Osmého března uplynuly dva roky od doby, kdy opustil soutěžáckou komunitu Standa Šelmát. Je důležité si na něj vzpomenout, protože jeho stručná charakteristika je - „byl to hodný člověk“, někdy až moc. Je mi ctí, že jsem ho poznal osobně a rád vzpomínám na povídání s ním v Penzionu Zahrádka. Vždy nezbytná cigaretka, usměv a pod nohama jeho pejsci. U řady našich povídání asistoval i další motoristický nadšenec, který už nás taky opustil, žinkovský fotograf Josef Böhm.

Díky Standovi si několik jezdců vybojovalo zajímavé výsledky s auty, které jim nezištně zapůjčil - Jindra Štolfa, Vláďa Berger, Michal Hora nebo Standa Talián.

Také Standa si v závodění, i když po „revoluci“ vrhl svoje síly především do chodu a zaezpečení firmy a později i do provozu penzionu, plnil své motoristické sny. Závodil s legendární Škodou 130 RS, špičkovým favoritem, ex-tovární Škodou Felicia Kit Car nebo s Peugeotem 306 Maxi. Vedle domácích soutěží startoval i v náročných soutěžích Mitropa Cupu, soutěži Mistrovství světa, Eifel Rally festivalu i v Rally Legend v San Marinu. Vybudoval krásnou sbírku závodních škodovek. A své prostory v Zahrádce poskytl pro pořádání soutěží Historic a Legend. Za to vše mu patří velký dík a vzpomínka na skromného a slušného člověka a závodníka srdcaře. On sám za své největší úspěchy považoval především absolutní vítězství v Rallye Plzeň a Lužické hory v roce 1982 se Škodou 130 RS, desáté místo při Rallye Tatry v ME s favoritem, třetí místo celkově ve F2 a sedmé v Mitropa Cupu v roce 2002.

Když jsem psal knížku o jeho kariéře, poskytl mi řadu fotografií, jejichž autory jsou převážně Josef Böhm, Milan Bártík a František Liška. Některé z nich nebyly ještě oficiálně zveřejněny.