Dramatickými souboji, vrtošivým počasím i poněkud netradičním harmonogramem se prezentovala právě uplynulá Rallye di Sanremo, sedmý podnik šampionátu Intercontinental Rally Challenge a devátý podnik italského mistrovství. Soutěž slavného jména dala po několika letech zavzpomínat na minulou slávu a na horské asfaltové silničky nad italskou Rivierou přivedla vskutku znamenitou konkurenci. Na 136 přihlášených posádek, mezi nimiž bylo plných osmnáct vybaveno speciály Super 2000, patnáct produkčními vozy a osmnáct automobily kategorie Super 1600, čekalo deset rychlostních zkoušek rozdělených do dvou etap, z nichž ta první byla prapodivně rozdělena dvou dnů. Celková délka rychlostních zkoušek přesáhla 217 kilometrů.

V roli největšího favorita se na startu objevil úřadující mistr Evropy a domácí hvězda továrního týmu Abarth Giandomenico Basso, který chtěl zároveň zaútočit na letošní italský titul. V tom mu chtěli zabránit další domácí spolufavorité Luca Rossetti (Peugeot 207 S2000) a Paolo Andreucci (Mitsubishi Lancer Evo 9), kteří oba ještě stále měli naději připravit Bassa o potenciální trůn. Tito dva jezdci byli vybaveni zcela odlišnou technikou i pneumatikami a oba si přáli jiné počasí. K dalším favoritům rozhodně patřil dnes již legendární Gilles Panizzi, který se nedaleko rychlostních zkoušek narodil a který tuto soutěž v éře WRC třikrát opanoval. Francouz do soutěže vyrazil po zhruba roční závodní pauze s netradičním spolujezdcem Xavierem Panserim, známým našim fanouškům díky jeho startu na loňské Barum rally s Bryanem Bouffierem. Panizzi usedl do druhého vozu Peugeot 207 S2000 teamu Racing Lions, v jehož barvách závodil společně s Rossettim. Předvézt se chtěli vedoucí jezdci šampionátu IRC. Oba zástupci španělského peugeotu, Španěl Enrique García-Ojeda a Francouz Nicolas Vouilloz, s tratěmi této rally neměli žádné zkušenosti, přesto chtěli své bodové skóre co nejvíce rozšířit. To se naopak nedalo říct o průběžně druhém muži celkového pořadí IRC Andreovi Navarrovi. Pro jezdce továrního abarthu šlo o v podstatě domácí soutěž. Pozadu nechtěl určitě zůstat ani další Ital Renato Travaglia (Abarth Punto S2000), belgický matador Freddy Loix (Fiat Punto S2000) či jezdci italského Subaru Piero Longhi a Andrea Aghini. Posledně dva jmenovaní však nemohli skórovat do tabulky IRC, neboť značka Subaru v tomto šampionátu není registrovaná. Již před startem soutěže odpadl jeden vůz Super 2000, konkrétně Peugeot 207 týmu Twister Corse, s nímž měl startovat Ital Simone Bertolotti. Na vině byl údajně osobní konflikt jezdce s vedením týmu.

Velmi netradičně se posádky na start prvního testu postavily již ve čtvrtek podvečer. Následná večerní část první etapy nadělala mnohým četné vrásky na čele. Některé zkoušky totiž zkrápěl déšť, jiné již naopak začínaly osychat. Důvod k radosti měl určitě Paolo Andreucci, který je se svým produkčním mitsubishi továrního týmu Ralliart Italy na mokré trati tradičně velmi silný. Svou roli na tom hrál i fakt, že byl vybaven pneumatikami Pirelli, jejichž účinnost je za mokra vynikajicí. Téměř všichni jezdci s peugeoty obuli mokré pneumatiky BF Goodrich, jezdci Abarthu naopak prořezané slicky stejné značky. První zkouškou byla téměř třináct kilometrů dlouhá Rosa. Na té vypálil všem pilotům favorizovaných speciálů S2000 rybník Andreucci, když druhému Rossettimu nadělil skoro sedm sekund, třetí byl Panizzi, čtvrtý Longhi a až pátý Basso.

