Mezi štiky ve Volných pohárech a Rally cupech patří jistě i Štěpán Zabloudil. Dvaačtyřicetiletý jezdec z Prahy dle svých slov jezdí pro radost, ale během své krátké soutěžní kariéry musel již několikrát rozšiřovat poličku pro poháry. Nyní přinášíme Štěpánovy často úsměvné postřehy.

Ahoj Štěpáne, snad tě nenaštvu úvodní otázkou, ale přesto mne to nutí se zeptat. Tvé příjmení se do rally nějak nehodí.

„Znám horší jména. Třeba Quentin Kokta, nebo Mercedes Šunková, nebo Lakatoš Armani, tady rodiče zcela jasně předvedli svoji stupiditu a zoufalou snahu se odlišit. Ale je samozřejmě pravda, že moje příjmení svádí k pošťuchování a poznámkám. Vtipné beru, hloupé přehlížím. A jsem moc rád, že se tatínek nejmenuje Šourek.“

V rally nebloudíš i díky spolujezdcům. Upřímně, za dva a půl roku jich bylo požehnaně. Proč takové manévry na pravé sedačce spolujezdce?

„Jednoduchá otázka, složitá odpověď. Začátky bych do toho nepočítal. První tři soutěže a tři mitfárové je, myslím, v normě. To jsem se učil rozpis psát, vidět silnici a stejně jsem nebyl schopen nic poslouchat a jel jsem pochopitelně výhradně na oči. Z mé vůbec první RZ, která měla 9 km, jsem slyšel jenom 'brzda levá 5'. Pak už to bylo zajímavé, Martinu Plockovi po čtyřech soutěžích praskly žaludeční vředy a Pavlu Adámkovi hned po následující soutěži objevili nádor na plicích (už je naštěstí ok a zase čte noty). Později jsem jednu soutěž jel s Jirkou Kalistou a ten mě doporučil svojí ženu Martinu. S ní jsem odjel většinu závodů a musím říct, že je skvělý mitfára. V polovině další sezony jsem oslovil na zkoušku Martina Pecinu, abych zkusil, jak mě to půjde s chlapem. A poslední do řady je Ája Krausová, kterou jsem oslovil, protože jsem chtěl pohár za nejlepší smíšenou posádku, když Martina Kalistová nemohla... Vlastně je to jasný jako facka. :-)“

Na otázku, proč máš vedle sebe spolujezdkyni, jsi jistě už mnohokrát odpovídal. Je to zřejmě tím, že soutěžíš i o pěknou posádku a s klukama to nějak nejde?

„Ne ne. Pohlaví dle mého na funkci mitfáry nemá vliv a o nejhezčí posádku taky nesoutěžím. Ale pohár za smíšenou posádku je samozřejmě bonus. Má to i své výhody. S Martinou jsme například probrali spousty podrobností o těhotenství, kojení, přebalování, pudrování, dokrmování, očkování a já nevím o čem ještě. A jelikož to bylo v době těhotenství mé milované ženy Moniky, je vlastně Martina taková naše 'dálková' teta ... :-)“

Nesvazuje tě tak trochu ženský hlas na erzetách? Přece jen když praštíš s klukem, není to až tak 'hrozné'...

„Myslel jsem si, že ženský hlas ve mně bude evokovat něco jako v tom smyslu 'zase sis neuklidil ponožky', ale opak je pravdou. V helmě zní ženský hlas jasněji než chlapský. A nemám pocit, že bych jel se ženskou pomaleji než s chlapem. Nikdy mě nenapadlo se na to takhle dívat.“

Nechme spolujezdce oddychovat a pojďme k tobě. Co tě přivedlo do rally?

„Náhoda. Jako každý kluk či chlap jsem si vždy chtěl někde v něčem zasoutěžit. Ale bylo spousty jiné práce či starostí. Až když jsem potkat Michala Černého a já si vyzkoušel jeho Imprezu. Dodnes s ní závodím a dělá mě jenom radost.“

Ve volných pohárech pravidelně startuješ se Subaru Impreza STi. Jak se ti s ní jezdí?

