www.autosport.cz - Vše o rally sportu

Dnes je 7. listopadu 2024, Svátek má Saskie, zítra Bohumír

Mistrovství světa

ME

MČR a RSS

Ostatní soutěže

Autosport.cz

IRC 12 - Sata Rallye Açores (IRC)

Deník Nicoly Areny: Sata Rallye Acores

3. března 2012 • 09:00

Dnes se můžete setkat s prvním dílem připravovaného seriálu velezkušeného italského spolujezdce Nicoly Areny, který vám bude přinášet své zážitky z cest, kudy ho zavede jeho soutěžácká kariéra.

Nicola Arena

Začátkem by asi stálo za to jej představit. Třiačtyřicetiletý rodák z italského Janova se automobilovým soutěžím věnuje už od roku 1988. Za tu dobu zvládl odjet v různých šampionátech 313 soutěží, když usedal po boku různých pilotů, namátkou to byli třeba Marco Cavigioli, Gigi Galli, Andrea Maselli, Valter Ballestrero, Nico Caldarola, Alfredo De Dominicis, Roger Feghali, Enrico Bertone, Aaron Burkart, Luca Cecchettini, Davide Medici, Simone Bertolotti, Amjad Farrah, Corrado Fontana, Gianluca Linari či Misfer Al Marri. Jeho nejnovějším pilotem byl Olexij Tamrazov na nedávné Sata Rallye Acores. Právě své 314. soutěži se bude Nicola Arena věnovat v dnešním díle.

Sata Rallye Acores

Zpátky doma z Azorů. Věřím, že je to poprvé, co odstoupení přineslo pozitivní pocity, většinou přeci jen převládá zklamání a frustrace. Ale raději začnu od začátku: deset dní před soutěží, v den uzávěrky přihlášek, jsem přijal neočekávaný hovor s dotazem, zda bych nechtěl jet na Sata Rallye Acores, zahajovací podnik IRC, jako spolujezdec ukrajinského jezdce Olexije Tamrazova, navíc s Fordem Fiesta S2000.

V této nabídce bylo několik zajímavých aspektů, které zapadají do již tak naplněného naplánovaného kalendáře 2012:

- nový jezdec, což je vždycky zajímavá výzva

- Fiesta, ve které jsem ještě nikdy neseděl, s vozem S2000 jsem ještě nikdy nejel na šotolině

- Sata Rallye Acores, která je pro mě úplně nová, stejně jako Azorské ostrovy samotné

K poslednímu bodu je záhodno přidat jedno vysvětlení: ve svém 'normálním' životě pracuju jako meteorolog na meteorologické stanici v mé rodné Ligurii na severozápadě Itálie. Azorské tlakové výše hrajou častokrát rozhodující roli při úspěšné předpovědi pěkného počasí v naší oblasti, takže šance být na osobně místě, o kterém se hodně často zmiňuju, je něco hodně přitažlivého.

Když si sečtu všechny tyto faktory, jak bych mohl říct 'ne'? Jednoduše nemohl!

Na závody jsme vyrazili v neděli. Na letišti ve Frankfurtu jsme se poprvé potkali s Alexem, mým pilotem a také týmovými kolegy Alexem Saljukem a Pavlem Čerepinem, které jsem už trochu znal z jejich předchozích startů v rámci PWRC. Náš tým, nesoucí jméno Ukrainian Dream Team, plánuje nasadit dvě identické Fiesty S2000 na desíti soutěžích IRC s cílem celosvětové prezentace země prostřednictvím rozsáhlého televizního pokrytí, ze kterého IRC profituje.

Sao Miguel - Ponta Delgada z letadla

San Miguel, nejvýchodnější z Azorský ostrovů, kde se rally konala, vypadá při pohledu z letadla jako celkem malý. Povrch ostrova je hodně zelený a hodně mi připomíná Irsko, obzvlášť tím, jak jsou zelená pole rozdělena kamennými zídkami.

