Po dlouhých 17 letech od posledního startu s rallyovým vozem nastupoval do letošní sezóny Jan Jakubec. Původně bylo v plánu sprintové mistrovství, po vytvoření dvoudenního mistrovství padla volba na tento seriál především vzhledem k většímu počtu závodních kilometrů a možnosti lepšího svezení. Po zvážení finančních a hlavně jezdeckých schopností padla volba na Hondu Civic Vti zlínského Sparrow racing teamu.

Prvním závodem byla dubnová Valašská rally. Na sedadlo spolujezdce usedl po poradě s panem Hrabcem zkušený Radim Orava. Vůbec jsem nevěděl co od prvního závodu očekávat, nevěděl jsem jak rychlí budou soupeři a jak se budu s Hondou prát já. Cílem bylo dojet do cíle a neudělat si ostudu. První podmínka málem vzala za své už na první vložce, protože jsem chtěl hned závodit a první krizovku jsme měli asi 3 km po startu , další za další kilometr a třetí těsně před letmým cílem, kdy jsme spadli do škarpy a pokračovat jsme mohli až po velké pomoci diváků, kteří nás vyndali ven. Touto cestou bych jim rád dodatečně poděkoval. V přeskupení po druhé RZ jsme zjistili, že z převodovky se ozývají divné zvuky, v servisu padlo rozhodnutí převodovku vyměnit, takže jsme byli nuceni odstoupit a pokračovat v sobotu díky systému super rally. Pod dojmem pátečních krizovek byla sobota v mém podání tragická a chtěl jsem jen dojet do cíle a najet co nejvíce kilometrů. Nakonec se nám asi dva kilometry před cílem poslední vložky rozpadla poloosa a v cíli jsme byli klasifikováni na třetím místě díky super rally. Seriál pokračoval po čtrnácti dnech v Hustopečích. Cílem bylo dojet do cíle a zvykat si na auto. V Hustopečích jsem ani nesledoval časy ostatních, chtěl jsem mít lepší pocit z jízdy a pokud možno zrychlit. Což se nakonec podařilo a oproti Valašce jsme dostávali od vítězného Vaška Dunovského o vteřinu na kilometr méně, z čímž jsme byli spokojeni.

V cíli byla posádka klasifikována na druhém místě a stejné místo jí patřilo po odjetých dvou závodech. Vzhledem k tomu že Hradecká rally byla přeložená a od dalšího závodu měl na sedadle spolujezdce usednou Marek Michal, rozhodla se posádka absolvoval sprint na Kopné. Vozidel k zapůjčení nebylo mnoho, volba nakonec padla na Dacii Logan, což není zrovna závodní auto, ale k sehrání posádky před Pelhřimovem splnilo svůj účel.

Dalším závodem středního mistrovství byl již zmíněný Pelhřimov. V Pelhřimově jsem chtěl opět trochu zrychlit a přiblížit se soupeřům. To se na první a druhé vložce dařilo a servisu začal v hlavě hlodat červíček, že vy se dalo závodit se špičkou ve třídě. Před startem třetí vložky jsem si říkal, že zatáhnu a trochu zmenšíme ztrátu na první dva. Asi dva kilometry po startu třetí vložky nám v levé zatáčce, kterou jsem měl napsanou dost optimisticky utekl zadek a ve stotdvaceti kilometrové rychlosti jsme pravým předním rohem trefili strom, auto se odrazilo, otočilo a předkem po směru jízdy dopadlo na zem. Poškození bylo značné a pokračovat samozřejmě nešlo.

Vzhledem k tomu, že Vašek Dunovský havaroval na poslední zkoušce, tak pořadí v mistrovství zůstalo stejné. Seriál pokračoval v září ve Vyškově.

