Jak se už stalo tradicí, odstartovalo letošní mistrovství Evropy uprostřed Atlantiku na Azorských ostrovech. Šotolinové tratě umístěné do naprosto unikátních scenérií přilákaly jak zkušené evropské harcovníky, tak nováčky, a to zejména v juniorských kategoriích.

Kvalifikaci překvapivě ovládl dvaadvacetiletý mladík Pierre-Louis Loubet, jenž o necelých šest desetin porazil úřadujícího evropského šampiona Alexeje Lukjaňuka. Ruský pilot pro letošní sezonu sice pokukoval po seriálu WRC2, nakonec ale zůstal věrný „Evropě“. Změnil však tým i techniku – po čtyřech letech strávených ve Fiestě R5 zlínského H-Racingu zakotvil u francouzského Saintélocu, který pro Lukjaňuka připravil nový Citroën C3 R5. Třetí nejlepší kvalifikační čas dosáhl Chris Ingram, jehož fabia bez jediného sponzorského loga dávala tušit něco o nejisté budoucnosti Brita v dalších soutěžích ERC.

Nechyběla ani další známá tvář z ERC posledních let, Bruno Magalhaes. Ten však pro letošek dostal angažmá u portugalského Hyundaie a s i20 se Azorské rally účastnil hlavně skrze domácí šampionát. K němu se samozřejmě do boje proti mezinárodní konkurenci přidala řada konkurentů z domácího prostředí, nicméně úvod soutěže patřil „přespolním“. První tři vložky konané při čtvrtečním podvečeru bez výjimky vyhrál Lukjaňuk, kterému však na záda dýchal Loubet. A to jen s těsným třísekundovým odstupem. Třetím časem v úvodní RZ se prezentoval Marijan Griebel, který se do ERC vrátil s novým VW Polo GTI R5, nicméně právě tato zkouška by se dala nazvat jediným světlým okamžikem Němce v celé soutěži. Už před soutěží přišly problémy se servořízením, kvůli kterým Griebel musel vynechat kvalifikaci, ve druhé RZ přišel první defekt a to byl jen začátek následného třídenního martýria, na jehož konci skončil jinak pohodový pilot psychicky vyčerpán. Jeho pozici po čtvrtku převzal Ricardo Moura, jako obvykle nejrychlejší z odchovanců azorské rallyové školy. Smůlu měl Švéd Adielsson, jenž musel druhou „cé-trojku“ od Saintélocu odstavit na konci dne kvůli poruše elektroniky.

Hlavní závodní porce obsahující také dva průjezdy ikonickou RZ Sete Cidades byla naplánovaná na pátek. Posádky si mohly užívat teplého počasí a na azorské poměry suchou trať, ovšem někteří ani tyto optimální podmínky neměli možnost vnímat. Marijan Griebel nadále sváděl souboj s vrtochy svého volkswagenu, Chris Ingram kupil chyby vždy poté, co se dostal do slušného tempa, Bernardo Sousa prorazil gumu a hned na další RZ poslal svůj Citroën přímo na okraji vulkánu přes střechu. Všichni tři v soutěži pokračovali dál, ale do pohody na palubě svých vozů měli jistě daleko. To Alexej Lukjaňuk nemohl nic namítat. Zkoušku po zkoušce navyšoval náskok, zatímco jeho čtvrteční rival Loubet i přes vyhranou RZ6 pomalu, ale jistě ztrácel. Překvapivě se však rozjel Lukasz Habaj, který po letech ve fiestě přesedl do konkurenční škodovky. Polák byl jak pokropený živou vodou, ze šestého místa se postupně probojoval na průběžný bronz. Odpolední sekce nepřinesla žádné zásadní zvraty, za zmínku tak stojí snad jen další problémy nových volkswagenů – v RZ 7 vyřadilo porouchané servo tentokrát Maďara Hercziga, Marijan Griebel si pro změnu stěžoval na nefunkční zadní brzdy.

První a druhá etapa letošní Azores Rally byly jako den a noc. Páteční pohodovou jarní prosluněnou atmosféru v sobotu nahradily mraky, zima a déšť silný tak, jak si to ani nejzkušenější harcovníci na této rally nepamatují. A na trati se to začalo okamžitě projevovat, spousta drobných či větších výletů z uklouzané trati a námaha techniky si začala vybírat svou daň. Jako první se poroučel Loubet, kterému se za cílem úvodní RZ dne nepodařilo rozchodit nefunkční vodní pumpu, Marijan Griebel si střihl další defekt okořeněný nefunkčním stěračem čelního skla. Jak byl po většinu rally na nejužším čele klid, o to větší drama přinesla úplně poslední sekce čítající pouze dvě rychlostní zkoušky. Doposud vedoucí Lukjaňuk na té první prorazil pneumatiku, protože však šlo o pomalý defekt, rozhodl se Rus na ucházejícím kole pokračovat až do cíle. Toho dosáhl se ztrátou, jež znamenala propad na průběžné třetí místo. V čele byl najednou Habaj následovaný s několikasekundovým odstupem druhým Mourou. Lukjaňuk si byl dobře vědom, že na vydobytí ztracených pozic už nemá prostor a byl smířený s třetím místem, leč ani tomu nebylo přáno. Těsně po stratu poslední zkoušky praskla v jeho citroënu brzdová hadice poškozená defektem z předchozí RZ a ruská posádka skončila po divokém kotrmelci v poli odstoupených. Pro premiérové vítězství si tak dojel Habaj, druhý Moura jej už v závěru neohrožoval, protože se soustředil zejména na body do domácího mistrovství. Na třetí místo se po havárii Lukjaňuka posunul Ingram, jenž zároveň vyhrál mládežnickou kategorii ERC1 Junior.

