Sezona 2015 je u konce a s ním přichází i čas hodnocení. O jedno takové jsme požádali Antonína Tlusťáka. Otevřeně hovoří mimo jiné o tom, proč startuje raději v zahraničí, než na domácích soutěžích.

Máme konec roku a s ním přichází i bilancování sezony. Jak tedy hodnotíš sezonu 2015?

„Letošní sezona byla po jezdecké stránce výborná. Co se týká šotolinových závodů, tak ty mi vyšly skvěle. Už v Lotyšsku jsem zajížděl velmi dobré časy a nebýt jedné erzety, kde jsem všechno nechal a byl dvakrát venku, tak z toho mohl být fantastický výsledek. Bohužel jedna rychlostní zkouška zhatila celé mé snažení, ale i tak jsem s mým startem spokojený. Na Azorech jsem zajížděl nejlepší šotolinový závod, co sem kdy jel. To vše jen do doby, než jsem vyletěl z cesty a urazil kolo. Druhý den jsem se vrátil do závodu v rámci super rally a byl tak nabuzený, že jsem pokračoval ve výborných časech. V Belgii se jelo na asfaltu a i zde byl slušný výsledek. Ten mohl být ovšem i lepší, neboť jsem se snažil vyvarovat chyb, kterých jsem se zde dopustil v minulosti a příště zde pojedu s větším nasazením. Na Barum rally nebýt defektu, tak to mohla být nejlépe zajetá Barumka, co jsem kdy jel. Na Kypru jsem jel kousek za Mírou Tarabusem a tuto rally hodnotím kladně. Z Řecka jsem si dovezl body, tudíž cíl jsem splnil. Ve Švýcarsku jsem chtěl být taky na bodech a myslím, že jsem na to měl. Na nejdelší zkoušce soutěže jsem chtěl zatáhnout, neboť právě tady jsem měl šanci porazit enka, ale přišla drobná jezdecká chyba a havárie. Autu se moc nestalo, ale než by nás diváci dali zpět na kola, rozhodli jsme se v závodě nepokračovat. Evropa byla podle mne dobře zajetá a do každého závodu jsem šel naplno, bez myšlenek na taktickou jízdu.“

Jak jsi vzpomínal, startoval jsi hlavně mimo Českou republiku na závodech mistrovství Evropy. Proč právě tento šampionát?

„Evropu už jedu několik let a tyto soutěže znám. Jde o kvalitní a krásné soutěže s náročnými rychlostními zkouškami. K rozhodnutí jet za hranicemi mne tak trošku donutila situace v Česku, kde není v automobilovém sportu dobrá atmosféra. Pořadatelé zde bojují s tratěmi a uspořádáním rally celkově, na sprintech se pro změnu omezuje klasifikace, kdy se odpírá titul. Podle mne například Kopná by i letos měla atraktivní startovní pole a diváci by nebyli nijak ochuzeni, neboť na kvalitní soutěže se jezdci rádi vracejí. Na druhou stranu chápu pořadatele, kteří se snaží roky něco vybudovat a pak jsou jim hozeny klacky pod nohy, že s pořádáním rally končí. Nebo když si vzpomenu na Pražský rallysprint, kde byl odepřen start jezdci s autem, které nebylo na českých značkách, tak tato rozhodnutí člověk nechápe. Na tomto závodě nešlo o body, ale o šou. V Česku občas přijdou rozhodnutí, které jsou dobré, ale pokud jsou špatně ventilovaná, jsou ke škodě. Měla by zde podle mne panovat daleko větší komunikace, a tím by se zachovávala vysoká atraktivnost domácích soutěží. Další věc, která mi říká, abych jel v zahraničí, je fakt ze školení jezdců, kde když slyším, jakým arogantním a nadřazeneckým stylem přednáší někteří činovníci, tak s těmito lidmi se na soutěžích nechci setkávat. Rally by měli vést lidé, kteří soutěžemi aktivně prošli a znají je ze všech stran, jako například Roman Kresta, a ne lidé, kteří stáli ne mezi za páskou a kibicují.“

Který ze závodů ME v tobě zanechal největší dojem?

„Pokud vyjde počasí, tak nejkrásnější závod je na Azorských ostrovech. Tato soutěž má prostě své kouzlo v prostředí, kudy se jede. Krásné zkoušky jsou například ve Švýcarsku. Pro mne bylo trošku zvláštní Irsko, kde jsem startoval poprvé. Naopak vloni jsem byl hodně zklamaný z Kypru, což letos říct nemohu. Letos postavili rychlostní zkoušky jinak a i zapálení pořadatelů bylo cítit zcela jiné. Tady si nechali poradit a úroveň se zvedla. Trošku nechápu, proč je a bude v kalendáři řecká rally. Letos nás i pořadatele potrápilo počasí. Je podle mne ale nesmysl udělat rychlostní zkoušku dlouhou 45 kilometrů a vzápětí dát pětikilometrovou erzetu. Já se stavím za koncepci, která se jede například na Kypru, kde je více zkoušek, byť kratších.“

Lze nějak porovnat kvalitu evropských soutěží s domácími závody? V čem jsou české závody lepší a kde naopak pokulhávají?

