Po úspěšné Kopné se posádce Michal Křemen - Ruda Kouřil na další rally v Pačejově tolik nedařilo. Museli jsme zjistit co bylo příčinou. No... nemuseli, ale přesto jsme se zeptali.

Nedá mi to, abych nezačal od konce. Co se stalo na Rz 7? Viděl jsem fotky auta, ale nějak nedokážu odhadnout co vám stálo v cestě?

Michal: Od té nehody si to v hlavě promítám znovu a znovu a stále nemůžu přijít na chybu... Bylo tam dost rozteklého asfaltu a hrb který jsem neměl v notách, rychlost a stopa byla stejná jako v prvním průjezdu... nevím co mělo tak velký vliv na to, že auto bez varování ustřelilo tak moc, že jsme byli na štorc přes celou cestu. Opravdu nevím a jsem z toho dost znepokojen, že se z té chyby nemůžu ponaučit a příště se jí vyvarovat....

Ruda: V levé zatáčce došlo ke smyku zadní nápravy (bylo tam odlehčení a mírně tekoucí asfalt), Michal kontroval, ale přetočení pokračovalo. No a pak se zadek chytil a Michal nestačil vrátit kontra zpět. V cestě stál plaňkový plot, který se v délce asi 10 metrů nádherně poskládal pod auto. Na závěr následovalo naťuknutí stromu levými dveřmi.

Pár ran asi musí být, aby jezdec poznal hranice, souhlasíte?

Michal: To určitě, ale my jsme „hranu“ nejeli (aspoň si myslím), ani tempo opravdu nebylo nějak přetažené...

Ruda: Naprostý souhlas. Důležité je, aby to byly rány takového typu, jaká se teď odehrála v Pačejově, tedy spíše výchovné než s velkými následky.

Zajímalo by mne, jak se při takových „koncích“ cítí Ruda. Po „kotrmelcích“ z Barumky 05 ho obdivuji, že do toho vůbec sedne.

Ruda: Pokud člověk udělá vše pro svou bezpečnost, není sice pravděpodobnost těžší újmy na zdraví vyloučena, ale je minimalizována. Zásadním prvkem bezpečnosti mitfáry jsou správně umístěné a správně dotažené pásy. A pak se do toho dá sednout i po takovém zážitku z Barumky.

V Pačejově jsem nikdy nebyl. Myslíte, že má cenu tam jet takovou dálku? Jak se vám líbila Rally Agropa?

Michal: Pořadatelsky v pořádku... ale… na mě moc dlouhé přejezdy, krátké vložky a hlavně samá rovinka, nám vyhovují spíše technické tratě, ze zatáčky do zatáčky...

Ruda: Jel jsem už několikátý Pačejov, ale musím konstatovat, že tato soutěž se mi začíná líbit. Především dvě RZ poblíž Sušice jsou velmi pěkné a technické. Trochu se mi nelíbil až moc rychlý začátek RZ 2 (ale pořadatel asi potřeboval získat km) a první RZ je klasická pačejovská - tedy srdcovka.

Proč byla penalizace na Rz 4? Dostal jsi za to od Rudy pohlavek? :-) Vychovávat se musí, ne?

Michal: Penalizace byla za předčasný start… svou chybu jsem se poté snažil v průběhu soutěže odčinit tím, že jsem průběžně zlepšoval dosažené časy...

Ruda: Michal se učí a trochu ho překvapil start RZ s kopce dolů. Takže po povolení brzy se auto kousek svezlo a bylo to. Paradoxně to bylo krátce po rozhovoru na téma půjčení hodin a trénink startů.

Chutná vám ráno před závodem snídaně a spíte dobře? Kolik toho v takových vedrech v autě vypijete? Vozíte chlazené pití?

Michal: Většinou je to v pohodě, spím relativně dobře a chutná mi vždy. Ale v Pačejově jsem se necítil ve své kůži, ta trať mi prostě nesedla. Asi tak jako ostatní toho v takovém vedru vypijeme dost, kolik je to přesně ti neřeknu. Myslím, že při přejezdech je nám celkem jedno, jak moc je pití studené nebo teplé a v takových vedrech, prý (se říká) nejvíce osvěží „teplé“...

Ruda: Snídaně mi chutná, ale musí být lehčí. A správný pitný režim je v takovémto počasí jedna ze základních podmínek udržení si kondice. Já odhaduji letošní spotřebu od rána do odpadnutí asi na tři litry tekutin (a žádná káva!).

Kde vaši posádku můžeme vidět příště?

Michal: Zatím nevím, nějak furt řeším ještě Pačejov....

Díky za rozhovor a držím palce.

Michal: Za posádku bych vám všem chtěl tímto poděkovat za stálou podporu.