(ne úplně doslovný překlad tiskové zprávy Petschl Motorsport Rally Teamu z Janner Rally doplněný mými poznámkami...)

Tento víkend oslaví Jänner-Rallye své třicetileté narozeniny. Niki Glisic a Josef Král je oslaví skutečně neobvyklým a poněkud dobrodružným způsobem... Společným startem! Vznik jejich přátelství se datuje už před mnoha a mnoha rally v Rakousku i v Čechách, a díky tomu už na nejednom „vyhlášení výsledků“ (obvykle v pozdních nočních hodinách :-) zazněla i myšlenka jejich společného startu… Zpočátku to vypadalo vždy jen jako „nevinné hecování“ (Rakušáci pro to mají krásný název Šňapsidee :-D).

„Jo, a taky to tak mělo zůstat... Mohl jsem si ušetřit tři měsíce bezesných nocí. Fakt by se ten alkohol po závodech měl zakázat, nebo by na něj měl FAS vydávat nějaké „licence zodpovědného pijáka“. Člověk kolikrát plácne něco, co už pak nejde vzít zpátky...“

Nikiho stálý spolujezdec Alfred Glaser nemůže bohužel na letošní Jänner-Rallye startovat, takže najednou bylo potřeba najít za „všemi rallyovými mastmi mazaného Frédla“ co nejlepší náhradu. Niki, oblíbený rallyovými fanoušky nejen „doma“ v Muhlviertelu, známý mj. i tím, že dělá všechno jinak než ostatní, dlouho nepřemýšlel a zavolal Staré Lišce (tak mi Niki s Frédlem říkají od té doby, co jsem se jim přiznal, kolik mi je roků a jak dlouho jezdím :-D Dokonce se to po půlnoci naučili perfektně vyslovovat i česky...).

...(mnoho)...letý Čech, který četl noty už možná několika generacím jezdců, se těší na společné „bojové nasazení“ s rakouským rallyovým srdcařem: „Niki je díky atraktivnímu stylu jízdy i u nás v Čechách diváky nadšeně přijímán jako stoprocentní záruka dobré rallyové zábavy, i když by se zdálo, že vedle české špičky s vozy S2000 s „veteránem“ nebude mít moc šancí... Tím spíš mě těší, že naše původně jen „hospodské tlachání“ se nakonec skutečně realizuje. Pokud má paměť sahá, budeme asi po dlouhé době skutečně první „staré dobré rakousko-uherské“ duo, se kterým bude v závodním autě sedět i jazyková bariéra...

Ale nemyslete si, že jsem takový hlupák, jak vypadám. Já totiž už skutečné viníky znám a klidně Vám je tady „nabonzuju“. Je to v první řadě Marcel Tuček, na kterého jsem se chvíli Nikimu vymlouval, když mě od července „uháněl“. Protože mi v říjnu v jedné ze svých pesimistických chvilek řekl, že Jänner-Rallye nepojede... No, a mrkněte se do startovní listiny… Maj ho tam! A pak taky „Frédl“ Glaser. Protože si postavil Lancii Delta a chce s ní sám závodit. Ne že bych měl něco proti jeho závodění, auto má jako ze salónu, za skleničku taky umí vzít, určitě bude dobrej i jako jezdec... Mohl tu dokonce i klidně s Nikim jet, protože ho na Jänner jako jezdce nakonec pořadatelé nevzali (rozhodli se, že tam může startovat jen někdo, kdo úspěšně dokončil dvě rally... Není to náhodou nějaká forma rasismu? Od nás to nemají...), a on se po této rallyové urážce „zavzdušnil“ a řekl, že ho tam letos v závodní kombinéze nikdo neuvidí...

Na jedné straně se těším na tento skutečně neobvyklý experiment, na druhé straně mám ale strach z toho, jestli to skutečně zvládnu, abych Nikimu nějakou svou chybou nezkazil domácí rally. Vždyť z toho, co jsem zvyklý psát po léta a číst českým pilotům, si tam nemůžu dát stejnou ani tečku, aby mi „do kompjůtru“ v nějaké vypjatější chvíli „nenaskočila“ čeština...

