Životním úspěchem skončila sezona 2016 pro posádku Martin Paták - Pavel Malaník v rallysprintovém šampionátu s vozem Škoda Favorit ve třídě 14. Proti kvalitním soupeřům se silnějšími vozy obsadili 1. místo a potvrdili kvalitu a připravenost. Určitě to nebyla sezóna jednoduchá, proto jsme oslovili členy a popovídali jsme si.

Samá 2. místa ve třídě 14 a nakonec mistři, sezóna výborná, popiš pocity? Jaká byla oslava titulu?

Martin Paták (dále M.P.) První závod a hned druhé místo, pro nás to byl veliký úspěch, protože v minulosti jsme viděli cíl málokdy. Samozřejmě cílem této sezóny, bylo především dokončit každou soutěž, kde jsme startovali a to se nám podařilo. S Jirkou Hladíkem se nemůžeme rovnat, ale chtěli jsme pokaždé bojovat o stupně vítězů.Takže… Když jsme jeli Vsetín, bylo jasné, že pokud dorazíme do cíle, budeme jistě druzí a celkově nám to bude stačit na 1. místo ve třídě. Oslava probíhala už cestou do Plzně na vyhlášení, kde to to celé vyvrcholilo na místní diskotéce. A slavilo se až do neděle. Víkend byl velmi náročný. Zkrátka jsem počítal, žeuž se to nebude nikdy opakovat.

Celkové hodnocení sezóny z Tvé strany? Co říkáš na letošní konkurenci ve Vaší třídě?

Pavel Malaník (dále P.M.) Na startu prvního závodu jsme vůbec nevěděli, na jakých pozicích se budeme pohybovat. Favoritek byl kompletně zrepasovaný, vždyť na něm Martin (Paták) s mechanikem Adamem (Kruťa) pracovali celý rok, za což bych jim touto cestou chtěl poděkovat. V minulosti nás hodně trápila spolehlivost vozu a tak jsme chtěli letos vždycky dojet, co nejdál. Já jsem na sedadle spolujezdce neseděl celé 4 roky a trvalo mi dva závody, než jsem se do toho dostal na 100%. Na Valašce jsme získali vůbec náš první společný pohár a to byla ta správná motivace. Po výborném druhém místě ve Vyškově jsme se rozhodli odcestovat do Pačejova, který nebyl původně v plánu, ale když se sezóna vyvíjela na jedničku, tak jsme ani neváhali vyrazit na nejvzdálenější a perfektně organizovanou soutěž na západ Čech. Ale byl plný technických problémů (tlumiče, klínový řemen). Zde musím poděkovat našemu Rautovému týmu, jmenovitě Pavle Hanzlíkové, která se o nás starala jako o vlastní. Děkujeme, tetičko. Pak proběhla Barumka, kterou jsme pojali jako testování nových tlumičů a svezení našeho mechanika Adama, což proběhlo na výbornou. Vsetín, to byl zážitek z jízdy, který bych přál zažít každému fanouškovi rally. Fungovala posádka, gumy a hlavně tlumiče. Mikuláše už jsme si pořádně užili. Zkusil jsem si volant a nebylo to vůbec špatné, nakonec to byl velký týmový souboj s mým kamarádem Petrem Krajčou, který se vrátil po roce do škodovky a prohrál jsem jen o nicotné 3.9 s. Jo a málem bych zapomněl na konkurenci ve třídě, Hladík, Hovorka a snad my… . Velký potenciál a budoucnost má mladý Jirka Pohlídal. Motor a převodovka fungovaly celou sezónu bez problémů, poděkování patří Petru Urbanovi a Radkovi Krotkému.

Letos všechny závody dokončeny a to je vynikající. Technika drží, vyplatilo se vynechat loňskou sezonu a postavit téměř nové auto.

M.P. Sezóna 2015 byla opravdu v duchu kompletní repase vozu. Technické závady nás zastavovali často a i mě už to přestávalo bavit, takže volba byla jasná. Mít spolehlivé auto nebo to celé ukončit. Všechno se dělalo nové, elektronika, motor, převodovka, těhlice, poloosy, brzdy a spoustu dalších věcí. Abych to tedy shrnul. Příprava se nám určitě vyplatila, všechny závody dokončeny, a to byl náš sen, který se uskutečnil a my jsme za to moc rádi už kvůli sponzorům, tak našim kamarádům, kteří nám fandí. Za pomoc při přípravě vozu musím poděkovat Adamovi Kruťovi, který mi s tím celou dobu pomáhal a pomáhá, tak i Rakovi Krotkému bez kterého by spousta věcí na autě nebyla.

Podařilo se Ti Martina uklidnit nebo vyspěl? V minulosti to bývalo od něj hodně divoké, někdy až moc… Šel přes hranu nebo nevydrželo auto?

