Posledním letošním startem Martina Búše byla Rallye Waldviertel, která se konala ve dnech 7. – 9. listopadu. Mladý pilot se vydal do Rakouska společně s spolujezdcem Petrem Černohorským a k dispozici měla posádka žluté Subaru Impreza Sti od Daniela Běhálka. Závod byl zařazen do Evropského poháru a celá trať byla tvořena převážně šotolinou.

„Před závodem jsme měli test, kdy jsme si poprvé vyzkoušeli jízdu na šotolině. Já ani Petr jsme na tomto povrchu nikdy nestartovali, tak to pro nás bylo nové a hodně jsme se těšili,“ řekl Martin Búš.

Pořadatelé připravili pro posádky krásné technické tratě. Soutěž začínala v pátek odpoledne a závodilo se až do pozdního večera. Větší část závodu však byla připravena na sobotu, kdy se jely zhruba dvojnásobně dlouhé zkoušky. V pátek se posádka potýkala s technickým problémem. „Při určité rychlosti auto vibrovalo. Ve večerním servisu jsme se pokusili o odstranění této závady a provizorně vyměnili nějaké díly. Bohužel to však nepomohlo. Ráno směrem na první zkoušku nás potkal navíc větší problém, a to spojka. Nakonec jsme zjistili, že se pálila následkem vibrací přítlačného talíře z předešlého dne, jen to bylo horší a horší,“ prozradil problém v rally Martin Búš. Kluci přemýšleli že subaru odstaví, aby případně neudělali větší škody. Nakonec se ale rozhodli, že budou dál bojovat. Spojka prokluzovala čím dál více a posádka sotva dojela do servisu.

„Měli jsme velké štěstí, že po třetí ranní zkoušce na trase 18 km do servisu nebyl jediný velký kopec. Už by jsme ho nevyjeli,“ řekl Martin Búš. V servisu mechanici vyměnili spojku i za cenu penalizace. Klobouk dolů, že to stihli tak rychle a zachránili závod. Problémy ustaly a Martin s Petrem tak mohli v závodě i přes velkou časovou ztrátu pokračovat a naplno si ho užívat. Po odstranění problémů posádka začala zrychlovat a posunovat se pořadím výše. V cíli z toho nakonec bylo krásné 8. místo absolutního pořadí a stříbrná pozice ve třídě 3.

„Byly zde opravdu krásné rychlostní zkoušky a závod se mi moc líbil. Šotolina mě moc bavila, člověk si mnohem více zařídí, než na asfaltových soutěžích. Příjemně nás také překvapilo velké množství fanoušků kolem tratí. S výsledkem jsme spokojeni, hlavním úkolem bylo sbírat zkušenosti a zrychlovat. To se nám podařilo,“ zhodnotil závod spokojený Martin Búš.

Letošní sezona Martina Búše neprobíhala zrovna hladce, ale na posledním závodě si posádka napravila chuť. „Chtěl bych poděkovat spolujezdci Petrovi za cenné zkušenosti a Danovi Běhálkovi za možnost startovat v jeho týmu. Klukům mechanikům za výborně odvedenou práci a v neposlední řadě Martinu Knajzlovi za pomoc s tréninkem,“ uvedl krkonošský jezdec.

O slovo jsme požádali také Josefa Búše. Martinova otce, aby zhodnotil letošní sezonu. „Letošní rok jsme od počátku pojali jako učební. V rally se nedá nic předběhnout. Proto žádné velké ramena - sériový benzín, seznámit se s čtyřkolkou, pracovat na rozpise a poznat především evropské tratě. Vybírali jsme zahraniční závody o kterých jsme si mysleli, že nám mohou dát nejvíce (Lavanttal, Saturnus, Waldviertel, Serbia..) a potom české mistrovství. Z každého závodu jsme si přivezli nové zkušenosti. Nedokázali jsme však dojíždět až do cíle. Zlobila nás především technika - dvakrát turbo, motor... dvakrát byl závod zrušený. Ke konci sezóny jsme začali jezdit u Dana Běhálka. Prostředníkem byl Martin Knajzl, který nám nezištně pomáhal již v předešlých letech a spolupracoval i s Danem. Jsem rád, že kluci zvládli šotolinu na Waldviertlu. Odpadlo zde více než 40% aut. Martin, vedený Petrem Černohorským, se dokázal zlepšovat každým testem. Překonali nepřízeň techniky v prostřední části závodu, zabojovali a dojeli na velmi pěkném místě. Na rychlosti a technice jízdy byl znát velký rozdíl mezi prvními a posledními testy. Učení je zde na místě. Velmi oceňuji na celém týmu, jak se Martinovi věnují. Potom už jen člověk lituje, že sezóna končí...“