Druhá zkouška, sedmnáct a půl kilometrů dlouhá Margherita, přinesla doslova zemětřesení, neboť její povrch byl již ze značné části suchý. S přehřívajícími se pneumatikami zde desítky sekund ztratili všichni jezdci s vozy Peugeot 207 S2000. S jedinou výjimkou. Tou byl Luca Rossetti, který na zcela špatném obutí dokázal zkoušku vyhrát! Druhý dojel s odstupem necelých tří sekund Basso, třetí Andreucci, jehož náskok před Rossettim na čele soutěže se smrskl na nejmenší možný rozdíl jedné desetiny.

Tato zkouška však nepřinesla jen velkou časovou ztrátu jezdců jedoucích na mokrých pneumatikách, ale bohužel také ztrátu nejtěžší, ztrátu lidského života. Padesátiletý pilot Renaultu Clio číslo 81 Ivano Benza, viceprezident pořádajícího autoklubu, byl za jízdy zasažen infarktem, jehož následkům krátce po převozu do nemocnice podlehl. Pořadatelé vzápětí zrušili doprovodný program, soutěž však pokračovala, protože jak řekl prezident autoklubu Sanremo Sergio Maiga, bylo by nešťastné rušit soutěž pro úmrtí člověka, který jí obětoval část svého života a i jehož zásluhou se na zdejší krásné tratě navrací časy zašlé slávy.

Třetí zkouška, desetikilometrová Mimosa, byla opět mokrá. Toho využil Andreucci a navýšil svůj náskok na Rossettiho na 2,2 vteřiny. Třetí byl po první sekci již s dvacetisekundovým odstupem Basso, čtvrtý Longhi pátý Aghini a šestý Panizzi. Vůbec se nedařilo vedoucím jezdcům IRC. Vouilloz byl desátý, García Ojeda třináctý a defektem na druhé zkoušce zasažený Navarra čtrnáctý.

Po servisu čekal na jezdce již jen jeden test, zato test královský. Spojením předchozích tří úseků vznikla čtyřicet čtyři kilometrů dlouhá Ginestra, do níž první posádky vyjížděly až krátce před jedenáctou hodinou v noci. Trať již byla z větší části suchá, bylo však chladno. Proto většina jezdců zvolila měkké slicky. Zkoušku opanoval rozdílem šesti vteřin Basso. Druhý dojel Rossetti a třetí o další dvě vteřiny zpět byl Vouilloz, kterému konečně vyšla volba pneumatik. Zajetý čas ho katapultoval na páté místo absolutně. Téměř půl minuty ztratil na vítěze Andreucci a propadl se z prvního až na místo třetí. Do čela se vyhoupl Rossetti s více než dvanácti vteřinovým náskokem na Bassa. O dalších sedm vteřin více ztrácel Andreucci. Test Ginestra opět nevyšel Panizzimu, který nabral více než půl minuty ztráty. Ještě podstatně hůře však zkouška dopadla pro Brice Tirrabassiho a Bruna Magalhaese. Francouzský jezdec nejprve chyboval a vzápětí do jeho vozu narazil mladý Portugalec. Oba dva museli ze soutěže odstoupit. Kuriozní důvod odstoupení si zde vybral Dani Solá, jehož novou Hondu Civic Type-R zastavil kámen v alternátoru. Španěl tak zakončil trápení prvního dne, kdy v první sekci bojoval s potícím se sklem a potácel se až ve páté desítce celkového pořadí. Potíže s posilovačem řízení stály téměř půlminutu i Renata Travagliu.

V pátek na jezdce i diváky nepochopitelně čekaly pouhé dva krátké testy, které byly opakováním testů Rosa a Mimosa z předchozího dne. Ty nepřinesly téměř žádnou změnu, neboť rozestupy mezi jezdci na nich byly malé. První zkoušku vyhrál obvykle nevýrazný Umberto Scandola s továrním Puntem S2000 a druhou Andreucci. Na páté zkoušce Navarra zopakoval defekt a zkouška číslo šest se stala osudnou Renatu Travagliovi, který v lesní pasáži nezvládl levou zatáčku, urazil kolo a následně zastavil o u trati parkující vůz.