Do Vyškova jsme odjížděli s vědomím, že další havárie by znamenala předčasný konec sezony, neboť i náprava té Pelhřimovské způsovila v rozpočtu pořádný vítr. V pátek vydatně pršelo, takže se začínalo na mokru, bylo hodně vytahaného bláta, takže jsme s Márou chtěli začít opatrněji. Po páteční etapě jsme byli na třetím místě s nevelkou ztrátou na prvního Michala Křemena a druhého Martina Hudce, takže jsme se v sobotu chtěli poprat o co nejlepší umístění. Bohužel jsme na druhé vložce první sekce zažili velkou krizi, kdy jsme v levé zatáčce na vytahaném blátě vypadli ven a jen těsně minuli stromy podél silnice. Okamžitě jsem si vzpomněl na Pelhřimov. Autu se naštěstí nic nestalo, ale couváním jsme ztratili 15 vteřin. V servisu jsme obuli slicky a chtěli ještě zabojovat. Bohužel jsme se na třetí vložce sekce dopustili při nájezdu na šotolinovou část další chyby a zapadli jsme do škarpy. Ven jsme se dostali jen za pomoci diváků (opět dodatečně děkujeme). Ztratili jsme 40 vteřin a bylo po boji. Do poslední rundy jsme se rozhodli, že pojedeme uvolněně a pohlídáme si třetí místo. Překvapení bylo, že uvolněná jízda byla podstatně rychlejší, než agresivní a jednu vložku jsme vyhráli. Se třetím místem panovala spokojenost. Václav Dunovský ve Vyškově nestartoval, pořadí v šampionátu zůstalo na prvních dvou místech zůstalo zachováno,s tím že se Jan Jakubec přiblížil Dunovskému na rozdíl jednoho bodu, na třetí místo se posunul ve Vyškově skvělě jedoucí Martin Hudec, který na druhé místo ztrácel body čtyři.

Předposledním závodem, měl být Vsetín. Nakonec se již před startem ukázalo, že to bude závod poslední, neboť Hradec byl definitivně zrušen. Již před startem se ukázalo, že Vsetím rozhodne, šanci získat titul měl Vašek Dunovský, Martin Hudec, Michal Křemen a my. S Markem jsme se dohodli, že pojedeme uvolněně jako poslední rundu ve Vyškově a uvidíme. Začali jsme tomu říkat jízda na rychlejší nákup. Jaké bylo naše překvapení, když jsme po prvních dvou vložkách byli první s poměrně velkým náskokem. Auto fungovalo skvěle jako vždy a druhou část jsme jeli na jistotu s vědomím, že se rozhodne v sobotu. První sekce byla kvůli sněhové kalamitě zrušena, takže se začínalo RZ 8, což byla Bystřička. Odstartovali jsme s vědomím, že úvod bude důležitý, chtěli jsme jet rychle, ale s tím , že když na soupeře nebudeme stačit nedá se nic dělat. Vaškovi jsme nakonec dali tři vteřiny a Martin Hudec skončil v lese. Na další vložce jsme od Vaška dostali 1,8 vteřiny a do závěrečných dvou vložek měli náskok přes 40 vteřin. Musím říct, že jsem začal být dost nervozní, titul byl na dosah, ale neměl jsem zkušenosti s tím, jaké zvolit tempo. Zvolili jsme jízdu na jistotu, jenže příliš velkou a na poslední Bystřičce jsme od Vaška dostali 23 vteřin a náskok se ztenčil na 18. Nervozita ještě stoupla a bylo nám jasné, že budeme muset přidat. Na poslední vložce jsme zrychlili, ale zároveň jeli tak, abychom neudělali chybu a někam nevypadli. Pak už jsme jen čekali na Vaškův čas. Čekání bylo dlouhé, ale stálo za to, Vašek nám dal 5 vteřin, takže jsme se třinácti vteřinovým náskokem Vsetín vyhráli a získali titul ve třídě N2.

Před sezónou jsme si na něj ani netroufli pomyslet. Rád bych touto cestou poděkoval sponzorům díky kterým závodíme, Sparrow racing teamu za vždy perfektně připravené auto a perfektní atmosféru při závodech, Filipovi Červenkovi za přísun krásných fotek a také Radimovi Oravovi, který se mnou absolvoval první dva závody a titul patří také jemu.

V příští sezóně pojedeme s Civicem velké mistrovství a už se moc těšíme na Janner rally v lednu. Všem fanouškům rallysportu přejeme krásné prožití vánočních svátků a vše nejlepší do nového roku.