www.autosport.cz - Vše o rally sportu

Dnes je 24. dubna 2024, Svátek má Jiří, zítra Marek

Mistrovství světa

ME

MČR a RSS

Ostatní soutěže

Autosport.cz

Ostatní­ soutěže 2023

O statečných chodských Kovařících, kteří na bujných vranících dobyli Acropolis

21. prosince 2023 • 18:30

Zní to jako pohádka nebo pověst z dávných časů, ale jde o příběh zcela skutečný a soudobý. Dva Kovaříci na vranících opravdu dobyli Acropolis. Tedy přesněji - otec a syn Kovaříkové usedli do svých soutěžních škodovek, obuli na ně protektorované pneumatiky značky Vraník a vyrazili s nimi do dalekého Řecka. Tam vyhráli své kategorie Historic Acropolis Rally, sklidili aplaus místních a dovezli si domů velmi cenné poháry.

Oldřich Kovařík starší – Per Dufek (Škoda Octavia TS)

Velké dobrodružství si pro sebe a pro svůj rallyteam v závěru letošní sezóny nachystali Oldřichové Kovaříkové starší a mladší ze západočeského Chodova u Domažlic. Přihlásili se totiž se Škodou Favorit a její starší sestřičkou ´oktávkou´ na řeckou Acropolis Rally, která letos uzavírala evropský šampionát v rally historických vozů. Proč právě tam? „Těch důvodů bylo hned několik. Máme rádi nové zážitky, a tak nás pochopitelně nalákal návrat této slavné soutěže do evropského seriálu, do kterého jsme letos přihlášeni. Navíc se na tamních těžkých tratích škodovkám historicky vždycky dařilo a Škoda Octavia Touring Sport slavila šedesátileté jubileum - právě v roce 1963 tady dokázala v rukou domácího jezdce Vourdoubakise vyhrát svoji třídu, což byla tehdy pro mladoboleslavskou automobilku výborná reklama,“ říká Oldřich Kovařík mladší, který pokračuje ve vyprávění velkého příběhu: „Už tehdy to musela být ukrutně náročná soutěž a této pověsti nezůstává nic dlužna dodnes. Pro našince je navíc hodně vzdálená a na dnešní poměry veledlouhá až rozvleklá, museli jsme při ní vlastně řešit ubytování na čtyřech různých místech. Centrum soutěže včetně servisního zázemí totiž bylo 250 kilometrů od Atén, tam naopak měla soutěž slavnostní start a cíl, ale také technické přejímky. V dnešní době jsme zkrátka už zvyklí na mnohem kompaktnější soutěže.

Naši mechanici vyráželi z Čech na cestu s technikou už týden před soutěží, pluli i trajektem přes Jaderské moře, doma jsme se pak všichni sešli s rodinami až dvanáct dní poté. Těch dvanáct dní bylo ale vyplněno spoustou zážitků, spojených s krásným a těžkým sportovním kláním. Už samotný začátek – vždyť rampa stála přímo v Aténách pod starodávnou Akropolí, na místě, kde desítky let startovaly a startují i všechny soutěžní vozy opravdového mistrovství světa. Konkurence byla velmi kvalitní, k deseti závodníkům z různých koutů Evropy se přidalo přes třicet jezdců domácích, ve velké většině s technikou výrazně silnější, než byly naše škodovky. A tak když jsme přijeli do cíle etapy a zjistili jsme, že jsme na páté příčce absolutního pořadí, mysleli jsme, že nás šálí zraky a po našem jsme se sami sebe začali ptát – copa s tym íčko budeme dělat?“

Úspěšný první den však Chody nikterak nerozhodil a i další pokračování tříetapové soutěže pojali tím nejsprávnějším způsobem. Oldřich Kovařík mladší se spolujezdcem Markem Kapicem svou Škodu Favorit nadále vodili v rychlém, ale rozumném tempu po tratích, na kterých se pravidelně už desítky let utkávají i ti nejlepší jezdci z mistrovství světa. Ve druhé etapě se posunuli na čtvrtou příčku pořadí, mezi přihlášenými do evropského šampionátu to byla dokonce příčka třetí! A toto skvělé postavení pak dokázali uhájit i v závěrečném dni celého klání, přičemž v cíli soutěže bylo klasifikováno celkem 34 posádek.

„Byla to i pro nás neskutečně obtížná soutěž, ač to podle výsledků tak asi vůbec nevypadá,“ usmívá se mladší z Kovaříků: „Ale jeli jsme opravdu tak, jak jsme si řekli v cíli první etapy, a díky tomu jsme se vyhnuli všem krizovým situacím. Přálo nám i počasí, vlastně pršelo jen na jedné rychlostní zkoušce, ale to jsme si tedy ´užili´ důkladně – přes pět kilometrů jsme jeli s totálně zamlženými okny, přes které nebylo skoro vidět ven. Navíc déšť přišel zrovna na tak zamotané zkoušce, že se trochu začal ztrácet i spolujezdec. Ale i tam jsme zvolili odpovídající tempo, stejně jako když jsme dojížděli do cíle rychlostní zkoušky na defektu. U něj se však musím přiznat, že jsme jej měli kvůli mé jezdecké chybě, přehlédl jsem velký kámen a poškodil i disk. Kolo jsme ale vyměnili a mohli pokračovat. Musím moc pochválit pořadatele za krásný a dobře připravený podnik, nám se navíc moc líbily rychlostní zkoušky - hodně technické a trochu rozbité a uskákané, to máme rádi my i naše škodovky, bylo to jako za starých soutěžáckých dob. Navíc se víc jelo z kopce dolů nežli naopak, takže se částečně smazával výkonový handicap slabších aut. I to samozřejmě napomohlo k našemu skvělému výsledku, který místním tak trochu připomněl úspěchy továrního škodováckého týmu ze začátku devadesátých let. Když jsem na cílové rampě zmínil jména Sibera či Triner, domácí hned věděli, o koho jde a poté za námi chodili i jejich bývalí řečtí soupeři a vzpomínali na velké bitvy s těmito našimi skvělými jezdci z tehdejší doby.“