Ten, kdo o mém zdraví pochybuje už déle, musí teď už mít definitivně jasno. Spolujezdec je všeobecně člověk omylný (resp. vždycky se na něj všechno svede :-D), a já si ty komplikace ještě „způsobuji dobrovolně“... Ale člověk si asi fakt zvykne i na šibenici. Když už jsem jakž takž v sobě strávil to, co jsem slíbil, v pondělí večer mé spolujezdecké ego utrpělo další ránu - zatímco ostatní kolem nás slavili Silvestra a soutěžili o to, komu to utrhne víc rukou (to je zajímavý, a tohle nikdo zakázat nechce :-D), my jsme se jeli s Nikim projet a zkusit si pár kilometrů společně napsat a přečíst. Bylo to strašný! Teda, jenom z mé strany... Jedou se snad všechny rally jen pro to, aby člověk na sklonku své kariéry sám chtěl všechno zapomenout? Niki se mě sice snažil povzbudit (tvrdil, že čekal, že naše první „poprvé“ bude daleko horší), ale já věděl svý. Místo půlnočního ohňostroje jsem pak na pokoji koukal do stropu a myslel na to, že jestli to novoroční rčení fakt platí, tak já budu po celý letošní rok asi neschopný vůl...“

Niki Glisic to vidí trochu jinak: „Pro mě je v první řadě důležité, že mezi jezdcem a spolujezdcem funguje „rallyová chemie“. Právě lidský faktor hraje největší roli, a zejména v noci nebo v mlze je strašně důležité, že se na sebe navzájem můžeme spolehnout, i když jsme skoro slepí (a tentokrát budeme občas možná i němí…J). Jak všichni víme, startovat na Jänner-Rallye nejsou žádné „dětské narozeniny“, skoro v každém okamžiku je to „všechno nebo nic“. Na této soutěži odevzdat jen 99% výkon je pro mě jen těžko představitelné. Ostatně, na tom se shodujeme s Pepou oba... Takže to tam prostě oba „dáme“ jak se má...

Bohužel umím zatím jazykem mých „severských“ kamarádů jen pár slov, takže dokud Pepa bude umět německy líp než já česky, bude němčina (minimálně pro diváky :-D) jistější. Jeho výslovnost je pro mě už teď krásně srozumitelná, ale zatím je poněkud plachý, co se týče hlasitosti... Asi jako když Karel Gott čte někomu pohádku před spaním… Ale on se probudí, hned jak to s ním poprvé před shakedownem nastartuju...“

„Hm, jemu se to mluví, když česky umí říct jen: Servus, Stara Liška :-)! Ale já umím taky pěkně seknout Králičím drápem… Jestli se ve zdraví „dožijeme“ sobotní etapy, načtu mu tam jednu „erzetu“ v češtině, ať ví, zač jsou toho v Olomouci tvarůžky… :-D. Ale Francoisovi Delecourovi ten jídelní lístek v hospodě přeložil do francouzštiny excelentně, fakt respekt...“

„Na základě zvláštních ustanovení Jänner-Rallye jsme bohužel byli tento rok vyřazeni z historiků, a tak musíme s naším 26 let starým BMW M3 E30 startovat ve skupině 12 – pro nás to znamená zejména, že budeme mj. závodit např. proti vozům VW Polo a Nissan Micra. Něco takového je podle mě absolutní nesmysl, a kromě toho nám to bere chuť a motivaci prát se o „bednu“. No a tak se místo toho holt soustředíme na naše hlavní „poslání“, a sice na maximální potěšení z jízdy na alespoň občas zasněžených tratích pro nás i pro diváky,“ neskrývá domácí pilot, jak se na očekávané „megadivadlo“ těší.

„Ano, je to pravda. „Střelení“ lidé mají občas opravdu ulítlé nápady… A ti „nejujetější“ z nich se je pak dokonce pokouší uskutečnit. Držte mi palce, kanálama bych to měl odtud domů fakt daleko...“

Vaše (už zase) úplně Nezkušená Liška