Pavel Valoušek odjížděl do Českého Krumlova jako jeden z hlavních adeptů na vítězství. Jeho snažení nakonec zhatil defekt, ale i tak se třetím místem absolutně panuje zasloužená spokojenost.

„Pavle, tak Rallye Český Krumlov je za tebou a nakonec třetí místo. Panuje nakonec spokojenost?“

Ano, já myslím, že v celém našem týmu panuje spokojenost. Ze začátku nám naše strategie vycházela podle plánu. Nechtěli jsme extra riskovat, ale zase na druhou stranu moc ztrácet. Byli jsme za Romanem Krestou asi sedm sekund a pak přišel defekt, kterým jsme hodně času ztratili.

„Na poslední zkoušce první etapy jsi dostal defekt. V jaké části RZ se vše stalo a jak k němu došlo?“

Došlo k tomu asi tři kilometry po startu rychlostní zkoušky. Byla to díra na pravé straně silnice. V tréninku jsem u této díry stál asi pět minut. Navíc tato díra byla plná vody. Rozhodl jsem se dát do rozpisu tu díru objet zleva, ale nebylo to nutné, dalo se tou dírou jet i přímo. Jenže jsem chtěl mít stoprocentní jistotu. Při prvním průjezdu jsme tu díru objeli bez problémů. Při druhém jsme ji objížděli stejně jako při prvním, ale díra byla patrně zvětšená a my jsme kolo prorazili z vnitřní strany pravděpodobně o její hranu, protože to nebyla ani nijaká rána.

„Celý druhý den jsi ztrátu sekundu za sekundou stahoval a nebýt onoho defektu, asi bys bojoval o vítězství. Jak se ti jinak jelo? Zaznamenal jsi během soutěže i nějaký jiný problém?“

Ano, druhý den to byla stíhací jízda, kterou jsme si opravdu užívali a bylo to super. Snažili jsme se s autem jet už hodně rychle, ale přitom neudělat chybu a to se nám podařilo. Fakt jsme si to tempo užívali. Žádný jiný problém, mimo defektu, jsme během závodu neměli. Chtěl bych jen poděkovat celému týmu za super spolupráci, mému spolujezdci Zdendovi Hrůzovi za super práci, také panu Varmužovi a mému tátovi. Také velký dík patří Michalu Horovi a Martinu Hrochovi.