S napětím očekávaná sezóna 2007 odstartovala o druhém lednovém víkendu v nádherném prostředí severo – rakouského města Freistadt. Populární Jänner rally otevřela náš mezinárodní seriál už počtvrté, a i přesto, že letos postrádala jindy obvyklý sníh a led, čekala na posádky i diváky opět velmi kvalitní soutěž, která přilákala na start velmi zajímavou mezinárodní konkurenci.

V českých řádech se oproti loňsku řada věcí změnila. Přibyl třetí plnohodnotný seriál a došlo k několika podstatným změnám v klasifikaci jednotlivých tříd a skupin. Svého zrušení se dočkala skupina produkčních vozů a „enkové“ čtyřkolky byly po tříleté pauze navráceny do skupiny N. Sériové dvoukolky tak budou mít jen velmi malou šanci na úspěch v rámci své skupiny a po triumfech „enkových“ hond Josefa Sedláčka a Jaromíra Tarabuse v předešlých třech letech tyto vozy čeká ústup ze slávy. Mírného pozměnění systému se dočkala i skupina A. Vozy kategorie Super 1600 byly po roční pauze znovu zařazeny do třídy A6, čímž se v boji o prvenství minimalizují šance starých Felicií a dalších vozů s označením Kit Car. Na startu našich mezinárodních soutěží letos neuvidíme vozy kategorie WRC, které byly omilostněny pouze v rámci obou našich národních seriálů, kde budou společně s kitovými dvoulitry a vozy s prošlou homologací patřit do skupiny S. Na rozdíl od světového šampionátu se zásadní úpravy vyhnuly pravidlu Super rally, jež bude dál platit na podnicích „velkého“ šampionátu a bude uplatňováno i na soutěžích, zařazených do nově vzniklého MČR v rally.

Třebaže si naše federace dala se zveřejněním řádů na novou sezónu pořádně na čas, na síle české výpravy tento fakt příliš neubral. Jänner rally je osvědčenou soutěží, která patří v našem šampionátu k těm nejzajímavějším a tento fakt se promítl i v nebývale početném zastoupení našich „soutěžáků“. Když jsme k nim přičetli tradičně velmi dobře připravené Rakušany, na které také čekalo první letošní měření sil, a další více či méně známé zahraniční hosty, dopracovali jsme se k počtu 108 převzatých vozů. Nechyběly silné produkční čtyřkolky, hbité super šestnáctky, ani letité vozy kategorie H. Na diváky tak čekala dokonalá všehochuť.

V silné konkurenci českého a rakouského šampionátu se muselo počítat především s úřadujícími mistry svých zemí Raimundem Baumschlagerem a Václavem Pechem, kteří se vůbec poprvé sešli za volanty stejných vozů. Z dosavadních třech ročníků, zařazených do MMČR, měl lepší bilanci zkušený Rakušan, který se radoval v letech 2004 a 2006, na Pechově straně zase byly mnohem větší zkušenosti s volantem produkčního vozu, se kterým odjel celou loňskou sezónu. Za Baumschlagerovo plus šlo pro změnu považovat, že se letos nebude zúčastňovat žádného kompletního seriálu a tudíž ho příliš nemusel rozrušovat boj o mistrovské body. Při vzpomínce na loňský průběh závodu se muselo hodně vysoko počítat i s Achimem Mörtlem, který startoval s nejnovějším provedením produkční Imprezy, a také se švédským ex-mistrem světa Stigem Blomquistem, jenž opět vyrukoval s „áčkovým“ Lancerem z dílen Němce Gassnera, jeho šance na výhru však snižovala absence sněhové pokrývky. Černým koněm měl být český rallysprintový šampión Josef Semerád, který loni v Rakousku zajel několik pozoruhodných časů, z boje o přední umístění jej ale vyřadila porucha turba v závěru páteční etapy, jež jej donutila využít formátu Super rally. Velmi silné zastoupení českých fanoušků přijelo povzbudit také otrokovického Pavla Valouška (Mitsubishi Evo 8), který neměl s produkčním vozem prakticky žádné zkušenosti, jeho umění na uklouzaných silnicích z něj však přesto dělalo velmi nebezpečného soupeře pro všechny pravidelné účastníky našeho seriálu. Když jsme ještě přičetli úřadujícího českého vicemistra Vojtěcha Štajfa, startujícího podobně jako Mörtl s nejmodernější specifikací Subaru, zkušeného Němce Hermanna Gassnera či Karla Trojana v barvách ambiciózní stáje RSP, tak skutečně bylo, nač se těšit.