„Co se týká samotných pořadatelů, tak u nás dělají lidé soutěže srdíčkem a je v tom vidět jejich zapálení pro rally. Klobouk dolů před nimi. Samozřejmě, když jsou jim házeny klacky pod nohy, tak tu chuť ztrácejí a zbytečně se vrhá stín na jejich práci, i když za to nemohou. Pořadatelé a jejich nadšení je podle mne výborné. Pokud se podívám na tratě, tak by měly být u nás jiné zákony. Na Azorských ostrovech jedeme soutěž v chráněném parku a pro místní lidi je zdejší rally svátkem. I tady jsou policisté, kteří hlídají, abychom nepřekračovali rychlosti, ale oproti Česku nám pomáhají. Doma máme problémy při seznamovacích jízdách i v průběhu závodu. U nás policisté nechápou, že pokud jedeme na čas přejezd a tuto cestu ucpou diváci, tak prostě musíme jet rychleji. Pak nastane zastavování posádek a často až buzerace ze strany orgánů. Tím ale nechci házet všechny české policajty do jednoho pytle. Zkrátka i po této stránce je velký rozdíl u nás a v zahraničí. Další obrovský rozdíl je například při přejímkách. V Evropě se klade největší důraz na bezpečnost a nikdo neřeší, zda mám stínící fólii o centimetr větší nebo menší. U nás se do nedávna hodně bazírovalo na maličkostech, které neovlivní výkon vozu.“

V průběhu sezony jsi startoval také v seriálu GPD rally cupu 2015, který jsi vyhrál. Jak se zpětně díváš na toto závodění?

„Závody pořádané Silvestrem Mikuláštíkem přišly v období, kdy byl na soutěže v Česku hozený špatný stín. Podle mne mohl za soutěže více bojovat samotný autoklub, což se nestalo. Proto přišel Silva s myšlenkou soukromých závodů a mě se tato koncepce zamlouvala od samého začátku. Nakonec se z těchto soutěží stává prestižní závodění, kdy například pro vítězství v Sosnové jsme si já i Silvestr pořídili vozy specifikace WRC. Mimo závody zde panuje perfektní atmosféra, kdy si jezdci půjčují mezi sebou potřebné náhradní díly, bez ohledu na rivalitu. Člověk jede na závody s pocitem, že si zde užije spoustu legrace, ale také si výborně zajezdí. Letos v gépédéčkách startovali například Martin Vlček, Jarek Orsák, Tomáš Kurka nebo Roman Odložilík, s kterým jsem do posledního závodu bojoval o celkové vítězství. Závěr seriálu byl pěkný a napínavý a já jsem rád, že jsem urval další celkové prvenství.“

Jedna sezona skončila a za chvíli startuje další, už máš představu kde s čím a s kým vyrazíš do rychlostních zkoušek?

„Můj plán pro příští rok je hodně podobný letošní sezoně. Z toho vyplývá, že chci opět startovat na soutěžích mistrovství Evropy a byla by škoda tyto rally opustit. Tak trošku jsem již v Mostě naznačil, že příští rok pojedu s Fabii R5, i když v na tomto závodě jsem měl k dispozici pronajatý vůz. Ze strany továrního týmu mám přislíbeno, že auta do nové sezony budu mít k dispozici. V Evropě budu pokračovat s Laďou Kučerou, se kterým jsem evropské soutěže absolvoval již dvě sezony, a oba toto prostředí dobře známe. Navíc si myslím, že jsme se v autě perfektně sehráli, a to se odrazilo i na časech. Větší výjimku dozná Barum rally, kde bych měl startovat s Ivem Vybíralem. Poprvé bych měl v příštím roce vyrazit do Lotyšska na Rally Liepaja na počátku února.“

Proč zrovna Škoda Fabia R5?

„Pět let zpětně startuji se Škodou Fabia S2000 a toto auto mi strašně moc dalo. Jednak jsem s ní zajížděl krásné výsledky v Evropě, ale také mi škodovka ukázala, že je to spolehlivé a velmi kvalitní auto. Na Mikuláš GPD rally cupu 2015 jsem s S2000 odjel poslední ostré kilometry a nyní chci usednout už do R5. Měl jsem možnost vyzkoušet si i jiné, konkurenční vozy, například s fordem jsem jel vloni v Českém Krumlově. Porovnání tedy je. V příštím roce má přijít ford s novou evolucí R5 a odborníci tvrdí, že by se měl škodovce minimálně vyrovnat. Já však zůstanu u fabie, neboť jí věřím a věřím lidem, kteří tento vůz staví.“

Několik jezdců si vyzkoušelo nevděčnou roli spolujezdce, kdy vezmeš do rukou noty ty? A jak by taková situace dopadla?