Pondělí je vyčleněno na testování, což je ideální příležitost poznat se s autem, jezdcem a ostrovními cestami. Nečeká nás totiž vůbec jednoduchý úkol: bude to poprvé, kdy Alex pojede poprvé s cizím spolujezdcem, nebude pro něj jednoduché poslouchat rozpis v angličtině. I proto jsme aplikovali do jeho systému rozpisu několik úprav a kromě drobných úprav během seznamovacích jízd si myslím, že jsme odvedli celkem dobrou práci. Rozpis nebyl úplně perfektní, ale byl rozumný a trať popisoval celkem dobře.

Azorské ostrovy

Vraťme se ale zpátky k počasí. Už to, že jsem na všech propagačních materiálech, které se mi k Azorům podařilo sehnat, neviděl kompletně modrou oblohu bylo prvním varováním. Když se k tomu přidá ještě pohled z okna letadla, ze kterého byla země leskle zelená, až moc leskle a až moc zelená... vše nasvědčovalo faktu, že na ostrově pršívá hodně často. A byla to pravda! Počasí zde může být skutečně zvláštní - na jednom místě může celý den bez přestání pršet a pár kilometrů odsud může být sucho. Ponta Delgada, hlavní město ostrova, bylo evidentně postaveno na sušší části ostrova. Celkem rozumná volba od prvních obyvatel.

Seznamovací jízdy začínají v úterý a já tak mám jedinečnou příležitost obdivovat nádherné scenérie, které se před námi na spoustě míst objevují. Tento ostrov je skutečně nádherný a je velká škoda, že jsme tu v únoru, takže květena ještě neodhalila svou krásu, dodala by další barvy do úžasné scenérie. Rychlostní zkoušky jsou taky pěkné, šotolinové cesty jsou v průměru celkem pomalé, jen s několika rychlejšími pasážemi, ale povrch je vždycky hodně hladký, bez kamenů. Jediným problém může nastat v případě deště, kdy může být cesta hodně blátivá a uklouzaná, což se posléze taky stalo.

Zámek na závoře se mocně bránil, leč marně

Hned na první rychlostní zkoušce dne se stala neobvyklá věc: při opouštění hlavní cesty ke startu jsme museli zastavit na konci velké kolony aut. Cesta byla zatarasena zavřenou závorou, ta měla navíc zámek. Kdo to udělal? Vlastník cesty? Organizátoři jako prevenci nelegálních seznamovacích jízd? Nevíme, ale každopádně jsme tam všichni uvízli. Několik pokusů prolomit zámek neuspělo, až Alex našel fungující řešení - vyhledal velký kámen, kterým několikrát praštil do zámku, dokud se nerozbil. Překážka odstraněna, můžeme pokračovat!

Odpoledne jsme měli na programu trénink legendární zkoušky Sete Cidades. Jedná se o nejdelší rychlostní zkoušku celé soutěže, ale její kouzlo spočívá v něčem jiném. Cesta totiž vede po horním okraji sopky. Ta již není aktivní, na dně kráteru je vesnice a několik jezer, které nabízejí překrásný kontrast mezi různými tóny modré barvy, zelenou vegetací a oceánem v pozadí. Jediné, co se mi na tomto testu nelíbilo, je prvních pět kilometrů, které byly přidány v letošním roce. Vedou totiž místy, kde je stěna kráteru hodně příkrá. Jediné, co jsem mohl vidět z okna přes mraky během seznamovacích jízd byly domy a pole, to vše stovky metrů pod sebou... a to vše bez jediného úbočí, vegetace jednoduše zmizela. Šílené!

Rychlostní zkouška Sete Cidades - proslulý test vedoucí na vrcholu kráteru sopkyDream Team Ukraine - zleva Oleksii Tamrazov, Nicola Arena, Oleksandr Saliuk, Pavel Cherepin
Nicola Arena a Oleksii Tamrazov při sázení stromu

V pozdním odpoledni je naplánován nezvyklý ceremoniál v lese nedaleko Ponta Delgady. Každý účastník soutěže v něm zasadil strom. Je to dobrý způsob na zkombinování motorsportu a ekologie. A díky tomu můžu říct: „Zasadil jsem strom.“ Neměla by to být jedna z věcí, kterou by měl každý muž udělat během svého života?