Poměrně bizarní souboj se odehrál v kategorii ERC2 pro produkční vozy. Na startu se objevily jen dvě posádky, Rus Sergej Remmenik a Argentinec Juan Carlos Alonso. Regulérní jezdecká bitva se u nich odehrála ve čtvrtek, kdy je po prvním dně dělily pouhé čtyři desetiny sekundy. Od pátku až do konce soutěže to pak už ale byl spíše souboj vyšších mocí. V pátek ráno Alonsa nejdříve potkaly dva defekty, po jednom z nich navíc trefil zídku, pak v jeho mitsubishi začala stávkovat spojka, praskla poloosa… Jenže v servisu se vše opravilo a štafetu černého Petra převzal Remmenik – hned od stratu první vložky po servisu mu nefungovalo servo, bez jehož pomoci absolvoval dvě náročné zkoušky; více než sedmiminutový náskok na Alonsa byl rázem pryč. A když se později ukázalo, že chyba byla ve vypojeném konektoru, přišel defekt a nakonec ještě problém s elektronikou, který ruskému jezdci nedovolil absolvovat závěrečnou vložku dne. Aby toho nebylo málo, v sobotní promáčené etapě Remmenik rally jen tak tak dokončil s poškozenou a hučící převodovkou. Jeho ztráta na vítězného Alonsa nakonec byla téměř třináct minut.

Sportovně nabitější bitvy byly vidět mezi juniorskými dvoukolkami. Tam sice většinu času diktoval tempo Efrén Llarena, ovšem souboj o druhé místo mezi Sindrem Furusethem, Pedrem Antunesem a Eliasem Lundbergem nedával nikomu ze zúčastněných prostor k vydechnutí. O větší rozestupy se nakonec postaraly až sobotní deštivé vložky, které řada posádek pojala spíše „přežívacím“ způsobem za účelem bezpečného dojetí do cíle rally. Z vítězství se tedy po zásluze radoval Llarena, druhý skončil Furuseth a třetí Lundberg.

Poměrně početný byl kontingent českých posádek startujících pod hlavičkou národního ACCR Rally Teamu. V nejvyšší kategorii české barvy zastupoval Vojtěch Štajf, který na Azorech startoval již v roce 2015. Úřadující vicemistr seriálu FIA MERC ovšem tehdejší zkušenosti ani ty čerstvější nabyté na Blízkém Východě moc nezužitkoval a soutěž dokončil na deváté příčce se ztrátou víc jak deseti minut. Z trojlístku mladíků ve vozech R2 si nejvíc smůly vybral Dominik Brož, kterého v sobotu potkal defekt bezprostředně následovaný ustřiženými štefty na jiném kole. Po restartu v sobotu přišly problémy s interkomem a v následující vložce výlet na mokrou a strmou louku, odkud už Brožův peugeot nevyjel. Nejvíce tak překvapili dva nováčci v evropských soutěžích – Erik Cais za volantem zbrusu nového Fordu Fiesta R2T zažil s výjimkou jednoho defektu vcelku bezproblémovou rally a svůj azorský debut zakončil pátým místem v ERC3 Junior. Jan Talaš si rovněž musel odepsat jednu proraženou pneumatiku, navíc ale v pátek odpoledne řešil potíže s držákem motoru; svůj peugeot nicméně dovedl do cíle na šestém místě mezi juniory.

Z Azorských ostrovů se mistrovství Evropy pomalu blíží ke kontinentu, než však vstoupí na pevnou půdu, zastaví se ještě na Kanárských ostrovech. Tamější asfaltová soutěž se pojede od 2. do 4. května.

INTRO

Nová sezóna mistrovství Evropy je tady. Opět začne na náročných tratích exotického ostrova Sao Miguel uprostřed Atlantského oceánu. Na Azores Rallye se tentokráte vydávají čtyři posádky z České republiky. Průběh celé soutěže můžete sledovat ŽIVĚ společně se serverem AutoSport.CZ.

Online výsledky - Rally Radio

Diskuse k soutěži - Základní informace k Azores Rallye

Živé televizní přenosy z Azores Rallye