Spolujezdec Petr Píža se v rally pohybuje třetím rokem. Hodně zkušeností přebírá od otce, který také dělá spolujezdce. V posledních dvou letech můžeme Petra Pížu vidět ve voze s Ondrou Bisahou.

Jak ses dostal k rally?

„Vzhledem k tomu, že můj táta jezdí také rally, tak závody navštěvuji již od mala. Ještě jako malý špunt jsem s ním jezdil po závodech, kde většinou panovala super atmosféra, protože ostatní závodníci s sebou také brali své syny, tak bylo o zábavu vždy postaráno. Na to velice rád vzpomínám. Ale v té době bylo ještě mým snem stát se druhým Jardou Jágrem. I přesto, že mě rodiče v hokeji hodně podporovali, rally si mě stejně našla. Nejprve jsem to zkoušel za volantem rodinného klenotu - našeho žlutého mini coopera při slalomech a následně jsem přešel na závody do vrchu v rámci seriálu KW Berg. Po té jsem přesedlal na druhé sedadlo a s Jindrou Láníkem proháněl Clio ve volném poháru už jako spolujezdec.“

Jaký máš sen v rally?

„V rally se spíš držím při zemi a snažím se si dávat celkem reálné sny. Proto se mi již některé splnily, například závod v S1600 (Rally Vsetín s Petrem Zedníkem a Fordem Fiestou), start na domácí Barumce (dvakrát s Ondrou Bisahou). Mým dalším snem, kterého bych rád dosáhl, je projet v zvodním autě přes Col de Turini nebo závodit celou sezónu v S2000 (tady už ta reálnost trošku utíká). Vysněným autem je pak Lancia Stratos. Vzorovou posádkou pro mě je, respektivě byla, dvojice Sebastien Loeb s Danielem Elenou a vždy jsem obdivoval také Colina.“

Jaká je spolupráce s Ondrou Bisahou?

„V první řadě musím Ondřejovi poděkovat, že mi loni dal tu šanci a posadil vedle sebe mladého a nezkušeného spolujezdce. V té době to nebylo úplně jednoduché sehnat tak kvalitní angažmá. Předal mi spousty zkušeností. Jinak si myslím, že jsme každý jiná povaha a dokážeme se v autě doplňovat tak, aby to mohlo fungovat.“

Jak hodnotíš průběh letošní sezóny?

„Z letošní sezóny mám zatím smíšené pocity. Na jednu stranu dokážeme jet s naší cédvojkou celkem rychle a stabilně, z čehož mám obrovskou radost, která se ale letos často proměnila ve smutek a beznaděj, když jsme nedojeli až do cíle. Bohužel i v Jeseníkách jsme museli vypít kalich hořkosti až do dna a věřte, ještě to chvíli potrvá, než se s tím srovnáme.“

Co děláš, když nezávodíš?

„Když nezávodím, tak musím chodit do práce, pracuji v bance. Ale jinak mezi mé další záliby patří sport – hlavně lyže, hudba – DnB, rád také pracuji na zahradě nebo cestuji. A vždy když to jde, zajdu za kamarády na pokec.“

„Na závěr bych rád poděkoval své rodině, přítelkyni, kamarádům a kamarádkám za to, že mi pomáhají, podporují mne a fandí.“