Úterý bylo zároveň posledním dnem místního karnevalu a způsob, jakým jej v Ponta Delgadě oslavují, je hodně překvapují. Přímo v centru města je totiž velký pouliční boj. A čím se bojuje? Vodou! Každý má vyrobené malé igelitové sáčky naplněné vodou a háže je po všech lidech okolo. Je úplně jedno, jestli jsou lidé účastníky války nebo jen neopatrní chodci. Ulicemi navíc projíždí auta plná chlápků v motorkářských přilbách lovícím potenciální cíle. Celá scenérie mi připomíná některé filmy jako Mad Max nebo Warriors. Celkově je to ale hodně zábavný a neobvyklý zážitek.

slavnostní start Sata Rallye Acores

Středa je hodně hektický den. Plán seznamovacích jízd je vměstnaný do krátkého časového úseku, hned po návratu do Ponta Delgady nás čeká seznámení s městskou speciálkou nesoucí název Demo City Stage. Toto bylo poprvé v mé soutěžácké kariéře, kdy jsem zažil něco podobného: je to městská superspeciální zkouška, která se jede v noci po slavnostním startu a nezapočítává se do celkové klasifikace. Trať připomíná spíš gymkhanu, musíme jezdi nahoru a dolů tou samou cestou, jezdit kolem umělých bariér a v některých případech se kolem nich i kompletně obtočit. Na orientaci je to hodně komplikované. Organizátoři byli navíc při plánování příliš optimističtí, takže jsme na samotný start museli čekat hodně hodin, ale nakonec to byla celkem zábava. Navíc tam bylo obrovské množství diváků, vypadalo to, jako by se tam sjel celý ostrov.

Čtvrtek ráno je na programu shakedown, po něm následuje oficiální start do soutěže ve 13:30. Dnes jsou na programu jen tři krátké rychlostní zkoušky. Na první děláme hodiny, druhá nám celkem vychází, stejně tak třetí. Končíme na desáté příčce absolutně, což není špatné, jsme spokojení.

Oleksii Tamrazov na skoku při SSS Grupo Marques

Pozorněji bych se zastavil u třetího testu. Je to superspeciální rychlostní zkouška, která se jede v kamenolomu (patřícímu společnosti Grupo Marques), který vypadá jako jedna velká díra v zemi, zhruba 30-50 metrů hluboká. Na dně kamenolomu je postavená pěkný okruh se dvěma vyrovnanými paralelními dráhami. Všichni diváci pak mohou sledovat soutěžní auta shora, přičemž mají možnost vidět celou trať jako na dlani, navíc ve velmi bezpečných místech (samozřejmě, pokud nespadnou dolů). Na zkoušce je navíc jeden velký skok, na kterém byla letos vypsána soutěž o nejdelší let. My jsme se rozhodli jet skok naplno a výsledkem byl impozantní let. Ostatní jezdci se snažili držet svá auta více při zemi, protože auto ve vzduchu znamená časovou ztrátu. Ale show, kterou jsme nabídli divákům, za to určitě stála.

Počasí bylo v pátek skutečně hnusné

Pátek začíná (a taky pokračuje) příšerným počasím. Prší a nízké mraky výrazně redukují viditelnost na výše položených místech rychlostních zkoušek. První brzdný bod dne, zhruba sto metrů po startu čtvrté zkoušky, ukazuje všem, jak uklouzané je zdejší bláto: auta se zablokují a my jsme schopni zatočit až v poslední vteřině a zabránit tak srážce s okolní krajinou. Mladý velšan Harry Hunt nemá tolik štěstí a proráží na stejném místě chladič.

Podařilo se nám dostat na start i druhého testu, legendární Sete Cidades. Mraky zakrývají většinu krajiny, před námi je jen rozbahněná cesta. Po čtyřech kilometrech se ale situace zhoršuje. Levá zatáčka, která asi utahuje více, než jsme čekali, louže bláta... Výlet mimo trať je minimální, ale nedává nám šanci: zadek auta je dole v příkopě a podvozek leží na nezpevněné šotolině na kraji cesty. Game Over. Stejná zatáčka vystavila stopku i Rashidovi Al Ketbimu ze Spojených Arabských Emirátů, stojí padesát metrů od nás s poškozeným ramenem po kontaktu s pařezem.

