Finský závodní jezdec Toni Gardemeister je známý svojí optimistickou povahou, fanoušci automobilových soutěží jej milují pro jeho upřímnost a přátelskost, dívky pak i pro jeho okouzlující úsměv. Jaký ale je skutečný Toni Gardemeister?

Kdo byli nejhlavnější učitelé ve tvé soutěžácké kariéře?

„Jsem hlavně „samostudent“. Juha Kankkunen a Tommi Mäkinen mi dali několik cenných rad a hodně mi pomohli v úplných začátcích. Právě oni dva mi ukázali cestu, jak myslet při soutěžích, dokázat se koncentrovat na správné věci během soutěží…“

Kdo byl tvůj nejlepší spolujezdec? Která z vlastností spolujezdce je pro tebe nejdůležitější?

„Nejsem schopen říct, který z mých spolujezdců byl nejlepší. Všichni byli něčím odlišní, ale musím říct, že všichni byli skutečnými profesionály a spolupracovalo se mi s nimi lehce. Nebo se možná lehce pracuje se mnou :o) Preferuju, když je spolujezdec během své práce klidný, ale dokáže říct svůj názor. Je potřeba mít i dobrou atmosféru v autě, když se k tomu přidá i správný humor, všechno jde hned líp. Spolujezdec musí být na závod vždycky dobře připravený ještě před tím, než se na danou soutěž vydáme.“

Máš hodně zkušeností se soutěžními auty různých kategorií. Které z těch aut ti nejvíce přirostlo k srdci?

„V začátcích se mi hodně líbilo řídit Nissan Sunny, bylo to syrové, ale hodně hrubé auto na řízení. Také se mi líbilo řídit Mitsubishi Lancer WRC, přestože to nebylo na čas nejrychlejší. A možná jsem trochu divný, protože se mi asi jako jednomu z mála líbila taky 307 WRC od Peugeotu.“

Mezi fanoušky automobilových soutěží nejsi populární jen jako pilot mistrovství světa, ale také jako řidič BMW. Proč zrovna tato značka?

„Chtěl jsem postavit BMW pro automobilové soutěže, protože rád řídím auta se zadním náhonem a u nás doma máme pro tyto vozy hodně populární třídu. V sériovém autě je navíc hodně síly. Toto auto je plně postaveno pro rally. Brzdy jsou z Octavie WRC, tlumiče BOS (předtím byly Reiger), upravené zavěšení, bezsynchronní převodovka, motor o výkonu 340 koní (nejlepší ve Finsku jsou kolem 390 koní). Řídit tenhle speciál je SKUTEČNÁ zábava.“

Který moment ze tvé soutěžní kariéry ti nejvíce utkvěl v paměti?

„Je skutečně hodně momentů z různých podniků po celém světě, ale pokud bych měl říct jen jediný, tak to bude určitě Rallye New Zealand 1999 – moje první soutěž s vozem WRC a hned stupně vítězů!“

Která soutěž je tvoje oblíbená?

„Nemám žádného skutečného favorita. Korsika je pěkná, technická a náročná. Švédsko je vždycky pěkné, Monte je prostě MONTE, v Argentině je pěkná atmosféra, líbí se mi taky v Řecku a samozřejmě Austrálie, pokud se jede v Perthu. Jako nejneobvyklejší bych určitě zmínil Safari Rally.“

Co ti nejvíce pomáhá udržovat se v dobré náladě během soutěží?

„Vždycky získám sebevědomí, když zjistím, že na daném závodě máme šanci na dobrý výsledek. Hodně navíc pomáhá, když zjistím, jak velkou podporu mám od přátel a fanoušků, obzvláště, když se závod nevyvíjí podle představ.“

Soutěžní jezdci jsou hodně pověrčiví. Co ty, máš taky nějaký talisman?

„Trošku pověrčivý jsem. Nemám žádný talisman, ale vždycky dělám úkony (připoutání se, zařazení jedničky apod.) ve stejném pořadí a ve stejném čase před startem. Taky nechodím pod schody, černé kočky apod. Ale pátek 13. pro mě není špatným dnem, mnohdy je to spíše naopak.“

Po odchodu od Suzuki jsi poslední rok a půl moc soutěží neodjel. Co jsi dělal?

