Úspěšné pořádání prestižního závodu závisí na spoustě drobností, které nakonec nejsou pro oko běžného motoristického fanouška vůbec viditelné. Například pořadatelé zlínské „Barumky“ v předchozích letech připravovali i zdravotnické záchranáře. I když jsou ve svém oboru profesionály, přece jenom má zásah u nehody závodního automobilu svá specifika a úskalí.

V letošním roce, kdy byl pro MMČR nařízen HANS, stála před záchranáři další výzva, a to vyproštění jezdce z havarovaného vozu s touto ochranou.

O přínosu HANSu snižujícím následky nehody je zbytečné se rozepisovat. Při samotném zásahu po nehodě je však již spíše překážkou, se kterou je potřeba se vyrovnat. Protože jde o novinku a doposud v podstatě neexistují zpracované postupy, byla letošní akce o trochu obtížnější.

Nejprve se ve Zlíně sešla pracovní skupina odborníků ze všech odvětví rally a definovala základní postupy. Tyto byly následně předneseny v úterý na vzdělávacím semináři ZZS ZK.

Aby se nezapomnělo na žádnou drobnost, jež by pak mohla případný výsledek ovlivnit, přiložili svou ruku k dílu předseda Svazu rally, hlavní lékař FASu, hlavní technik, zástupci Autoklubu Sport Rescue, zástupci Asociace jezdců, členové Svazu rally a samozřejmě zlínští záchranáři, v jejichž nových prostorách celá akce proběhla.

V úterý 26. května pak proběhl samotný vzdělávací seminář. Po dvouhodinovém bloku plném teorie se záchranáři přesunuli na čerstvý vzduch, kde na ně čekaly čtyři závodní automobily různých konstrukcí a „ostatky“ vozu Subaru Impreza. Ty pořadatelům Barum Czech Rally Zlín věnoval Vojta Štajf právě za účelem tréninku záchranářů. Z jeho zničeného vozu by se v budoucnu mohl stát základ trenažéru pro nácvik nejrůznějších vyprošťovacích postupů.

Jen málo lidí chápe, kolik překážek při ošetřování představuje ochranná konstrukce. Původně se celá akce nesla v duchu „co s HANSem“. S přispěním oficiálních materiálů FIA pro Formuli 1 a další okruhové závody se záchranáři brzy naučili novinku ve výbavě jezdců používat. Mnohem větším problémem se ukázaly nejmodernější bezpečnostní prvky závodních automobilů, které trochu paradoxně nejprve závodníka ochrání, ale poté stěžují jeho záchranu.

Potvrdilo se, že jako v každé jiné lidské činnosti je i v tomto případě potřeba nejprve vše „na sucho“ natrénovat.

Velké poděkování patří Vladimíru Barvíkovi. Jako záchranář a jezdec rallye v jedné osobě se na přípravě podílel. Snahu pomoci a hlavně trpělivost se záchranáři měl i Egon Smékal. Poděkování patří všem jezdcům a firmám, kteří zapůjčili svoje závodní automobily nebo jejich vybavení nezbytné pro nácvik. Jednalo se o Anvel Racing, Egon Smékal, AV Engineering, Miroslav Mikulenka, Sparrow Racing a JM Engineering.

O celou akci byl velký zájem. Kromě zlínských záchranářů, kteří budou aktivně působit při Barum Czech Rally Zlín, se zúčastnili např. i jejich kolegové z Vysočiny.