Václav Dunovský se ještě nestihl ani ohlédnout za rallysprintem Krkonoše a už už se přiřítila oblíbená soutěž Rally Bohemia. Tentokrát to nevyšlo na ostro, ale i tak to byl pro Václava zážitek.

Pojďme si ale nejdříve vzpomenout, jak to bylo při Rally Krkonoše

Soutěž otevřela Dunovskému nové možnosti. Díky měsíční pauze po Kopné si mohl dovolit test. Ale ne ledajaký. Před domácí soutěží na skoro domácí testovací trati. Závodní vůz měl tak poděbradský mladík téměř na dvoře. Za spolupráce Radana a Adama Eliášových mohl hladce proběhnout test v Žiželicích. Václav tak najezdil kolem 25km a rázem se sžil se svojí Suzankou, jak se familiérně říká v posádce Dunovský – Machů vozu Suzuki Ignis S1600. „K mému překvapení dojelo hodně známých a přátel, a tak jsem, alespoň z části, mohl i splnit slib svezení.“

Ze Žiželic pak Sparrow team pokračoval rovnou do Trutnova, kde stihli administrativní přejímku. Václav od začátku pěl chválu na tento sprint: „Soutěž může být vzorem pro všechny ostatní díky přístupu pořadatelů k posádkám. Několik týdnů před soutěží probíhala emailová komunikace, všechny informace jsme měli okamžitě k dispozici. Pořadatel nás sám vyzval k vyjádření k předběžnému startovnímu pořadí, k místům v servisu… Samotná prezentace a přejímka byla v duchu úsměvů a pohody.“

Další krkonošskou výhodou byly RZ blízko sobě. Tak mohly seznamovací jízdy proběhnout hladce a s časovou rezervou. „Potkala nás jenom jedna policejní kontrola, jinak bylo všechno naprosto bez zádrhelů. Bonusem byla sličná děvčata, jež zapisovala průjezdy...“ usmívá se Dunovský. Společně s Machů se dokonce pokusili aplikovat nějaké změny v rozpisu, což se ukázalo být krokem vpřed.

S erzetami byl Vašek maximálně spokojen: „Vložky jsou luxusní. Pořád někam zatáčí, přitom jsou rychlé a zároveň plynulé. Počasí je navíc udělalo nevyzpytatelnými. Jedním slovem pecka!“ Není divu, že se Dunovský těšil na závodění. Přejímky proběhly také klidně, jedinou ojedinělostí se tak stala pochvala posedu a připoutání se s HANS. Kdo si tímto není jistý, nechť utíká k vozu Dunovského, neboť to má vypadat přesně tak, jak to má právě Václav.

Na startu Rally Krkonoše se opět sešla plejáda skvělých jezdců, nevyjímaje ani skupinu A6. První sekci po dešti nejlépe nastoupil Dohnal se Škardovou. Dunovský nejspíš zaváhal při volbě měkkých pneumatik. Přesto vyjel do první erzety s nasazením. Až do havárie týmového kolegy Petra Trnovce. „S trochou štěstí jsme neskončili na něm… Po drobné chybě jsme museli, již tradičně, startovat, couvat a rovnat se do správného směru – účet nám byl vystaven asi na 20s.,“ komentuje Dunovský situaci v RZ1.

Od druhé erzety na to Václav šlapal o to víc. A bylo to znát. Ve druhé i třetí vložce opanoval druhé místo hned za Dohnalem. Rázem přeskočil Nešpora i Nováka na druhé místo celkově. Bohužel pro naše duo v RZ4 opět ztratili: „Po kvalitním začátku jsme zhruba v polovině zkoušky chytli defekt na pravé zadní kolo… ani nevíme, kde se to stalo.,“ dodává zklamaně Machů. Posádka sice jela i do servisu z druhého místa celkově v A6, leč ztráta na Dohnala byla více než minutová. Navíc Robert Nešpor s Fabií Kit Car dýchal na Václavova záda ze vzdálenosti tří vteřin. Další 3s za Nešporem pak vyčkával Svačina.

V servisu chlapci vyměnili pneu, dopředu šla tvrdší směs, a vše se zkontrolovalo. Posádka se stihla potkat s fanoušky a přáteli, a navíc pojíst i menší oběd. Do druhé sekce tak vjížděli posilněni a vyzbrojeni silou, minimálně tou psychickou.

