Spokojenost v cíli letošní Tour de Corse vyzařovala jak ze zaslouženě prvního Thierryho Neuvilla, tak i z druhého Jana Kopeckého, tedy dvojice, která dominovala této středomořské rally, když výkony obou mladíků byly opravdu vynikající. Přinášíme závěrečné komentáře z cíle letošní třetí soutěže IRC nejen z pohledu této dvojice, ale i dalších pilotů.

Thiery Neuville: „Byl to hodně dlouhý den. Po celý den se náš náskok držel okolo šestnácti vteřin a udržet ho bylo hodně těžké, protože Jan do toho šel naplno. Ale nakonec jsme odvedli dobrou práci a překvapili sami sebe. Byl jsem trochu nervózní, protože až do poslední zkoušky nebylo o ničem rozhodnuto a jelo se opravdu rychle. Ale měli jsme dobrý rytmus, rozpis i auto. Jasně, občas se něco může stát, ale tentokrát jsme měli i trochu štěstí, ale i to je při rally potřeba. Naše vítězství je dobré i pro Peugeot, který potřebuje body, ale samozřejmě je cenné i pro mě. Myslím, že už na Kanárských ostrovech jsme fungovali dobře, ale teď se nám konečně podařilo zvítězit a doufám, že si podobně povedeme i na další rally, i když to nebude snadné. Pokud jde o rally, pro nás to tu bylo letos vše nové a hodně náročné. Museli jsme jet naplno od začátku až do konce a to nás hodně naučilo a byla to velká zkušenost.“

Jan Kopecký: „Jsme rozhodně hodně spokojeni. Bodový zisk za druhé místo je určitě cenný, hlavně do hodnocení šampionátu. Auto fungovalo po celou soutěž skvěle. Některé zkoušky se nám povedly lépe, některé hůře, ale to bylo asi dáno tím, že jsme na Korsice dlouho nejeli. Kdybychom se vrátili třeba příští rok, tak už víme, jak se co nejlíp připravit. Letos bylo asi nejtěžší udělat správný rozpis, protože těch zatáček je tady strašně moc a pokud člověk nezná charakter zdejších tratí, tak je to hrozně složité.“

Freddy Loix: „Třetí místo je jako výsledek dobré, ale občas jsem byl hodně vzdálen časům Thierryho Neuvilla a Jana Kopeckého. Ale nakonec jsem si řekl, že se soustředím na vývoj šampionátu a odjedu jako vedoucí jezdec průběžné klasifikace, což se povedlo. V průběhu prvního a na začátku druhého dne jsem si moc nerozuměl s motorem, výkonově to bylo na mě hodně nervózní. Pak jsme udělali nějaké změny a začalo se to zlepšovat. Po celý víkend jsem ale nejel tak, jak je u mě zvykem. Navíc, po šesti sedmi letech, co jsem na Korsice jel naposledy, to i pro mě byla hodně náročná soutěž.“

Piere Campana: „Jsem strašně spokojený. Byla to skvělá rally, ale závěr byl těžký, protože jsme dostali šest kilometrů po startu poslední vložky defekt. Před startem jsem si jenom těžko dokázal představit, že bychom dosáhli tak vysoko.“

Julien Maurin: „Závěr to byl dobrý, na předposlední zkoušce jsme zajeli dobře, ale na poslední jsme se snažili jet hlavně čistě a nakonec prohráli o pět vteřin s Brunem. Ale byl to skvělý souboj. Navíc jsem tu napoprvé získal spoustu zkušeností. Naučili jsme se toho hodně o autě, vylepšili nastavení. Máme z toho dobrý pocit a navíc jsme bojovali s dobrými piloty, což je přínosem.“

Bruno Magalhaes: „Měli jsme štěstí a taky jsme do toho na závěrečných zkouškách šli naplno. Zajeli jsme ale moc dobře, hlavně na poslední zkoušce. Nebylo lehké udržet naši pozici před Mikkelsenem, vyhrál zkoušku s fantastickým časem. Myslím ale, že jsme si to nakonec zasloužili. Byla to těžká rally, ale získal jsem tu dost sebedůvěry, hlavně poté, co jsem byl zpočátku hodně opatrý. Během rally jsme se stále zlepšovali a na konci z toho byly moc dobré časy. S autem se mi jelo moc dobře, momentálně se těším na další start.“

