Japonská rally je třetím podnikem FIA mistrovství světa v rally v minulých čtyřech týdnech. Veškerá únava však musí jít stranou, protože pro tým BP-Ford jsou stále ve hře oba tituly mistrů světa. Po dvou asfaltových soutěžích ve Středomoří je na řadě daleký výlet do Země vycházejícího slunce, před kterým vede Ford jak hodnocení značek, tak šampionát jezdců.

Do konce letošní sezony zbývají pouhé tři podniky. Ford obhajuje loňský titul v hodnocení značek a na čele tabulky má náskok 32 bodů. Maximální možný zisk může být ještě 54 bodů. V šampionátu jezdců je na tom zatím nejlépe Marcus Grönholm s Timem Rautiainenem. Finové mají v boji o svůj třetí titul k dobru čtyři body. Za tři vítězství by jich mohli získat ještě třicet, za tři druhá místa o šest méně. Nic tedy není ještě rozhodnuto.

Základnou Japonské rally je opět město Obihiro, ležící 900 kilometrů severně od Tokia, na ostrově Hokkaido. V této oblasti se zřejmě pojede světová rally naposledy, protože již pro příští rok se plánuje její přesun do Sappora.

Šotolinové tratě vedou lesy v horách na sever od města. Množství cest je však uměle vytvořených a nekopíruje přesně okolní terén. Jsou rychlé, ale často úzké. Hluboké příkopy zakrývá hustá vegetace. Rychlostní zkoušky jsou navíc obvykle zakryté klenbou stromů, jejichž koruny zabraňují průniku slunečních paprsků. Z toho důvodu zůstává šotolina dlouho promáčená vodou.

Japonská rally se jede letos v pozdějším termínu, což může mít vliv na podmínky na trati. Teploty v noci klesají pod bod mrazu a do jednotlivých etap se startuje velmi brzy ráno. Může se stát, že náledí bude dalším nevítaným společníkem jezdců. Na posádky také čekají velmi dlouhé dny. V sobotu odstartují již v 5:05 hodin a ve vozech stráví celých 14 hodin.

Grönholmova japonská bilance není špatná. V roce 2005 tu vyhrál a loni dojel jako druhý. Startovat tu bude již počtvrté. „Šampionát jezdců se dostal do napínavé fáze,“ říká devětatřicetiletý Fin. „Rozdíl mezi mnou a Sebastienem Loebem jsou pouhé čtyři body a to není moc. Je to příliš těsné. Vítězství v Japonsku by nám samozřejmě pomohlo, ale myslím si, že vše směřuje k rozhodujícímu souboji ve Walesu.“

„Tratě jsou tu místy hodně úzké, ale také dost rychlé. Připomínají mi erzety ve Velké Británii a někde dokonce i Finsko. Vyžadují velkou opatrnost, protože je lemují po obou stranách hluboké příkopy. Snadno je přehlédnete, jsou totiž zarostlé vegetací a stromy, přes které není vidět do výjezdů ze zatáček,“ dodává.

Hirvonenův nejlepší výsledek bylo loňské třetí místo a sedmadvacetiletému jezdci případné zimní počasí starosti nedělá. „Slyšel jsem, že teploty tam v noci klesají až k mínus pěti a že se může jet na sněhu a ledu,“ říká. „Jako Finovi by mi měly takovéto podmínky vyhovovat. Na tratích jsou místa, kde se dají dobře zkracovat zatáčky, ale člověk musí být opatrný na kameny v trávě a v příkopech. Slyšel jsem také, že v této roční době by nemusela být vegetace tak vysoká a mohlo by být lépe vidět, co je kolem cest. Příkopy bývají často hned za krajnicí a i když vyjedete třeba jenom 10 cm z ideální stopy, můžete v nich skončit. Jsou hluboké a není z nich cesta ven.“

„Zkracování zatáček patří k rally a pokud si jejich vnitřní strany během seznamovacích jízd dobře prohlédnete, můžete jejich řezáním ušetřit důležité desetiny sekundy. Při tréninku se budu snažit projet tratě až na hranici povoleného rychlostního limitu, ale v místech, kde si nejsem jistý, zda se zatáčka zkracovat dá, musím zpomalit a dobře si ji bočním okénkem auta prohlédnout,“ dodává Hirvonen.