Pořadí po první etapě bylo následující. Na prvním místě se vyhříval Luca Rossetti, s odstupem šestnácti vteřin ho sledoval Giandomenico Basso, za kterým byl v těsném dvouvteřinovém rozdílu Paolo Andreucci. Čtvrtý Piero Longhi ztrácel už čtyřicet sedm vteřin a pouhé dvě vteřiny za svými zády měl stále zrychlujícího Nicolase Vouilloze. O další půl minuty zpět byl po první etapě Andrea Aghini těsně následován Gillem Panizzim, který si svůj comeback určitě představoval v růžovějších barvách. Navíc pouhá půlvteřina ho dělila od osmého Umberta Scandoly. Devátý byl Freddy Loix se ztrátou jedné minuty a třiceti devíti vteřin. Desátý Alessandro Perico. Téměř dvě minuty ztrácel vedoucí muž IRC, průběžně jedenáctý Enrique García-Ojeda. Jeho největší rival Andrea Navarra na tom byl ale o dalších třiadvacet sekund a tři pozice hůře.

Druhou etapu tvořily dva průjezdy dlouhými klasickými horskými zkouškami s mnoha serpentýnami a známým přejezdem průsmyku Colle d'Oggia. Na start druhé etapy se v rámci systému superrally postavil Bruno Magalhaes, Brice Tirrabassi postižený vzájemnou kolizí zřejmě hůře ale nikoli. Pravidla superrally využil i Dani Solá. Na start se ale nepostavil Renato Travaglia, jehož účinkování v továrních barvách Abarthu tak dopadlo poněkud neslavně. Ačkoli existovala možnost deště, nakonec bylo po celou dobu teplo a sucho a jasnou volbou byly tvrdé slicky.

Již první, téměř osmadvacetikilometrová zkouška Glicine nemilosrdně odsoudila produkční vozy k rychlému propadu výsledkovou listinou. Andreucci ztratil na vítězného Rossettiho téměř půl minuty a ani piloti obou nejrychlejších subaru si nevedli o moc lépe. Andreucci si udržel provizorní pódiové umístění, jenže již pouhé tři a půl vteřiny za sebou měl Vouiloze, který se na zkoušce vklínil mezi Rossettiho a Bassa v čase jen o devět desetin vteřiny horším než dosáhl Rossetti. Se soutěží se zde rozloučil Andrea Dallavilla.

Následujícím osmým testem byla jen o jeden kilometr kratší Fresia. Tu vyhrál Umberto Scandola, který se na Sanremu prezentoval v nezvykle dobrém světle. Do dvou vteřin s ním se vešli Basso, Rossetti a Vouilloz. Po první sekci se ale značně promíchalo pořadí. Piloti produkčních vozů opět nabrali hrozivou ztrátu, která čítala téměř dvacet sekund u Aghiniho, o šest více u Longhiho a téměř třiatřicet u Andreucciho. Výsledkem byl propad pořadím na čtvrté (Andreucci), sedmé (Longhi) resp. osmé místo (Aghini). První byl v tuto dobu s šestnáctivteřinovým náskokem Rossetti před Bassem. Na třetí místo se vyhoupl Vouilloz, jehož ztráta na vedoucího Rossettiho dosahovala necelých jedenapadesát sekund. Čtvrtý Andreucci už ztrácel minutu a sedmnáct vteřin a vteřinu za zády měl Umberta Scandolu. O dalších osm vteřin zpět byl Panizzi, o dalších sedm Longhi. Osmý Aghini ztrácel na čelo soutěže bez deseti vteřin dvě minuty. Rovné dvě minuty pak ztrácel devátý García-Ojeda a o dalších třicet více Loix. Navarra byl v tuto chvíli dvanáctý s odstupem dvou minut a třiceti sedmi vteřin.

Druhá sekce byla opakováním sekce předchozí a přinesla drtivý finiš Vouilloze. Ten sice neměl mnoho šancí stáhnout téměř pětatřicet vteřin náskoku druhého Bassa, ale přinejmenším opět ukázal, že adaptace na nové tratě mu nedělá problémy a zejména v druhých etapách je v letošním IRC schopen bojovat prakticky s kýmkoli. Devátou zkoušku ovládl rozdílem téměř devíti vteřin, které nadělil Bassovi, o vteřinu více pak Panizzimu. Až pátý dojel Rosseti, ovšem na Bassa ztratil jen čtyři a půl vteřiny. Další propad zaznamenali piloti produkčních aut, z nichž se ani jeden nedostal pod dvacet vteřin odstupu na špici. Nejlepší z nich byl překvapivě na osmém místě Luca Cantamessa s lancerem deváté evoluce.

Poslední zkoušku opět ovládl Nicolas Vouilloz, když dojel o čtyři vteřiny před týmovým kolegou Garcíou-Ojedou. Třetí byl Basso a čtvrtý Rossetti. Piloti produkčních aut ani zde nedokázali vzdorovat vozům Super 2000 a opět si odnesli manko v podobě desítek vteřin, nejlépe dopadl Andreucci s „pouhými“ dvaceti.