Mezi piloty dvoukolek byl nejvážnějším aspirantem na celkové zlato loňský účastník juniorského mistrovství světa Němec Aaron Nikolai Burkart, kterému měli znepříjemňovat cestu za nejcennějším vavřínem především čeští jezdci. Největší šance se před startem dávaly loňskému mistrovi ČR ve skupině A Josefu Petákovi s Cliem a Jaromíru Tarabusovi, který po zisku titulu ve skupině N přesedl z Hondy Civic do Suzuki Ignis S1600 týmu Sparrow Racing. O zajímavý přestup se postaral také talentovaný Lubomír Minařík, jenž po několika letech za volantem kitové Felicie usednul do Fiatu Punto S1600 plzeňského Roto týmu. Vzhledem k nepříliš dobré pověsti tohoto vozu a nutnosti osvojit si potřebné návyky při jeho ovládání se však s ním na nejvyšší příčky hodnocení skupiny příliš nepočítalo.

V itineráři soutěže nezůstal oproti loňskému ročníku kámen na kameni. Po čtvrtečním prologu, který se jel na okraji Freistadtu, se v pátek začalo závodit v okolí Liebenau, Saint Oswaldu a Pregartenu, kde bylo připraveno deset testů. Sobota byla situována do blízkosti Königswiesenu a Gutau a nabídla porci sedmi zkoušek včetně 28kilometrové perly soutěže, testu vedeného z Gutau do Ainstallu, kde celá soutěž v sobotu večer vrcholila. Na účastníky čekala velmi zajímavá a náročná trať, jejíž délka se vyšplhala až k 800 km (z toho 284 km RZ) a některé posádky se o ní vyjádřily jako o vůbec té nejtěžší, na které kdy v kariéře závodili.

Soutěž odstartovala ve čtvrtek večer devítikilometrovým prologem ve Freistadtu. Už na jeho startu však chyběly tři převzaté vozy. Rakouských účastníků třídy D9 se tentokrát přihlásilo méně, než bylo třeba k tomu, aby se plnohodnotně rozdělovaly body a „nafťákům“ tak nezbylo, než některé své kolegy, kteří start na Jänneru původně neměli v plánu, přemluvit k tomu, aby poslali přihlášku a alespoň přejeli přes startovní rampu. Trojice posádek, která se nechala k tomuto činu přemluvit, pak soutěž ještě před 1. RZ opustila…

Na prologu byl za tmy nejrychlejší Václav Pech, který s náskokem 4,7 sekundy porazil Raimunda Baumschlagera a ujal se vedení. S odstupem rovných šesti vteřin na první místo následoval i přes potíže s ALS Pavel Valoušek a potvrdil roli spolufavorita, čtvrtý byl v úvodu Hermann Gassner, jenž se jako poslední dokázal vejít do rozdílu desíti sekund s nejrychlejším pilotem. Pátý Václav Arazim s produkčním Lancerem a „áčkové myšáky“ s Wittmannem, Hidegem a Blomquistem za volanty, už na vítězného Pecha ztráceli víc jak jednu sekundu na kilometr. Problémy s plynovým pedálem poslaly do hloubi pole Achima Mörtla, který svůj vůz do uzavřeného parkoviště odevzdával s vědomím tíživé, takřka čtyř minutové ztráty na čelo soutěže. Na přílišné zkrácení jedné ze zatáček doplatil Lukáš Veselý, který urazil kolík vytyčující trať a dojel s poškozeným předním sklem.

V pátek ráno na diváky a posádky čekalo velmi chladné počasí. Na rychlostní zkoušky se snesl velmi prudký a chladný vítr, cesty byly velmi oslizlé a posádky musely počítat s velmi nevyzpytatelnými podmínkami. Závodit se začínalo na polookruhové zkoušce, startující v Liebensteinu, která nadělala vrásky na čele hned několika jezdcům. Ve velkém stylu naopak zahájil páteční den Václav Pech, který na dvanácti kilometrech konkurenci deklasoval rozdílem devíti sekund a upevnil si vedoucí pozici. „Nasadili jsme osvědčené Matadory a je vidět, že tato guma funguje úplně fantasticky. Konkurence, která tu jede – Mörtl, Baumschlager, tyto rychlostky tady znají a umí je jezdit, my máme charakter našich vložek trošku jiný. Bál jsem se, že nebudeme tyto vložky umět jet asi tak dobře jako oni, ale vypadá to, že ano, takže jsme naprosto spokojeni,“ řekl k průběhu ranní části Pech. Druhým časem zahájil svoji stíhačku Achim Mörtl, až za zády Hermanna Gassnera a Stiga Blomquista figuroval Raimund Baumschlager, který pomalejší čas přisuzoval nepříliš ideální volbě pneumatik.