Výlet mimo trať je minimální, ale nedává nám šanci: zadek auta je dole v příkopě a podvozek leží na nezpevněné šotolině na kraji cesty. Game Over.

Následující hodiny trávíme v mlze a mrholení ve snaze zpomalovat přijíždějící posádky, aby neponičili naše auto, na kterém není žádný škrábanec. Přesto se na nás štěstí příliš neusmálo. Rozhodnutí organizátorů nepovolit nám vytažení auta z příkopy mezi průjezdy dává všem druhou šanci k trefení naší ubohé Fiesty a jeden z posledních účastníků je úspěšný. Přijíždí pomalu po cestě, která se neustále zhoršuje, pak však záhadně zrychluje poté, co mě mine při signalizovaném zpomalování. Náraz není moc velký, končíme jenom s poškozenými dveřmi, ale náš 'soupeř' končí s poškozeným řízením. Konec tří aut v jediné zatáčce není moc dobrý výsledek, obzvlášť pro soutěž, kde na startu nebylo moc posádek.

Obdrželi jsme aspoň roztříštěné informace ohledně soutěže - Mikkelsen vede, Magalhaes a Tempestini havarovali. Zpátky do Ponta Delgady jedeme normálně po ose poté, co nás traktor vytáhl z nepohodlné pozice v příkopě. Další den budeme startovat v rámci super rally, ale bohužel bez nároku na to být klasifikováni v závěrečných výsledcích.

V sobotu je počasí pěkné

Sobota: hned po ránu přichází velké překvapení, na modré obloze svítí slunce, bude to hodně pěkný den. Také plán rychlostních zkoušek není špatný, dvojí průjezd dvěma středně dlouhými úseky (20 a 22 km), mezi nimi pak druhý průjezd superspeciálkou v kamenolomu.

Situace se pro nás vyvíjí mnohem líp. Cesty jsou pořád uklouzané, ale už jsme se na nich naučili jet a nastavili jsme dobrý rytmus, takže si to užíváme. Na superspeciálce jedeme na skok totální hranu, mnohem víc, než ve čtvrtek. Let je dlouhý, dlouhý, dlouhý... 24,3 metrů. Cena pro nejdelší skok je naše!

Všechny rychlostní zkoušky jsme absolvovali bez problémů. Byl to hodně povzbudivý den a spousta důležitých zkušeností pro Alexe, který toho na šotolině v minulosti příliš neodjel. Náš týmový kolega Saliuk dojel šestý absolutně, což je při prvním startu s vozem S2000 dobrý výsledek. Plán na večer je jasný - oslavovat týmový výsledek při první společné soutěži ve společnosti několika lahví vodky!

Závěrečné předávání cen na pódiu v Ponta Delgadě zabere hodně času, dává nám to ale příležitost poznat přívětivost a přátelskost azorských diváků, kteří obsadili náměstí s cílovou rampou i okolní ulice.

spokojený Oleksii TamrazovDream Team Ukraine opouští Azorské ostrovy a míří vstříc Kanárům

Je čas vyrazit domů, program Dream Teamu Ukraine obsahuje hned další závod IRC na Kanárských ostrovech. Já si však předtím odskakuju na jinou soutěž - v době, kdy píši tyto řádky, jsem na cestě do Mexika, kde se zúčastním místní soutěže mistrovství světa vedle italského 'gentleman drivera' Gianlucy Linariho s eNkovým Subaru. Ano, letos to je hodně nabitý rok...

English version HERE

Nicola Arena ; AutoSport.CZ
Sdílet

Příspěvky / komentáře

info

Abyste mohli psát komentáře ke článkům, musíte se přihlásit
05.03.2012 23:37
Mara
Pěkné počtení, díky.
toplist