Sobota ráno. Budíček o půl šesté. Šesté vyrážíme směr servis, kde chvilku pobudeme, naložíme Pluta a frčíme na RZ 3. Parkujeme blízko startu a pak mašírujeme po RZ a hledáme vhodné místo. Dopadá to jako vždy. Mladí pokračují stále dál. Žádné místo jim není vhod. Asi po dvou kilometrech chůze už na ně kašlu.Vylezu na kopec, odkud je krásný výhled na asi dva kilometry tratě. Je tu i spousta diváků. Ostatní jsou kdesi v prachu a později mě budou přesvědčovat, že měli to nejkrásnější místo RZ.

Výsledky RZ 2 už známe. Je to katastrofa. Nyní čekám na Juhu Hänninena. Už by se měl objevit. A je to tu. Juho, Kris, Honza, Andreucci. Ti všichni jedou jinou ligu. Projíždí postupně zbytek prořídlého startovního pole. Po skončení RZ si běžím pro auto a přesouvám se ke stánku s pivem. Ostatní se však vydali na sledování historiků a druhý průjezd blíže ke startu, ale hlavně do stínu. Sluníčko v tomto čase opravdu spalovalo. Teplota ve stínu se vyšplhala na 32°C a na otevřeném terénu to bylo nesnesitelné. Mezi RZ 3 a 5 jsem s Melmiskem a Sinerem zajel znovu na pivo a při návratu jsme uviděli stojícího Juhu a za ním Anderssona. Juho měl zdvihnutou kapotu a kamsi telefonoval. Hrklo v nás a zastavujeme u něho. Ptáme se, jestli má nějaký problém, a jestli nepotřebuje pomoc. Odvětil, že je vše OK. Všimli jsme si též, že všichni měli nové přední gumy. Za chvíli dorazil Honza a taky s novými předními gumami. Zdravíme se a já se ptám na ten nešťastný okamžik na RZ 3, kdy poškodil auto. Jestli to byla náhoda nebo chyba. Odvětil, že to byla jeho chyba. Najel na skálu a ohnul nápravnici a prorazil kolo.

Po RZ 5 mažeme nejprve s Plutem do servisu, omrkneme krátce servis u Honzy a pak vyrážíme na RZ 6, 7 Monte Lerno. Přijeli jsme asi 30 minut před začátkem RZ. Já kůže líná se nechci nikam plahočit, tak se usazuji na oficiálním diváckém místě, kde uvidím rychlý přílet do levé, krátkou rovinku, znova levá hodně dlouhá, rovinka a pravá, ve které vozy zmizí. Protože si prozíravě vozím s sebou schůdky, vědom si toho, kam vane vítr, a kam tedy poletí všechen prach, hledám místo, kam si je postavím a já poté na ně. Postavil jsem je za keř, přes který nebylo vidět, ale s pomocí schůdků už ano. S příletem Juhy jsem zaplesal radostí, neboť on zkropil ostatní diváky šotolinou a prachem, mně dosahoval prach jen do pasu, a tak jsem viděl průjezd úplně celým úsekem. Vedoucí čtyřka předváděla nádherné výkony. To, co však předvedl Honza při druhém průjezdu, vyráželo dech. Toto že je Kopecký na šotolině? Neuvěřitelně agresivní a absolutně divácky nejkrásnější průjezd. Andreucci mu asistoval tak, že málem v levé dlouhé opustil trať, jak se snažil být rychlý. Po jeho průjezdu opouštím své stanoviště, jdu k autu a píši tento deníček. Kazem dnešní organizace bylo, že pořadatelé nedokázali udělat přeskupení, a tak se celý den jezdilo podle původních časů. Vozy jezdily jak podle not na buben.

Plán na zítřek zatím není. Je půl jedenácté a před malou chvílí jsme se vrátili z Monte Lerna. Finišuji s deníčkem.

Z Golfo Aranci

Řízek

P.S. Omlouvám se, ale včera se stala chybička a deníček číslo šest jsem zapomněl přiložit k mailu. Přiložil jsem pouze fotografie.