Na vývoji první páteční sekce nic nezměnila druhá ranní zkouška, která opět patřila Pechovi, třebaže se sám pilot nechal slyšet, že oproti prvnímu testu dne raději trochu zvolnil. Ve výborných dopoledních výkonech pokračoval druhý Mörtl, se ztrátou tří sekund na vítěze vložky uzavíral elitní trojici Baumschlager. Průběžným výsledkům nadále vládnul Václav Pech, jehož náskok na Baumschlagera se zvýšil na 22 sekund; pouze 2,7 za Baumschlagerem se držel výborně jedoucí Hermann Gassner, v této fázi rally celkově třetí. S již více než půl minutovou ztrátou figuroval ve výsledcích na čtvrté příčce Stig Blomquist, na kterého zle dotíral zrychlující Pavel Valoušek: „Podmínky jsou hodně těžké na začínání s tímto autem, ale snažím se ho chápat. Zatím se jen rozjíždím, očichávám si to. Na poslední „erzetě“ jsme udělali chybu, přetočili jsme se, spadli jsme do bahna, nějakou sekundu jsme ztratili, ale myslím, že je to jinak na začátek dobré,“ řekl v přeskupení „Valda“. Bez posilovače řízení dojížděl do cíle třetí zkoušky Štajf, což pro něj znamenalo pokles o jednu příčku v pořadí.

Opakování ranních vložek, doplněné o první průjezd RZ Lasberg – St. Oswald, nejlépe sedlo Pechovi, který vyhrál čtvrtý test, na obou zbylých vložkách jej od vítězství dělilo jen několik desetin, a svůj náskok dokázal navýšit o sedm vteřin. Baumschlager si díky vítězství na šestém testu výrazně upevnil svoji průběžnou druhou pozici, od Pecha jej však stále ve výsledcích dělilo 29 sekund. Třetí byl v poklidu jedoucí Hermann Gassner, který nadále držel v šachu čtvrtého Valouška, třebaže „Valda“ na 5. RZ potvrdil trend neustálého zlepšování nejrychlejším časem. Mírný pokles ve výsledcích zaznamenal Stig Blomquist, jenž před sebe musel pustit jak Valouška, tak i zrychlujícího Hidega, který o sobě dal vědět především skvělým druhým časem na 4. RZ.

Druhá polovina první desítky absolutní klasifikace byla z převážné většiny tvořena českými posádkami. Přibližně čtvrt minuty za šestým Blomquistem se držel Josef Semerád, který na těžké trati začal raději opatrně, za osmým Wittmannem, který se snažil napravit nepříliš povedený vstup do soutěže (hodiny na RZ 2) , figuroval Vojtěch Štajf a i přes výlet mimo trať na druhé zkoušce uzavíral elitní desítku Václav Arazim. Mezi dvoukolkami sedlo páteční dopoledne nejlépe dle očekávání Aaronu Burkartovi, fantasticky si ale vedl i Jaromír Tarabus, který při teprve čtvrtém startu s Ignisem světem protřelého Němce zle proháněl. Pouhých sedm sekund za Tarabusem byl po 6. RZ Josef Peták, který na trati šestky ztratil nějaký čas pouštěním o minutu rychlejšího Valouška. Za touto dvojicí se držel skvěle jedoucí Antonín Tlusťák, Lubomír Minařík měl naopak ze svého nového soutěžního náčiní až moc velký respekt a na jednotlivých zkouškách dostával od špičky skupiny obrovské „obklady“. Jeho hlavním cílem ale bylo najezdit „ostré“ kilometry a tento úkol disciplinovaně plnil.