„Odjel jsem bohužel jen několik závodů. Chtěl jsem i potřeboval víc startů, ale bohužel se to nepodařilo. Na druhou stranu jsem ale měl možnost navštívit jako divák hodně závodů ve Finsku a Evropě (jsem skutečný rallyový šílenec, vždycky když je nějaká soutěž ve Finsku, jedu se dívat; než jsem měl řidičák, tak jsem s otcem nebo přáteli navštívil 25 soutěží za rok!). Na dvou soutěžích jsem byl navíc jako „tvůrce tratě“ – člověk, který naplánuje rychlostní zkoušky a pak udělá itinerář pro závod. Takže pomáhám i po organizační stránce. Na konci prosince jsem navíc rozjel malý business – dovážím do Finska věci od OMP (www.kilpavarusteet.fi).“

Jak trávíš svůj volný čas?

„Jak už jsem řekl předtím, jako divák u automobilových soutěží :o) OK, někdy relaxuju, ležím na pláži, potkávám se s přáteli, jezdím na kole, procházím se po horách a taky sleduju lední hokej.“

Co patří mezi tvé nejoblíbenější hudbu, filmy, jídlo, knihy…

„Poslouchám hodně rozdílné hudby, záleží na momentální náladě. Poslouchám finský pop nebo rock, mezinárodní pop/rock, heavy rock apod. Podobné je to i s filmem, záleží na aktuální náladě. Co se jídla týče, miluju texmex, což je mix texasko-mexické kuchyně, která pochází až z dob Azéků. Nepohrdnu ani italskou kuchyní, také ta řecká není špatná. A během léta SAMOZŘEJMĚ barbeque… Co se knížek týče, nejsem moc častým čtenářem. Ale musím říct, že díla finského spisovatele Juhy Vuorinena jsou skutečně šílená.“

Během své kariéry jsi navštívil hodně zemí. Který stát nebo město bylo z tvého pohledu nejatraktivnější? Kde bys chtěl strávit svou dovolenou?

„Hodně jsem se zamiloval do Austrálie, je hodně odlišná se spoustou zajímavých zvířat (mám rád zvířata, když mám jen trochu volného času, rád navštěvuju zoologické zahrady na různých místech). Dovolenou bych chtěl strávit na nějakém horkém klidném místě, relaxovat někde u jezera či moře. Ale musí tam být možnost dělat i nějaké aktivity, když totiž „nic“ nedělám moc dlouho, začínám být nervózní. Na druhou stranu mám rád Laponsko v zimě, je tam skutečně krásně. Příjemné je strávit tam i podzim, dá se pěkně chodit po lesích.“

Co na lidech oceňuješ a co na nich naopak nemáš rád?

„Oceňuju lidi poctivé a pracovité, naopak nemám rád lidi, kteří se snaží vydávat za někoho jiného, než ve skutečnosti jsou. Taky nemám v lásce arogantní lidi.“

Máš ve svém životě nějaká pravidla, kterými se řídíš?

„Žiju den ode dne, člověk nikdy neví, co se může zítra stát.“

Jak si představuješ svůj ideální den?

„Nevstávat moc brzo ráno, pak trošku sportu. Dopoledne se projet v závodním autě pro zábavu, poobědvat se skupinou přátel. Odpoledne relaxovat na pláži, možná se projet na vodním skútru. Následuje večeře s dobrými přáteli, poté možná jeden film před spaním… Možná to není ten úplně ideální den, ale jen jedna z jeho verzí :o)“

Máš nějaký sen?

„Mým snem je pořád stát se mistrem světa v automobilových soutěžích. V budoucnu bych rád provozoval vlastní soutěžní tým.“

Budeme tě moci vidět v letošním roce ještě někde na závodních tratích? Jaké jsou tvé plány pro nadcházející roky?

„Letos bych chtěl ještě odjet pár závodů. Snažím se zajistit si start na jednom závodě IRC a/nebo soutěži MS, pak se možná ještě představím s BMW na Rally Saarenmaa v Estonsku, něco se rýsuje i koncem září v Litvě. Pro následující rok se snažím sehnat budget na starty v IRC nebo SWRC. V roce 2012 bych se chtěl vrátit jako profesionální jezdec.“