Oldřich Kovařík mladší – Marek Kapic (Škoda Favorit 136L)

A jak že je to s těmi vraníky, o kterých píšeme v nadpisu? „Jedná se samozřejmě o pneumatiky značky Vraník, tedy přesněji o protektory,“ usmívá se mladší Kovařík a vysvětluje: „Právě na těchto protektorech jsme totiž odjeli celou soutěž a také jim proto patří část našeho úspěchu. Naši soupeři nevěřícně kroutili hlavami a podívat se přišli i specialisté od Pirelli, nikdo nevěřil, že na protektorech lze tak upalovat, jak se to dařilo nám. Navíc jak jsem již zmínil, obutí vydrželo veškeré nástrahy tratě a nebýt mojí chybky, dovezli bychom všechny gumy až do cíle v pořádku. Tedy přesněji do cíle ano, ale domů už potom ne - byl o ně totiž takový zájem, že jsme všechny, které jsme neměli obuty na autě, v cíli rozprodali a prodali bychom jich snad celý náklaďák. Místní už se na ně chodili ptát při soutěži, my jim je pak v cíli přenechali po dvaceti euro kus, aby konečně uvěřili, že jsou to protektory se sériovým kordem, tedy výstuží.“

Zopakujme, že dvojice Oldřich Kovařík mladší – Marek Kapic dojela do cíle Historic Acropolis Rally 2023 se Škodou Favorit na čtvrté příčce absolutního pořadí, přičemž rychleji dokončily soutěž pouze dvě britské a jedna italská posádka se silnými fordy. Skvěle si vedla ale také druhá týmová posádka Oldřich Kovařík starší – Per Dufek, která vodila nejstarší vůz ve startovním poli, Škodu Octavia TS1200. I jejich výkon budil velké nadšení fanoušků jak na trati, tak i potom na cílové rampě, tři rychlostní zkoušky před koncem však měla česká dvojice namále. „Po celou soutěž jsme jeli bez problémů, na RZ12 ale materiál nevydržel a upadlo nám kvůli prasklému disku kolo. Naštěstí jsme byli schopni naše bytelné auto opravit a dojet až do cíle, přestože s několikaminutovým mankem,“ popisuje starší z Kovaříků, který si taktéž soutěž pochvaloval: „Byl to i pro mne veliký zážitek, ona vlastně celá ta účast na této soutěži byla pro nás především jedním velkým dobrodružstvím, výsledky byly až podružná záležitost. Zdárně jsme zvládli i spolupráci s netradičním spolujezdcem Petrem ´Dafym´ Dufkem, se kterým jsme se již před pár lety svezli na menších akcích. Je to skoro náš soused a navíc přispěl svými bohatými zkušenostmi ze svých předchozích návštěv Rally Acropolis, díky kterým fungoval tak trochu jako náš mentor.“

Pro Kovaříky byla tato soutěž už čtvrtým startem v rámci letošního evropského šampionátu, v součtu to pro ně znamenalo konečnou třetí příčku v rámci kategorie 1 a osmou příčku v kategorii 4. Také ACCR Czech Historic Team, ve kterém je významnou měrou doplnila další úspěšná česká posádka Stanislav Budil – Petr Vejvoda, byl v konečném hodnocení ME vyhodnocen mezi týmy na třetí příčce. A protože závěrečný ceremoniál vyhlašování nejlepších letošních posádek šampionátu byl posledním bodem programu právě na řeckém podniku, užili si Západočeši na jeho závěr hned několik příjemných chvilek, kdy jim soupeři za jejich výkony notně aplaudovali.

„Byli jsme hodně dojati a šťastni, byla to sladká tečka za víkendem, plným překrásných zážitků,“ říká Oldřich Kovařík mladší. „Na závěr bychom moc rádi poděkovali všem, bez kterých bychom to celé nezvládli. V první řadě to jsou Autoklub ČR, OAS Český les a Plzeňský Kraj, vděčni za podporu jsme také naší rodině a všem kamarádům, kteří nám pomáhali. Samozřejmě v jejich čele je třeba jmenovat naše mechaniky – Václava Horna, Luboše Krumla, Václava Jarého, Jakuba Kopaničáka, Stanislava Bufku, Ondřeje Veleckého a Jana Skalu. Bez těch všech by to zkrátka nešlo!“

Karel Špaček
Sdílet

Příspěvky / komentáře

info

Abyste mohli psát komentáře ke článkům, musíte se přihlásit
toplist