Třída N3

Z šesti automobilů na startu jsou pouze tři posádky české národnosti a mají zájem o body do českého mistrovství. Nejrychleji začala trojice civiců v čele s Egonem Smékalem. Naopak krásný focus Kiseličky vypověděl poslušnost už na RZ2. Suverenita Smékala končí při prvním průjezdu Zlatníků, kde ztrácí minutu a půl. Chybuje i Ľubomír Eliáš a čtrnáct minut tráví mimo trať, na čele je tedy Michalík před Csentem, na kterého ovšem už začíná dotírat úřadující mistr Vaňáč. Už následující rychlostní zkoušku jej pokořil, Michalík má však na čele už více než padesátisekundový náskok, navíc se na Vaňáče zezadu dotahuje Smékal. Zlatníky ale opět rozhodují. Smékal opět platí defektem za své pekelné tempo, Michalík zase musí hasit požár pod kapotou. Vaňáč je najednou v čele pole s téměř půlminutovým náskokem. Ač ani on sám nevěří, že by jej mohl do konce soutěže uhájit, v cíli soutěže je klasifikován jako nejlepší pilot třídy N3 . „Byl jsem smířený s tím, že nás Egon v průběhu dvou vložek dožene, ale nechtěli jsme mu to dát lacino. Kde to šlo, jsem se snažil držet, například i na šotolinových úsecích. Po RZ 13 už jsem doufal, že náskok udržíme. Zatím to byl můj největší úspěch – na bedně jsem ve skupině ještě nestál. Ale byla tu menší konkurence z Čech, takže si více vážím toho, že jsme dokázali udržet Egona na rychlé trati za sebou,“ zářil Vaňáč. Za Smékalem nakonec dokončili už jen dva slovenští piloti, kteří využili pravidel superrally – Eliáš a Kiselička.

Třída N2

V překvapivé drama se zvrhla třída N2. Do rallye odstartovalo sedm vozů, po zrušené RZ1 ovšem v sobotu pokračovalo jen pět automobilů (Veselý a bratři Hrabcovi po RZ1 odstoupili). Zcela podle předpokladů dominoval Tarabus, celkem jasné pořadí bylo i na dalších místech. Druhý jezdil Pertlíček junior, třetí Patrik Hlach, Iva Víchová pak prokazovala podstatně lepší formu než úplný nováček na tratích soutěží Amir Leybov. To drama přišlo s ranním rozbřeskem. Tarabus dělal na Púchovské RZ gumu a znamenalo to propad v pořadí o 54 sekund za Pertlíčka. I když podle Pertlíčkových propočtů nehrozí bezprostřední nebezpečí, Tarabus neskutečně zajel RZ14 a rázem je rozdíl pouhých 14,4 sekund. Teď už i Pertlíček tuší, že se pojede na krev a výsledek bude jen velmi těsný. Tarabusovi nakonec nasazené tempo nestačí. Ve prospěch Pertlíčka hovoří mizivých 2,7 sekundy. „Ještě jedna vložka a už by nás měl,“ přiznal v cíli Pertlíček a dodal: „V neděli jsme se snažili jet rychle, ačkoliv tam ještě nějaké rezervy byly. I druhé místo by bylo příjemné a nechtěli jsme o něj chybou přijít. Vítězství je ale zatím mým životním výsledkem.“ Žádné mimořádné události se nekonají na dalších místech, body si tak rozdělují Hlach, Víchová a Leybov ve stejném pořadí, jaké bylo na začátku soutěže.

Třída N1

Tristní je pohled na pouhé čtyři posádky v „malorážkách“. Přesto je nakonec tato třída dramatičtější, než by se dalo čekat. Souboje neprobíhají v řádu sekund, ale v důsledku defektů a technických závad v řádu minut. Zcela neohroženě začal Ivan Kapušanský, kterého ovšem také hned stíhá první defekt. Podruhé si pořadí s obhájcem titulu Dvořákem prohazují poté, co musí mladoboleslavský jezdec řešit menší požár. Na konci první etapy je téměř jasné, že Kapušanský už má velký náskok, Dvořák navíc hned v neděli ráno dělá dvojitý defekt a ztrácí další sekundy. Škatulata se ale hejbou dál. Dvojitý defekt totiž stíhá i Kapušanského a rázem je v čele Pollák jen s dvanáctivteřinovým náskokem před Dvořákem. Souboj až do konce soutěže se ale nakonec nekoná. Dvořákovi kolabuje lebro a je dobojováno. Pollák bere plný počet bodů, Kapušanský je s přídělem za druhé místo také spokojen. Dvořák si jde alespoň pěšky na rampu pro pohár za třetí příčku a smolařem bez poháru zůstává jen debutant Janiga.