Druhá půle pátečního dne se již z velké části odehrávala za tmy a řádně zamíchala průběžnými výsledky. Předposlední páteční sekce začala vítězstvím Pecha, zbylé dvě zkoušky už ale patřily výtečně jedoucímu Valouškovi, který díky tomu přeskočil dva své soupeře a poskočil na druhé místo. A to i přesto, že se musel na trati osmé vložky vypořádat s předjížděním o minutu pomalejšího Petáka, který si sice počínal v duchu fair play a jakmile to bylo možné, pustil „Valdu“ před sebe, fakt, že tímto manévrem oba nějaký čas ztratili však byl neoddiskutovatelný. Před uměním otrokovického pilota se musel sklonit Raimund Baumschlager, který za ním na devátém testu zaostal o třináct sekund, a navíc mu nezbývalo, než se obávat ataku zle dotírajícího Hermanna Gassnera, jenž na průběžnou třetí pozici ztrácel pouze tři sekundy. Pátý celkově byl skvěle jedoucí Maďar Krizstian Hideg na „áčkovém“ Lanceru, který předváděl divákům spoustu nádherných průjezdů a na jednotlivých testech zajížděl velice rychlé časy. Hned za elitní pětkou figuroval další pilot „áčkového“ Mitsubishi Franz Wittmann, jenž na 8. RZ předstihnul Josefa Semeráda a držel si průběžnou šestou příčku. Svůj podíl na tom ale měl i samotný Semerád, který na jedné z „erzet“ minul odbočku. „Už se docela těším do postýlky,“ vtipkoval v servisu. Závěr elitní desítky už patřil pouze českým reprezentantům. Těsně za Semerádem se držel ve výsledcích osmý Václav Arazim, když devátý Vojtěch Štajf se o jednu příčku propadl kvůli penalizaci v servisu. Za touto dvojicí se držel Karel Trojan, který si první „ostrý start“ s „Evo devítkou“ týmu RSP velice pochvaloval.

Podvečerní sekce páteční etapy byla bohužel konečnou pro dva přední piloty, kteří pravidelně zajížděli časy v první desítce absolutního pořadí. Před startem osmého testu odstoupil kvůli potížím s kardanovou hřídelí Stig Blomquist, který se se soutěží rozloučil ze šestého místa. Problémy s posilovačem řízení znamenaly stop pro Achima Mörtla, který v servisu odevzdal výkaz a tentokrát tak svůj loňský famózní výsledek nemohl zopakovat.

Závěrečnou část první etapy tvořily už jen dva testy, které sice dohromady dávaly jen necelých 27 „ostrých“ kilometrů, nástup tmy z nich však udělal velmi tvrdou zkoušku všech zúčastněných. Nejvíc se o tom přesvědčil Pavel Valoušek. Úvodní kratší test sice vyhrál a pokračoval tak v trendu stahování ztráty na Pecha, na závěrečném osmnácti kilometrovém testu však trochu přehnal snahu, skončil mimo trať a pro sobotní etapu musel využít systému Super rally. Z druhého místa tak klesl až na desátou pozici. „V pravé zatáčce jsem byl trochu rychlejší, na písku uklouzl zadek našeho auta a už to bylo. Šli jsme přes střechu, ale naštěstí auto nebylo extrémně poškozené,“ zhodnotil inkriminovanou situaci Valoušek, jenž tak definitivně ztratil šanci zvítězit. Králem poslední zkoušky dne se stal Václav Pech, který nadělil druhému v pořadí skoro deset sekund, a večer uléhal s náskokem 56,4 sekundy. Druhý celkově byl po prvním dnu Raimund Baumschlager, o dalších 4,6 sekundy zpět figuroval ve výsledkové listině Hermann Gassner. Po odstoupení Maďara Hidega před startem poslední zkoušky se posunul na průběžnou čtvrtou příčku Franz Wittmann, kterému se podařilo vzdálit Semerádovi a mohl tak být se svým večerním výkonem docela spokojen. V souboji českých „pévéček“ tentokrát zabodoval Václav Arazim, který na posledním testu dne předstihl Semeráda a ve výsledcích po první etapě figuroval na pěkné páté pozici. Za šestým Josefem Semerádem se držel Vojtěch Štajf, kterého přibrzdilo několik menších problémů s vozem, svoje páteční účinkování však hodnotil vcelku pozitivně. Osmý byl Karel Trojan, když před nešťastného Valouška se ještě protlačil domácí Johannes Keferböck z Pregartenu.