Vítězem se o necelých devět vteřin stal Luca Rossetti, který rozšířil svoji stoprocentní bilanci v IRC na dva starty a dvě vítězství. V soutěži vedl od čtvrté zkoušky a jen dvakrát nezajel výsledek na stupních vítězů. Jako druhý do cíle dorazil Giandomenico Basso, který ovšem mohl slavit titul italského šampióna. Třetí v cíli byl Nicolas Vouilloz a to jen necelých třicet vteřin za prvním Rossettim. Vzhledem k tomu, že za pouhé dvě poslední zkoušky stáhl na lídra závodu téměř jedenadvacet vteřin, je otázkou, jak by dopadl, kdyby mu vyšla volba pneumatik pro první sekci soutěže. Jako čtvrtý se nakonec do cíle dostal Umberto Scandola, který tak předvedl suverénně nejlepší výkon sezóny. Až na pátém místě se zastavil propad Paola Andreucciho z čela soutěže, přesto jeho výkon zaslouží velké uznání. Na šesté místo se po počáteční mizérii prokousal Enrique García-Ojeda. Sedmé místo patřilo Piero Longhimu s produkční imprezou. Na osmém místě byl nakonec klasifikován Gilles Panizzi. Ten si musel po špatné volbě pneumatik a problémech s nalezením správného setupu vozu vypít kalich hořkosti do dna. Na posledním testu sice přesprintoval Umberta Scandolu a dostal se na solidní čtvrté místo celkově, ovšem z něj byl na konečné osmé sražen padesátisekundovou penalizací za pozdní příjezd na start. Na vině byl problém se škrtící klapkou. Deváté místo v cíli obsadil Andrea Aghini a až desáté Andrea Navarra, který byl postižen celkem třemi defekty, byť ani jeden z nich nemusel měnit na trati. Až s jedenáctým místem v cíli určitě nebyl po výkonech v Ypres a na Barum Rally spokojen Freddy Loix. Belgičan za celý víkend nenalezl potřebnou rychlost a navíc ho během soboty trápil záhadný problém se špatně fungujícím centrálním diferenciálem.

Významně se měnilo také průběžné hodnocení šampionátu IRC. První García-Ojeda disponuje nyní třiceti devíti body. Na druhé místo se však vyhoupl Vouilloz, zásluhou většího počtu vítězství oproti Navarrovi, se kterým má jinak stejně bodů, a to třicet dva. Ze čtvrtého místa na šesté klesl Anton Alén, který nyní nestartoval a na jeho místo se po pouhých dvou startech vyhoupl s dvaceti body meteor letošní sezóny Rossetti. Pátý je se stejným počtem startů, ale o dva body nižším skóre Basso. V hodnocení značek zvýšil Peugeot s devadesáti šesti body náskok na konkurenční Abarth na sedmnáct bodů. Mitsubishi ztrácí bodů již čtyřicet devět. V italském šampionátu, do něhož bodují jen registrovaní jezdci, si Basso s předstihem zajistil titul. O druhou příčku se však ještě utkají Rossetti a Andreucci.

Co se týče vyhraných rychlostních zkoušek, celkem tři vyhrál Paolo Andreucci, po dvou Luca Rossetti, Nicolas Vouilloz a Umberto Scandola. Jediné dílčí vítězství zaznamenal Giandomenico Basso. Ze statistického hlediska je jistě zajímavá i skutečnost, že i přes rekordní počet sedmnácti vozů Super 2000 na startu ani jeden z nich nebyl nucen odstoupit pro technické problémy. Na to letos nejsme příliš zvyklí.

A jaká tedy byla čtyřicátá devátá Rally di Sanremo? Nabídla silnou konkurenci, dramatické souboje, vrtošivé počasí i krásné a náročné tratě, na druhou stranu však také prapodivný harmonogram. Nezbývá než se těšit, co nabídne jubilejní padesátý ročník této legendární soutěže. Příští zastávkou IRC je na konci října asfaltová Rally du Valais ve švýcarských Alpách, poté se v posunutém termínu na začátku listopadu odehraje šotolinové finále sezóny v Číně. Oba dva podniky by měly přivítat nováčka, obnovenou značku MG.