfalt víc vyhovuje čtyřkolkám než našemu přednímu náhonu. Neměli jsme dobrou trakci ani při dobrzďování, ani při výjezdech, takže jsme moc ztráceli. Jsem však rád, že jsme si udrželi druhé místo,“ řekla v cíli mladá slovenská naděje.

Krum Donchev sice v neděli ráno drobet zaspal a Vojtěch Štajf mohl na chvíli uvažovat o útoku na třetí příčku. Odpoledne se ale výkon Bulhara vrátil do starých kolejích a ten tak zaslouženě obhájil bronzovou medaili. Pro Štajfa ale nebyla čtvrtá příčka prohrou, znamenala hlavně přísun důležitých bodů do tabulky Global Assistance MMČR, kde se stal prozatím nejlepším českým jezdcem. „Na tak dobře obsazené soutěže je čtvrtá příčka velkým úspěchem. Navíc jsme zvládli dovést bez škrábnutí do cíle i auto, přestože tratě byly oproti počátečnímu dojmu opravdu náročné – museli jsme zvládnout střídající se povrchy i pneumatikovou loterii zaviněnou počasím. Náš vůz ale letos funguje mnohem lépe než loni. Zdá se, že jeho nespolehlivost je pryč a trefujeme se i do správného nastavení. Opravdu to byla pro nás vydařená soutěž,“ potvrdil Štajf. Nic se nezměnilo ani na páté pozici Miroslava Jandíka. Po úspěšném vystoupení na Šumavě tak dává vzpomenout na své vynikající výkony v mistrovské sezoně 2003. „Se svým výkonem jsme spokojeni. Neměli jsme žádnou krizi a také volba pneumatik byla za daných okolností víceméně optimální. Konkurence však stále posiluje. Na nové lancery Evo 9 má v průběhu sezony přezbrojit celá řada jezdců a tak rovněž uvažujeme o modernizaci vozu v rámci nové dodatečné homologace „sedmičky“. Ve hře jsou především větší brzdy s plovoucími kotouči, se kterými bychom se mohli představit už v Českém Krumlově,“ prozradil moravský jezdec.

Jestliže se na prvních pěti příčkách v neděli nic zvláštního nedělo, opakem byla zbylá místa v první desítce. Smůlu měl Barvík, který už na první RZ dne ztratil téměř dvě minuty a propadl se až na desáté místo. Po zbytek neděle se ale trpělivě posouval pořadím vzhůru. Nejprve porazil Petáka a pak těžil z havárie Odložilíka. Ten se v posledním průjezdu pokusil o útok na šesté místo Alexandrova, nakonec si však z Púchova odvezl jen vrak svého vozu. „Zatím vůbec netušíme, co se stalo. Je možné, že šlo i o technickou závadu, následkem které auto při nájezdu na rozbitý šotolinový úsek vjelo do příkopu, kde jsme šli třikrát přes střechu. Jsme hlavně rádi, že se nikomu nic nestalo. Jenom nechápu, že po této havárii, kdy auto dokonce chvíli hořelo, nebyla rychlostní zkouška přerušena ani nevyjel záchranný systém! Vylézali jsme oknem přímo na trať vložky před projíždějící auta, nepodařilo se nám vypnout elektriku, takže stále běžela benzínová čerpadla. Když přišel pořadatel, nezajímal ho náš zdravotní stav ani nijak nepřerušil vložku, jen se ptal kde máme jízdní výkaz. Nevěřil jsem, že by něco takového bylo na soutěži evropského poháru možné,“ pozastavil se Odložilík. Úplně v klidu tak mohl být Andryi Alexandrov, který se v Púchově prezentoval nenápadnou jízdou, nesla ovšem své ovoce. Určitě mu pomohla i znalost místního prostředí, vždyť je zde pravidelným hostem. Sedmé místo obsadil další cizinec – Grzegorz Grzyb. Ten pojede letos polský šampionát s Mitsubishi Lancer EVO VII zlínského K.I.T. Racingu a své nářadí si v Púchově dokonale vyzkoušel. Nutno ovšem říci, že s ostrou S1600 udělal loni větší dojem. Konečná osmá příčka byla asi pro Vladimíra Barvíka spíše zklamáním, vždyť několikrát v průběhu soutěže měl našlápnuto na mnohem lepší výsledek. Se starou evolucí to ale rozhodně není špatné umístění a bude zajímavé, jak se Otrokovický jezdec adaptuje na novou EVO IX a jestli začne útočit i na úplné popředí tabulky. Konec první desítky obsadily dvoukolky. Josef Peták se díky Odložilíkově havárii stal nejlepším českým pilotem vozu S1600, Antonín Tlusťák vybojoval na obtížné trati cenné třetí místo ve skupině A.