Síla ale evidentně dlouho nevydržela, neboť hned v RZ5 se Dunovský dostal do velké krize: „Byla tam obrovská krizovka, ale vybojovali jsme ji se ctí,“ což dokazuje ztráta pouhých 6 vteřin na Dohnala. Nepříjemné situace pronásledovaly posádku i nadále. Nejen, že měli v 6. vložce podezření na defekt, který se nepotvrdil, navíc skončili na mnoha místech v blátě. Tam také ztratili dalších dvacet vteřin a jako kolovrátek vznikla situace startování – couvání… Díky odstoupivšímu Nešporovi (technická závada) si Dunovský s Ignisem udržel druhou příčku celkově. Poslední dvě RZ si tak pořádně užili: „Bavili jsme se, zároveň jsme se snažili jet rychle a nerozbít to. Marcel Svačina byl příliš blízko na chyby,“ dodává Dunovský.

Dojet do cíle se podařilo na krásném druhém místě. Zlato si opět odvezl Honza Dohnal. Třetí příčku vybojoval Marcel Svačina.

„Krkonoše mě stejně jako vloni nadchly. Petr měl také jen slova chvály. Odstup na kluky byl obrovský, což jsme si na jednu stranu udělali sami, na druhou smekáme vše, co máme před výkonem Honzy Dohnala, který by nás obložil i bez výletů a defektů,“ nešetří chválou Dunovský.

„Veliké díky míří našim mechanikům a vedení Sparrow racing teamu, technika opět šlapala naprosto perfektně od začátku testu do cíle soutěže. Samozřejmě nezapomínáme ani na naše vedení a partnery, protože bez nich bychom nejeli nikam. Fanoušci byli tradičně super – at‘ už na testu, nebo při samotné soutěži, díky jim za velkou podporu. A také díky Tomáši Němcovi, že jsme si byli konečně schopni předat nálepku rally-mania, a ta mohla být následně vylepena na to pravé místo.“

Nová role při Rally Bohemia

Krkonoše vystřídala Bohemka, při které Dunovský bohužel nepřejel startovní ani cílovou rampu. Tentokrát bylo jeho působení tiché, nikoli však nedůležité. Václav Dunovský tvořil na Bohemia Rally posádku bezpečnostního vozu (poslední kontrola diváků před průjezdem předjezdců s nulami). Společně s Pavlem Pokorným, který tuto funkci vykonává již několik let, usedl za volant vozu Škoda Octavia. Zkušenou posádku druhého bezpečnostního vozu pak tvořil otec Václava, Josef, s Milanem Holubem. „Myslel jsem si, že to bude mnohem jednodušší. Každou chvíli jsme museli hlásit mikrofonem divákům, že stojí nevhodně až nebezpečně, a že musí své místo opustit, nebo se posunout. Dostali jsme za celou soutěž hodně jmen a mnoho fanoušků snad ani nechtělo pochopit, že stojí doslova na ráně,“ snaží se přiblížit situaci bezpečnostního vozu Dunovský.

Jeden by si řekl, jestli to vůbec někdo ocení? „Ale jo, našlo se i dost takových, kteří zamávali, udělali pár kroků a bylo to v klidu. Také kluci a děvčata v bezpečnostních bodech věděli, co mají dělat a konkrétně na zrušeném Šumburku, kde jsme si v tom šíleném vedru zapracovali víc, než dost, jsem byl z jejich přístupu hodně mile překvapen. Klobouk dolů před nimi, že to tam celý den vydrželi stát.“

Součástí činností Dunovského na Bohemce bylo i dopáskování několika míst či rozmístění tabulek s nápisem zakázaný prostor. Ale přesně o tom ta práce je, v tomto případě jde závodění stranou. Tito lidé se snaží zpříjemnit situaci soutěžícím i divákům. Za jejich trpělivost a snahu jim jednoznačně patří dík. „Celkově to bylo opravdu super, Pavel se ukázal jako opravdový profesionál a diváky zvládal i přes četné nadávky excelentně. Já se přeci jen ze začátku trochu učil, ale díky Pavlovi to šlo opravdu dobře.“

Poznat soutěž z jiné strany bylo pro Václava obrovskou zkušeností. „Nikdo si ani ve snu neumí představit, kolik sil a nervů to stojí, aby se celý ten kolotoč v pátek rozběhl a v neděli bez problémů skončil. Myslím, že současný tým, který Bohemii pořádá, si zaslouží velikou pochvalu.“

Na Václava Dunovského opět v roli jezdce se můžeme těšit při dalším rallysprintu, kterým je 16. – 17. července Rally Vysočina.