Včera jsem spekuloval o tom, jak dopadne večerní diskuse. No, dopadla skvěle. Nejprve nejmenovaný „přistihl“ svou milou ve „švédské trojce“ v jedné posteli se svými spolubydlícími, Poté se jiná „švédská trojka“ vydala na noční koupání na Adama a večer vrcholil „sardinskou trojkou“, kdy v jedné posteli nakonec skončili tři muži. Dle jejich ranních reakcí se jim to velice líbilo. No, nevím, nevím, co se z toho vyvine.

Ráno nás přivítalo tak, jak to má v tomto ročním období být. Obloha vymetená, moře klidné jako rybník a teplota příjemná. Po snídani kolem desáté už všichni leží na pláži a dovolená začíná.

Počasí nádherné, sluníčko připaluje a připaluje. Mládež nedbá rad staršího, že dvě hodiny stačí. Odpoledne se tu pak prochází řada rudochů a to ještě nevíme, jak budou výt v noci. Jestli to bude vytí válečné či bolestné se uvidí. Každopádně asi nejhůře dopadl Plhus. Nese to avšak statečně a tvrdí, že do rána bude hnědokožcem. Jsem skeptický a dám se překvapit.

Již po prvním dnu na pláži se ozývají hlasy, že proválet dovolenou u moře je nuda, a je potřeba změnit program. Na zítřek tedy chystáme odpolední výlet na sever až do Santa Terezy.

Není možné, abych v tomto deníčku nezmínil výrok dne. Vzhledem k ochraně osobních údajů se vyhnu uvedení jména, avšak hlášku nemohu nezmínit. Nejmenovaná si stěžovala na to, že ji v noci obtěžoval komár a několikrát ji bodl, než se jí podařilo jej zabít. Nakonec si však povzdechla: „Alespoň někdo mě dneska v noci opíchal!“ Co na to říct? Tolik neschopných mužů pohromadě by pohledal, neboť se jedná o dívčinu veskrze pohlednou. Nebývá než litovat, že už mi není dvacet, ani dvacet pět, ani třicet, ani třicet pět, ani…

Navečer jsme si udělali výlet do Olbie a jen tak si zanadávali, jací že jsou Italové idioti, když přemístili servisní zónu z obvyklého místa do centra na přístavní molo. Možná výborná pozice pro místní obyvatelstvo, ale debilní pro přijíždějící, kteří zde nemají kde zaparkovat. Ne, že by zde nebylo kde parkovat, ale všechna parkovací stání jsou trvale obsazená místními.

Dnešní den nebyl nijak bohatý na zážitky a prožitky, takže i dnešní povídání je kratší než obvykle.

Z rozpálené Sardinie do deštivých Čech, Moravy a Slezska posílají pozdravy