Ze zbylých českých reprezentantů se držel nejlépe Jan Štěpánek, který první etapu zakončil na jedenácté příčce hned za Valouškem a vzhledem k dlouhé soutěžní pauze mohl být se svým výkonem vcelku spokojen. Velkou pochvalu si za předvedené časy zasloužil Fin Riku Tahko, jenž sice před startem neměl s asfaltovými soutěžemi skoro žádné zkušenosti, přesto však zatápěl řadě příslušníků naší špičky a držel velmi slušné dvanácté místo. Třináctý celkově figuroval ve výsledcích Slovák Peter Gavlák, jemuž první etapa kvůli technickým problémům a drobným jezdeckým chybám příliš nevyšla.

Počínaje čtrnáctou pozicí absolutní klasifikace jsme se dostali k nejrychlejším pilotům skupiny A. Až do poslední rychlostní zkoušky dne vedl Aaron Burkart, na poslední zkoušce dne však podobně jako Pavel Valoušek neudržel svůj vůz na cestě a jeho tři čtvrtě minutový náskok se rázem rozplynul. Na první pozici ho vystřídal výtečně jedoucí Jaromír Tarabus, svojí pozicí si však nemohl být zdaleka jistý. Druhý Josef Peták na něj před náročnou sobotní etapou ztrácel pouze 26 sekund, při obtížnosti tratě nemusel být bez šancí na vítězství ani spolehlivý Antonín Tlusťák, jenž po pátku držel průběžnou třetí pozici. Na čtvrté místo klesl Aaron Burkart, elitní pětku po prvním dnu uzavíral Lubomír Minařík, který každým kilometrem zrychloval a čím dál více si osvojoval své Punto.

Cíle první etapy se nedočkala celá řada předních pilotů. O Blomquistovi, Mörtlovi a Hidegovi již byla řeč, soutěž v pátek skončila i pro Jaromíra Tomaštíka, Milana Lišku, Milana Pantálka či Jana Votavu, za jejichž výpadky stály technické závady. Havárie na poslední vložce dne bohužel vyřadila i dravého Jaroslava Orsáka.

Sobotní den na první pohled působil snadněji, než první etapa, na posádky však opět čekala velmi dlouhá a náročná etapa, kterou tvořilo sedm těžkých zkoušek. Nejdelší a zároveň i nejnáročnější test soutěže navíc připadl až na samotný závěr, závodit se tedy muselo skutečně až do posledních metrů. Hned ráno soutěž přišla o Baumschlagera, kterého postihly potíže s převodovkou, na trati dvanácté zkoušky nechal sedmnáct minut a v cíli odevzdal výkaz. Tím se cesta k vítězství definitivně otevřela Pechovi…

Úvodní sobotní zkoušku zvládl v nejrychlejším čase Pech s náskokem pěti desetin sekundy na Valouška a devíti sekund na Gassnera. Čtvrtým časem zazářil Semerád, který srovnal skóre s Arazimem. Jeho pronásledovatel z páteční etapy Vojtěch Štajf měl naopak smůlu, dostal defekt pneumatiky a ztratil čtyři minuty, čímž se propadl až na dvanáctou pozici. Druhý test dne vyšel nejlépe Valouškovi, jenž porazil Pecha o pět sekund a v průběžných výsledcích se posunul už na sedmé místo. Jeho nejbližším soupeřem pro druhou sekci byl Karel Trojan, na kterého „Valda“ po 13. RZ ztrácel pouhých pět sekund. Druhý čas zajel Pech a třetí byl Wittmann, čímž si oba upevnili své průběžné pozice. S dvacetivteřinovou ztrátou na Valouška dojel Semerád, jemuž se podařilo předstihnout Arazima a posunout se tak na výbornou čtvrtou pozici.

Po servisní přestávce byly na programu druhé průjezdy ranních testů. Ve výsledcích se toho příliš nezměnilo. Nadále vedl Pech, se ztrátou skoro minutu a půl se držel na druhém místě Gassner a o další dvě minuty zpět figuroval mladý Wittmann. K výbornému výkonu se rozjel čtvrtý Semerád a výrazně poodjel pátému Arazimovi, jenž na něj po 15. RZ ztrácel více než půl minuty. Jedinou výraznější změnou druhé sobotní „rundy“ se stal další posun Pavla Valouška, který už na první zkoušce sekce předstihl Karla Trojana a dostal se na šesté místo. Tuto pozici si udržel až do servisní přestávky, třebaže mu Trojan na dlouhé patnácté zkoušce dokázal porážku překvapivě oplatit. Osmý byl domácí Keferböck, za nímž probíhal těsný souboj o devátou pozici mezi Finem Tahkem a kroměřížským Štěpánkem. Především díky velmi solidnímu času z 15. RZ měl zatím mírně navrch druhý jmenovaný.

