Až do posledního metru se rval o vítězství ve třídě A/6 Václav Dunovský. Pilot Suzuki Ignis S1600 si na poslední rychlostní zkoušce poradil s Antonínem Novákem a dokázal tak navázat na třetí místo z Třebíče.

Václave, tak na Thermica Rally Lužické hory po dlouhé době a hned úspěšně. Jaká byla tvá cesta soutěží?

„Startoval jsem tam jednou v rámci ČMPR v roce 2005. Tenkrát jsme s Honzou Škaloudem vyhráli třídu SA2. Cesta soutěží byla celkem trnitá, protože byť jsem myslel, že jedeme rychle, tak časy byly docela špatné. Navíc jsem se celou první sekci strašně pral s autem - ukázalo se, že jsem téměř jistě přehřál penumatiky. Když už to začalo docela jít, hodně zrychlil Tonda Novák a přeskočil nás. Hvězdou byl ale bez debat Honza Dohnal, který jel v úplně jiném světě, než náš zbytek.“

Oproti ostatním posádkám jsi však příliš v nevýhodě nebyl. Většina zkoušek byla nová. Jak hodnotíš volbu trati?

„Tak to mám nejraději - neznámé RZ. Ze své jediné účasti z před pěti let jsem neznal ani metr. Pouze z dlouhé Hrádecké jsme jeli několik pasáží v protisměru. Právě tato RZ byla extrémně těžká prakticky ze všech pohledů. Druhá byla dost rychlá a také krátká. RZ v Polsku jsme, abych byl upřímný, brali jako nutné zlo.“

Byl to souboj s Antonínem Novákem až do poslední chvíle. S čím si vstupoval do závěrečné RZ?

„Za žádnou cenu jsem nechtěl riskovat a taky jsem tak jízdu pojal. Navíc jsem hned ze začátku udělal dvě drobné chyby při řazení. Ale oproti předešlému průběhu soutěže jsem chytil potřebný rytmus a čas tam najednou spadl - navíc jak říkám, bez pouštění se do rizika.“