„Tato situace u mne asi nikdy nenastane. Samozřejmě, když byl nějaký test, tak jsem na horké sedadlo spolujezdce usedl a převážně to bylo vedle Romana Kresty. V klasické soutěži jsem slíbil jedinému jezdci, že jenom mu budu číst rozpis, a tím byl Miloš Vágner. Miloš jel se mnou sprint ve Vsetíně 2013 a neměl nejmenší problém převtělit se do spolujezdce. Já jsem mu na oplátku slíbil stejnou službu a málem k ní došlo v Jeseníkách, ale vyměkl jsem. Miloš jel totiž s mým autem a já bych jako majitel auta nedokázal přenést přes srdce některá zacházení s vozem. Slíbil jsem mu, že až bude mít své auto, tak to napravím a vedle něj si rád sednu. Bohužel, slib mému velkému kamarádovi jsem nesplnil. A jak by to dopadlo, kdybych byl na sedačce spolujezdce? Kdybych seděl vedle zkušeného jezdce, tak bych zřejmě neměl tendenci ho nějak povzbuzovat nebo naopak brzdit. Pokud bych ale seděl vedle začínajícího soutěžáka, tak bych mu pomáhal. Ale asi bych měl tendenci mu kecat do řízení. Ale jak jsem řekl, tato situace pravděpodobně nikdy nenastane.“

Jak budeš trávit zimní přestávku?

„Zimní pauza moc dlouhá nebude, neboť první evropský závod startuje již zkraje února. I proto jsem rád, že z kalendáře vypadla rakouská zimní rally, protože jinak by přešla jedna sezona do druhé bez odpočinku. V plánu mám, že vrata od motosportu uzavřeme 22.12. a vrátíme se nejdříve po Novém roce. Samozřejmě pokud napadne sníh, tak mám připravené treninkové mitsubishi se správnými koly a brzdami. Po večerech bych pak jezdil, neboť jízda na sněhu dá jezdci strašně moc. Vloni jsem absolvoval školu Johna Hauglanda, což byl pro mne rovněž obrovský přínos. Proto s nadšením uvítám sníh a alespoň takto se budu udržovat v závodním rytmu. Samozřejmě kromě toho si budu udržovat fyzičku. Díky tomu, že kolem týmu si většinu věcí oběhávám sám, tak je můj trenér ze mne na prášky, neboť z pěti tréninků tři zruším. Přes zimu chci ale být čtyřikrát týdně ve fitku a s trenérem udržovat kondičku. Já nelyžuji a ani nejezdím na kole, proto jen fitko a koordinace těla s udržováním váhy.“

Ve tvé dílně není pouze Fabia S2000, ale jsou zde i další vozy, které pronajímáš. Jaký plán je v příštím roce pro ně?

„V dílně se starám o tři, potažmo čtyři auta. Kromě dvou fabií, které jsem měl připravované pro evropské závody, je zde ještě Škoda Fabie R2, kterou v letošní sezoně jezdil Honza Surovič a devítkový lancer, se kterým startovala Ekaterina Stratieva na Barum rally. Honza Surovič zatím zůstane věrný R2 a pojede s ní vybrané závody velkého mistráku. Uvažujeme, že jej vezmeme i na nějakou soutěž v Evropě, což bude jenom dobře pro jeho jezdecký růst. Mitsubishi si přebírá Lukáš Čala a je zatím rozjednané, kde bude chtít startovat. Já jsem ve fázi, kdy chci závodit a abych se při tom staral o další auta, to by nebyla správná cesta. Chci se soustředit na své závodění, a aby mechanici měli čas a klid dávat dohromady méně aut. Úroveň týmu se mi podařilo pozvednout i díky obchodnímu partneru Arrow, který vyslyšel mé porypkávání a na dvoře stojí velký kamion, který budeme přestavovat pro účely týmu. Samozřejmě, že jednou přijde období, kdy i já pověsím kombinézu na hřebík a budu chtít auta pronajímat, ale věřím, že pár let to bude trvat, než tato chvíle nastane.“

Co bys popřál čtenářům Autosportu.cz do nového roku?

„Všem bych popřál pěkné prožití svátků vánočních a hodně zdraví, protože to je podle mne to nejdůležitější. Navíc všem přeji hodně štěstí a mnoho krásných zážitků nejenom v rally.“