P.M. Martin tak, jako každý zestárl, vždyť je mu už 30 let… Nejvíc na zklidnění se pak projevilo to, že rok makal na autě a viděl kolik času, práce a peněz to všechno stojí. Proto jsme se letos rozjížděli postupně. V minulosti to byl doraz od první RZ a jednou jsme ujeli pouhých 600 m, než auto začalo hořet.

Pocitově Tvůj nejpovedenější závod sezóny?

M.P. Všechny závody jsem si užil, ale nejlepší byl ten poslední Vsetín, protože technika byla zase o krok vepředu a jelo se perfektně. Hlavně jsem měl výborný pocit z nového podvozku. Rychlostky byli krásné a počasí vyšlo na jedničku, takže vše super.

Popiš, jaká panuje ve voze atmosféra při závodě?

P.M. Atmosféra v autě je pohodičková, fakt pohodičková. Do okamžiku startu do vložky. Tam začíná panika a hrůza, co zase bude. Ale to je jen v mé hlavě.

Kde ještě cítíš nedostatky?

M.P. Nedostatky cítím v soustředění se na jízdu, protože od té doby co jsme auto postavili a začal jsem závodit, pořád poslouchám zvuky, co vydává a pokud se něco změní, tak už přemýšlím a nesoustředím se. Dále rozpis, který musím vylepšit, abych se na něj mohl více spolehnout.

Domácí Barumku sis pořádně užíval a pojal jsi to jako šou… Nebál se s tebou mechanik Adam?

M.P. Barum rally jsme si oba náramně užili a snažil jsem se bavit jak Adama, tak i diváky. Především na noční městské RZ… chvílemi jsem to pouštěl už moc. Další dění bylo pohodové až na velké vedro v autě. Myslím, že se nebál a užíval si perfektní atmosféru. V cíli mě dostihla únava a takové malé zadostiučinění, že jsme se krásně povozili a snad má náš mechanik hezký zážitek.

Plány na příští sezónu? Obhajoba titulu?

P.M. Příští rok bychom chtěli začít trošku netradičně, protože se začínásprintová sezóna 8. dubna a to naší domácí oblíbenou Kopnou. Já bych měl usednout vedle mého bývalého a také velmi rychlého jezdce a svést se ve špičkovém voze R2. Martin pojede s Favoritem. S kým, to uvidí. Zatím je to v jednání. No, když už nikoho neseženeme, tak tam posadíme mého bratra a po Kopné se domluvíme, jestli to bude šance na obhajobu, tak pojedeme jako letos.

Velké poděkování patří naším partnerům, bez kterých by se nám tento, troufám si říct historický úspěch, nepodařilo dosáhnout. Firmě Naturvita a Hrbáček Servis-Minolta.

Závěrem jsme dali slovo ještě dvěma členům týmu Rally klubu Paseky. Prvně byl osloven mechanik Petr „Panizzi“ Malaník, který se taky svezl na letošní Barumce jako spolujezdec s oranžovou škodovkou, za volantem s Jardou Krajčou.

Návrat na domácí Barum rally a spatřit cíl, navíc při premiérovém složení posádky, co víc si přát?

Letošní ročník byl pro mě velká neznámá, protože jsem jel s Jardou poprvé a on se mnou taky. Myslím si, že nám to sedlo. Svezení moc pěkné. Řekl bych někdy jako s jeho bratrem Petrem, možná, až na nějaké detaily, ale to je jedno. Jeli jsme si to hlavně užít a to se povedlo. Ten pocit radosti a euforie v cíli poslední vložky, cílová rampa, atmosféra, prostě pecka! Stálo to určitě za to. Pro mě navíc obrovská zkušenost poznat rally i z této stránky.

Ještě otázka na Jardu Krajču. Jaká byla sezóna?

Letos jsi vystřídal jako spolujezdec více šoférů a dokonce jsi sedl za volant na domácí Barumce. V rychlosti zhodnoť z Tvého pohledu uplynulý rok? Rok 2017?

Letošní sezónu jsem pojal jako manažérskou a věnoval se shánění prostředků pro posádku v čele s bratrem. No a když mne někdo oslovil, tak jsem se i svezl, ale nebyla to priorita. Kluci, se kterými jsem letos startoval, všichni výborní a byla radost s nimi spolupracovat a já získával nové zkušenosti s jejich vozy. Jako bonus považuji start na zlínské Barum rally v legendách s naší historickou škodovkou. S kolegou a zároveň mechanikem jsme si to hodně užili. A co je v plánu? Spoustu práce s přípravou již 10. ročníku Besedy se závodníky rally v Želechovicích. Dále připravit podmínky pro posádku Krajča P. – Houšť J., kteří v letošním roce nezklamali, ba naopak, máme z jejich výkonů radost.

Za celý Rally klub Paseky bych chtěl všem popřát do nového roku 2017 hlavně zdraví, štěstí a mnoho úspěchů, posádkám minimum technických problémů a odstoupení, pořadatelům hodně zdaru a divákům spoustu zážitků v blízkosti tratí.