Závěrečnou sekci 25. ročníku Jänner rallye už tvořily pouze tři zkoušky. Dva průjezdy náročným testem z Gutau do Ainstallu pořadatelé proložili diváckým testem ve Freistadtu, který kopíroval trať čtvrtečního prologu. První zkouška této sekce se bohužel stala osudnou Josefu Semerádovi, který poslal svůj vůz přes střechu a musel skvěle rozjetý závod opustit. Jeho pozici zaujal Václav Arazim, vzhledem k dalšímu famóznímu času Pavla Valouška se však jeho pozice začínala otřásat v základech. Na dalších pozicích k žádným převratným změnám nedocházelo, pouze Fin Riku Tahko odsunul za svá záda Jana Štěpánka.

Na posledních dvou „erzetách“ se z prvenství radoval Pavel Valoušek, který se tak posunul na čtvrté místo. Nic už však nezměnil na suverénním vítězství posádky Václav Pech – Petr Uhel, která se nenechala vyprovokovat k chybě a s naprostou jistotou si dojela do cíle pro první zlatý věnec v sezóně 2007. „Jsou tu strašně náročné a dlouhé rychlostní zkoušky, takže jsme rádi, že jsme v cíli. Jelo se ve velkém tempu, obzvlášť v první etapě, pršelo do toho, vytahovalo se bahno, bylo to uklouzané, takže jedna z nejtěžších soutěží, co jsem kdy jel,“ zhodnotil první vystoupení v nové sezóně Pech, který se díky návratu svého hlavního sponzora firmy Euro Oil po delší pauze představil s modro žlutým designem vozu. Se ztrátou necelých dvou minut si pro druhé místo absolutně dojel Němec Hermann Gassner se spolujezdkyní Karin Thannhäuserovou. Ač jsou pravidelnými účastníky této soutěže, nebyl ani pro ně letošní ročník žádnou procházkou růžovým sadem. „Rally byla velice dlouhá a náročná. Na začátku jsem se necítil fyzicky příliš dobře, v průběhu tří dnů rally se to ale značně zlepšilo,“ řekl zkušený Němec. Výtečným finišem potvrdil zisk třetí pozice mladý Franz Wittmann, který tak dal alespoň částečně zapomenout na loňskou nepříliš povedenou sezónu. „Začátek byl velice špatný, ale dnes jsme zvláště na dlouhých zkouškách přitlačili a povedlo se. Takový úspěšný výsledek, s místem na stupních vítězů, jsem po zklamáních z minulého roku velice potřeboval,“ liboval si v cíli. Se ztrátou pěti minut na vítězného Pecha dojel do cíle Pavel Valoušek, který v sobotu trpělivě stoupal výsledkovou listinou, vyhrál drtivou většinu ze všech zkoušek a na posledním testu předstihl i Arazima, čímž se prosadil až na „bramborovou“ pozici v absolutním pořadí. „S autem jsem jel poprvé ve čtvrtek ráno před startem soutěže, pořád jsem se s ním učil zacházet. Určitě se s ním dá jet rychleji, ale je to o zkušenostech a najetých kilometrech. Až na tu jednu nepovedenou zkoušku tedy spokojenost,“ prozradil v cíli Valoušek, kterého může těšit i sobotní vítězství v hodnocení Winter cupu. S pátou pozicí byl maximálně spokojen Václav Arazim, pro které jsou po loňském nepovedeném úvodu roku body získané v Rakousku velice cenné.