Toni Gardemeister: „Konec byl trochu dramatický, protože nám na předposledním testu odešla spojka. Špatně se tedy řadilo a ke všemu nám pak ještě přestala fungovat ruční brzda. Snažili jsme se ještě odvzdušnit spojku před poslední zkouškou, ale začala téci a kompletně vytekla. Pak bylo hodně těžké odstartovat do vložky, zhaslo nám to, a měl jsem dost obavy o dojetí. Výsledek soutěže pro nás není úplně perfektní, ale OK, víme co máme udělat s autem a také co dál dělat ohlědně nastavení, abysme v dalším průběhu sezóny jeli rychleji. Dalším podnikem by pro nás měla být soutěž na Jaltě.“

Patrick Sandell: „Byla to snad nejtěžší soutěž, kterou jsem kdy jel. Když mám na šotolině či na sněhu problémy s nedotáčivostí auta, vím přesně co mám udělat a jsme na tomto povrchu pokaždé rychlí, ale na asfaltu toho prostě potřebuji víc odjet a víc se toho naučit. Místy to bylo i pocitově opravdu hodně rychlé a byl jsem spokojený, ale pak jsem viděl výsledkovou tabuli a bylo to v pytli. Před další rally musíme zapracovat na sobě i na autě, musíme startovat s autem, kterému můžu stoprocentně věřit. Podle mě není potíž v rozpisu, jen si musím ujasnit, kde mám jet víc v klidu a kde přidávat. A taky se srovnat s autem, abych si byl jistý tím, že to nebude nedotáčivé nebo to neuklouzne, že mám správnou adhezi. Myslím, že když na tom zapracujeme, dokážeme příště zajet o dost lepší výsledek.“

Tošihiro Arai: „Byl to těžký závod, ale získali jsme spoustu informací k autu a pneumatikám. To se samozřejmě bude hodit do budoucna. víme, jaký směrem máme jít dál s nastavením auta a to je hodně důležité. Na posledních dvou zkouškách už auto fungovalo docela dobře, takže jsme se ještě ve finále dobře svezli. Příště mě čeká šotolina, takže doufám, že to bude v pohodě.“

Jazíd Al Rajdží: „Moc jsem se tu naučil, ale také jsem si to moc užíval. Zlepšil jsem se na brzdy, což je na asfaltu hodně důležité, líbilo se mi to. Oproti šotolině je to velký rozdíl. Pro mě to bylo jednak relativně snadné, protože zatáčky se navzájem dost podobaly, ale také těžké, protože se hodně měnila přilnavost, musel jsem chodit tvrdě na brzdy. Vlastně to ani všechno nedokážu popsat. Soutěž se mi ale moc líbila. Bylo to moc hezké, zkoušky se mi moc líbily a rád bych si něco podobného ještě zopakoval.“

Petr Brynda: „Jeli jsme sem s cílem soutěž dokončit, což se nám povedlo, takže jsme nadmíru šťastní a moc spokojení. Dali jsme do toho opravdu všechno a snad se nám to povedlo. Jsme bronzoví v Clio Cupu, i když dostat od prvního deset minut asi není moc velká sláva, ale opravdu smekám před těmi, co tady dokáží s těmito auty jet takto rychle, to je asi opravdu umění. Budu rád, pokud se to takto aspoň z poloviny naučím, protože si myslm, že jsem nejel úplně nejhůře, ale pořád to bylo o minutách. Ale třetí místo je super, nejeli jsme sem ani s cílem bodovat. Těžko se mi teď něco srovnává, protože jsem hodně unavený, ale je pravda, že u nás bysme takovou soutěž těžko našli. Když mi bylo řečeno, že jsem si vybral nejtěžší asfaltový závod na světě, myslel jsem si, že to zase tak hrozné nebude, protože třeba Barumka je taky těžká, ale teď tomu opravdu věřím, nic těžšího jsem v životě nejel.“