„Subaru Impreza je ikonický vůz. Není zdaleka nejlepší, Evo IX je rozhodně snazší na řízení i na údržbu a má lepší motor, ale Subaru je Subaru. To auto je nádherné, má skvělý zvuk a vzbuzuje emoce. To EVO neumí. A mě navíc baví, že tohle auto musíš zkrotit, nedá ti nic zadarmo. Ale když to auto vezmeš pěkně u držky, tak potom teprve začne fungovat. Subaru je pro chlapy.“

V loňské sezoně jsi dosáhl na absolutní vítězství v Rallye Cupu a na 2. místo ve Volném poháru. Předpokládám, že se sezonou jsi spokojený.

„Dalo by se říct, že jsem. Vždy je co zlepšovat, ale sezona to byla krásná.“

Když se podíváme na tvé výsledky, tak pokud jsi dojel až na rampu, tak to bylo nejhůře 6. místo absolutně. Jaká je kvalita soutěžících a celková úroveň závodů ve volných pohárech a cupech?

„Dobrá. A pořád se to zlepšuje. Jak soutěžící, tak organizace.“

Pokud jsi dojel ... Do výčtu odstoupení patří i havárie, k nimž není v rally daleko. Ty máš za sebou tři. Která byla nejhorší?

„První havárie byla spíš takové nedobrzdění, kde jsem skončil asi metr od silnice a kdyby tam byl lepší terén, mohl jsem jet dál. Nejhorší byla ovšem druhá rána. Tady jsem v plné rychlosti předjížděl jezdce přede mnou, kterého jsem dojel. Boule od kořenu stromu na krajnici mě vyhodila a ve 150ti km rychlosti jsme minuli čtyři stromy a přerazili jeden sloup. Zde jsme měli velké štěstí a můj anděl měl těžkou šichtu. Dalo se tehdy dělat spousty věcí, zpomalit, předjet pomalejší posádku až na širším úseku atd. Třetí havárie byla v noci a to jsem prostě jenom moc tlačil na pilu a gumy se rozhodli jinak. Asi v 85ti km rychlosti jsem šel čelně do zdi plotu. Žádná z havárií neskončila zraněním nikoho. Sezonu 2012 jsem odjel bez nehody a doufám, že už to tak zůstane. Lidi co mě znají vědí, že jezdím v podstatě velmi opatrně.“

Jistě sleduješ i vyšší levely české rally. Jak tedy hodnotíš český mistrák?

„Abych byl upřímný, tak to moc nesleduji. Takže to ani neumím zhodnotit.“

Přímo se nabízí otázka, neuvažuješ o přestupu třeba do rallysprintů?

„Pokud by byl systém FASu nastaven tak, abych dostal licenci na 4x4 v té nejvyšší kategorii, kterou teď již čtvrtým rokem pojedu, tak možná ano. Po letošní sezoně, budu mít odjetých asi 3000 ostrých km v RZ s vozem silnějším než jezdí v MČR, takže zkušenosti bych měl, ale obávám se, že tohle FASu stačit nebude. A já zase nebudu jezdit malorážku předohrab, abych si vyjezdil licenci na silné vozy.“

Kam by jsi to chtěl v rally dotáhnout?

„Nemám žádné speciální mety. Začal jsem jezdit natolik pozdě (je mě 42), že by byla i hloupost chtít soupeřit s mladými. Jezdím především pro radost. Když se vše povede, není havárie, auto vydrží, nějaké to divácké místo proletím bokem a navíc na mě zbude nějaký ten pohár, jsem spokojen. No není to báječně strávená sobota?“

Jaké jsou tvé jezdecké vzory?

„Nemám žádný vzor. Každý jezdec má něco, co mě baví a co stojí za to vidět. Co se týká přístupu k rally, tak asi Drotár, co do rizika třeba Kuzaj, vyrovnanosti Loeb, nasazení Solberg.“

A na závěr nám prozraď něco ze svého soukromí. Co máš rád a jaké jsou tvé neřesti?

„Mám rád pohodu, klid a chytré lidi. Je to sice fuška, ale všeho se mě dostává. Mám rodinu, kam se rád vracím, dělám práci, co mě baví, dělám sport, co mě těší s lidmi, které vždy rád vidím. Takže co si mám přát víc? Snad jen ať to takhle vydrží :-)“