Jako šestý celkově přijel do cíle Karel Trojan, jenž mohl být po loňském nevyvedeném ročníku se svým výkonem vcelku spokojen. Výtečný výkon podal sedmý Johannes Keferböck, který byl druhým nejrychlejším Rakušanem a se svojí obstarožní „Evo šestkou“ porazil řadu modernějších vozů. Velice dobrý výkon odevzdal na trati i Fin Riku Tahko, který do budoucna naznačil veliký potenciál a pokud bude jeho strmý závodnický růst pokračovat, možná o něm ještě hodně uslyšíme. O pouhých dvanáct sekund za Tahkem skončil Jan Štěpánek se Subaru, jenž se v únoru objeví na Norské rally v rámci světového šampionátu. Elitní desítku celkových výsledků uzavíral loňský vicemistr ČR Vojtěch Štajf, jenž prokázal, že bude se svým novým Subaru letos pro špičku opět velmi těžkým soupeřem. „Ve čtvrtečním prologu i v celé páteční etapě nám auto dělalo velkou radost,“ popsal svůj pocit úlevy Vojtěch Štajf. „Ač bylo dokončováno na poslední chvíli, nenastal s ním žádný vážný problém. Upadlou lyžinu pod motorem, viklající se světelnou rampu či chvíli stávkující ALS a servo, to vše pokládám za snadno odstranitelné závady, jakých se několik dalo při premiéře zcela nového vozu předpokládat. Víc mě mrzí ztráta způsobená defektem, ale i takové okamžiky k rally bohužel neodmyslitelně patří.“

Jako desátý ve skupině N skončil slovenský pilot Peter Gavlák, který udělal na trati několik chyb a nebyl se svým výkonem zcela spokojen. Jedenáctý ve skupině skončil Daniel Běhálek, jemuž v zisku lepšího umístění pro změnu zabránil defekt pneumatiky. Křest ohněm zažili Jan Vacek a Jiří Navrátil, kteří absolvovali první „velký“ podnik za volantem produkční čtyřkolky. Svými časy sice nenadchli, získali však celou řadu důležitých zkušeností a už i prostý fakt, že celou náročnou soutěž dokončili, pro ně může být docela povzbudivý. Kromě Semeráda soutěž v sobotu předčasně skončila i pro jeho týmového kolegu Petra Hozáka, jenž si ustlal mimo trať, a také pro nadějného Lukáše Veselého, který havaroval na trati poslední zkoušky soutěže.

Skupinu A po Burkartově chybě ovládl Jaromír Tarabus, jenž zároveň skončil jedenáctý v české klasifikaci a připsal si tak pět bodů do tabulky mistrovství. Spokojenost v cíli neskrýval ani druhý Josef Peták, kterému na Tarabuse chybělo 43 sekund, a po předchozích protrápených ročnících podal velmi dobrý výkon. Třetí skončil Antonín Tlusťák s kitovým Saxem, pro kterého bude podobně jako loni hlavní náplní sezóny účast v mistrovství Evropy a příliš ho tak doma vídat nebudeme. Za čtvrtým Burkartem přijel do cíle Lubomír Minařík, jenž svůj cíl soutěž dokončit splnil a získal osm bodů do tabulky mistrovství. Hrozivá devítiminutová ztráta na Tarabuse mu však musí přinejmenším vrtat v hlavě. Šest minut za Minaříkem skončil Polák Piotr Maciejewski, který divákům představil nový Citroën C2 R2, jenž na trati vůbec nešetřil.

Ve slabších třídách se z vítězství radovali Ladislav Kopelent mezi A-pětkami, Rakušan Thomas Regner ve třídě A7, Martin Rada mezi „enkovými“ dvoulitry, Jiří Trojan v N-dvojkách a i přes havárii na poslední RZ také Jan Jinderle ve třídě N1. Mezi rakouskými diesely byl nejrychlejší Michael Böhm na Fiatu Stillo, velmi početnou kategorii historiků ovládl i přes několik divokých kousků na trati domácí Christopf Klausner s nádhernou audinou.

Rakouská IQ - Jänner rallye se opět velmi vydařila. Naši jezdci se mohli tradičně těšit z mohutné podpory českých fanoušků, kteří si opět nenechali úvod nové sezóny ujít a přijelo jich velké množství. Měly možnost vidět kvalitní soutěž s nádhernými rychlostními zkouškami, kterou navíc svojí účastí ozdobila skvělá konkurence. Druhé letošní měření sil nabídne Šumava, jež byla sice oproti loňsku vyčleněna z kalendáře rakouského mistrovství, opět však bude součástí českého šampionátu a také mezinárodního Winter cupu, o účast zajímavých posádek by proto opět neměla být nouze. Tak tedy o prvním únorovém víkendu v Klatovech nashledanou!